Genderový řád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Genderový řád je shrnutí společenských norem odlišujících postavení různých pohlaví ve společnosti, a určující způsob chování a vystupování, ale i například volby zaměstnání podle toho, co daná společenská norma diktuje pro dané pohlaví. Genderový řád také obvykle určuje, co je danou společností považováno za „Femininní“ a „Maskulinní“. Tyto normy se mění v závislosti na společnosti, ve které se nacházejí.Genderový řád definuje role odlišných pohlaví jako „společností vytvořené normy, chování, aktivity a atributy, které daná společnost považuje za vhodné pro muže a ženy".[1]

Genderové teorie[editovat | editovat zdroj]

Zrod genderových teorií se datuje na začátek 20. století současně s rozšířením feministických hnutí. Sandra Bem ve své knize The lenses of gender nahlíží na společnost třemi čočkami. Prvním pohledem je tzv. androcentrismus, který předpokládá mužskou zkušenost jako základní normu. Po detailnějším zkoumání od Evy až po současnost zjišťuje, že je v západním myšlení zakořeněno vnímání ženy jako té druhé. Na tuto myšlenku navazuje Simone de Beauvoir v knize "The Second Sex"[2]. Jinou čočkou můžeme spatřit „zpolarizovaná pohlaví“, kdy se jednotlivá pohlaví staví na opačný konec spektra, a to ani ne vlivem biologie, ale spíše zásluhou akulturace. Třetí a posledním pohledem je teorie, která tvrdí, že pohlaví je determinováno. Všechny tyto tři pohledy při nahlížení na společnost splynou a vytváří zkreslenou skutečnost.[3] Hegemonickou maskulinitou se zabývala R. W. Connell, tedy existencí „mužnosti“ a „ženskosti“. Nadřazená myšlenka stereotypované konstrukce maskulinity a feminity je ústředním bodem díla. Každý z pohlaví má svou úlohu, charakter a rysy. Muži přitom při porušení těchto norem čelí sociálním sankcím.[4] Nancy Chodorow propojuje v jednom z nejvýznamnějších děl současné sociologie kulturu, psychoanalýzu a sociologii. Celou knihou Reprodukce mateřství se vinou čtyři hlavní témata, a to za prvé, jak dochází u žen k uvědomování si svou heterosexualitu, za druhé, co přesně pudí ženy k mateřskému citu a chování, za třetí, jaké ženské rysy specifikují ženské pohlaví a v taktéž, jak se dá pochopit a pozměnit mužská dominance