Geoffrey Leech
| Geoff Leech | |
|---|---|
| Narození | 16. ledna 1936 Gloucester |
| Úmrtí | 19. srpna 2014 (ve věku 78 let) Lancaster |
| Povolání | filolog, jazykovědec a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | University College London |
| Ocenění | čestný doktorát Karlovy univerzity čestný doktorát Lundské univerzity |
| Děti | Thomas Leech[1] |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Geoffrey Neil Leech FBA (16. ledna 1936 Gloucester – 19. srpna 2014 Lancaster) byl britský akademik a jazykovědec. Podílel se na tvorbě více než 30 knih a 120 odborných publikací. Během své akademické kariéry se soustředil zejména na gramatiku angličtiny, korpusovou lingvistiku, stylistiku, pragmatiku a sémantiku.
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Geoffrey Leech se narodil 16. ledna 1936 v Gloucesteru v Anglii. Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu v Tewkesbury v hrabství Gloucestershire a svůj akademický diplom obdržel na University College London. V roce 1959 obdržel bakalářský titul a v roce 1968 se stal doktorem (PhD). Nejprve vyučoval na své alma mater, kde působili jako jeho starší kolegové významní jazykovědci Randolph Quirk a Michael Halliday. Díky programu Harkness Fellowship také v letech 1964–65 pracoval na Massachusettském technologickém institutu. V roce 1969 začal vyučovat na Lancaster University, kde byl v letech 1974–2001 profesorem anglistiky. V roce 2002 se stal emeritním profesorem ústavu anglického jazyka a lingvistiky při lancasterské univerzitě. Byl členem British Academy, od lancasterské univerzity získal čestné uznání a dále byl členem Academia Europaea a norské akademie věd. Je také držitelem čestného doktorátu na několika univerzitách, přičemž poslední z nich získal na Univerzitě Karlově (2012). Zemřel 19. srpna 2014 v Lancasteru v Anglii.
Výzkumná a publikační činnost[editovat | editovat zdroj]
Gramatika anglického jazyka[editovat | editovat zdroj]
Leech spolupracoval na třech týmových projektech, jejichž výsledkem jsou referenční příručky podrobně popisující anglickou mluvnici: A Grammar of Contemporary English (ve spolupráci s Randolphem Quirkem, Sidney Greenbaumem a Janem Svartvikem, vyd. 1972), A Comprehensive Grammar of the English Language (ve spolupráci s Randolphem Quirkem, Sidney Greenbaumem a Janem Svartvikem, vyd. 1985) a Longman Grammar of Spoken and Written English (LGSWE) (ve spolupráci s Douglasem Biberem, Stigem Johanssonem, Susan Conradovou a Edwardem Fineganem, vyd. 1999).
Korpusová lingvistika[editovat | editovat zdroj]
Geoffreyho Leeche inspiroval Randolph Quirk, který na University College of London pracoval na tvorbě korpusů. Leech se stal brzy po nástupu na lancasterskou univerzitu průkopníkem v rozvoji počítačového zpracování jazykových korpusů. V roce 1977 založil spolek ICAME (International Computer Archive of Modern and Medieval English), který je zřejmě nejstarším akademickým spolkem pro korpusovou lingvistiku[2]. Podílel se na vzniku prvního elektronického korpusu britské angličtiny Lancaster-Oslo/Bergen Corpus (LOB), který byl představen v roce 1978. V devadesátých letech měl důležitou vedoucí úlohu při sestavování British National Corpus (BNC). Výzkumná skupina UCREL, kterou na lancasterské univerzitě zakládal, vyvinula mimo jiné programy na anotaci korpusů – zejména pro značkování a parsery. Leech také v osmdesátých letech vymyslel termín treebank, který označuje korpus syntakticky anotovaných struktur vytvořených procesem parsingu[3], a je s elektronickými jazykovými korpusy od počátků spojován, poněvadž korpus LOB samotný je treebankem. O korpusovou analýzu se opírá rovněž i výše zmíněná mluvnice LGSWE. Později se ve svých výzkumech v oblasti korpusové lingvistiky zaměřoval také na gramatické změny v současné angličtině (publikace Change in Contemporary English: A Grammatical Study).
Stylistika[editovat | editovat zdroj]
Leech se soustřeďoval zejména na stylistiku literárních textů. Mezi jeho nejznámější publikace v této oblasti patří A Linguistic Guide to English Poetry (1969) a Style in Fiction (1981; 2. vydání 2007), na níž spolupracoval s Michaelem Shortem. Kniha Style in Fiction dokonce získala ocenění „nejvlivnější kniha stylistiky od roku 1980“ v rámci PALA25 Silver Jubilee Prize.
Leech se ve svém přístupu ke stylu opírá mimo jiné o Mukařovského koncept aktualisace neboli ozvláštnění, který se soustředí na otevřenou manifestaci umělecké stránky díla. V anglické literatuře se aktualisace často překládá jako „foregrounding“ (v souladu s překladem výboru prací českých strukturalistů od Paula L. Garvina, který vyšel pod názvem A Prague School Reader on Esthetics, Literary Structure and Style.[4][5])
Podle Leeche je „foregrounding“ v poezii založen na odchylkách od lingvistických norem, které mohou být zajímavé určitou formou nečekané nevšednosti, nepravidelnosti, ale i neočekávané míry pravidelnosti (např. syntaktický paralelismus). Leech rozlišuje tři druhy, respektive stupně těchto odchýlení od běžného způsobu užívání jazyka (tzv. deviations): primární, sekundární a terciární „deviace“.
Sémantika[editovat | editovat zdroj]
Geoffrey Leech se sémantice věnoval zejména do roku 1980, kdy se do popředí jeho zájmů dostala pragmatika. Ve své doktorandské dizertaci na University College London se zabýval sémantikou angličtiny z pohledu místa, času a modality; později výsledky této vědecké práce vydal pod názvem Towards a Semantic Description of English (1969). Vytvořil také publikaci Semantics (1974, 1981), kde je zmíněno jeho 7 typů významu: konceptuální, kolokační, konotativní, sociální, emoční, evaluativní, reflektovaný.
Pragmatika[editovat | editovat zdroj]
V 70. a 80. letech se Leech zapojil do rozvoje této tehdy nově vznikající disciplíny lingvistiky, kterou zásadně ovlivnilo myšlení filozofů jazyka Johna Austina, Johna Searla a Paula Gricea. Leech přispěl svou knihou Principles of Pragmatics (1983), kde prosazuje model pragmatiky založený na Griceově kooperačním principu, který dle Gricea ztělesňují konverzační maximy kvality, kvantity, relevance a způsobu. Leech v této knize rozvedl teorii zdvořilostních maxim, které rozdělil následovně: maxima taktu, velkorysosti, souhlasu, skromnosti, shody a souladu. Leech je kritizován za to, že kvůli jeho rozšíření Griceova modelu bude teoreticky možné přidávat donekonečna nové a nové maximy (což je v rozporu s principem Occamovy břitvy). Jeho pojem „absolutní zdvořilost“ bývá také často kritizován, protože podle Leechova pojetí je tento typ zdvořilosti nezávislý na konkrétní situaci a kontextu, s čímž velká část odborníků na zdvořilost nesouhlasí. Leech se touto kritikou zaobírá ve svém článku Politeness: Is there an East-West divide? (2007), kde také představuje svůj revidovaný zdvořilostní model.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Geoffrey Leech
- English in Advertising (1966)
- A Linguistic Guide to English Poetry
- Meaning and the English Verb (1971)
- R. Quirk, S. Greenbaum, G. Leech and J. Svartvik: A Grammar of Contemporary English (1972)
- Semantics (1974) (2. edice vyšla pod názvem Semantics: the Study of Meaning (1981))
- G. Leech, J. Svartvik: A Communicative Grammar of English (1975)
- G. N. Leech, M. H. Short: Style in Fiction: A Linguistic Introduction to English Fictional Prose (1981)
- G. Leech, M. Deuchar, R. Hoogenraad: English Grammar for Today (1982)
- Principles of Pragmatics (1983)
- R. Quirk, S. Greenbaum, G. Leech, J. Svartvik: A Comprehensive Grammar of the English Language (1985)
- R. Garside, G. Leech, G. Sampson: The Computational Analysis of English: A Corpus-based Approach (1987)
- G. Leech, G. Myers, J. Thomas: Spoken English on Computer: Transcription, Mark-up and Application (1995)
- R. Garside, G. Leech, A. McEnery: Corpus Annotation: Linguistic Information from Computer Text Corpora (1997)
- D. Biber, S. Johansson, G. Leech, S. Conrad, E. Finegan: Longman Grammar of Spoken and Written English (1999)
- D. Biber, S. Conrad, G. Leech: Longman Student Grammar of Spoken and Written English (2002)
- J. Svartvik, G. Leech: English – One Tongue, Many Voices (2006)
- Language in Literature: Style and Foregrounding (2008)
- G. Leech, M. Hundt, C. Mair, N. Smith: Change in Contemporary English: A Grammatical Study (2009)
- The Pragmatics of Politeness (2014)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geoffrey Leech na anglické Wikipedii.
- ↑ Who’s Who. Dostupné online.
- ↑ Geoffrey Leech: Highlight [online]. Academia Europaea, 2010-5-17 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
- ↑ TREEBANK | Nový encyklopedický slovník češtiny. www.czechency.org [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Slovo a slovesnost – Dvě čítanky „pražské školy“. sas.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
- ↑ ŠLAISOVÁ, Eva. "Aktualisace" in English scholarly literature : interpretation, ignorance, and misunderstanding. digilib.phil.muni.cz. 2012, roč. 15, čís. 2, s. 154–167. Dostupné online [cit. 2021-02-11]. ISSN 1803-845X.
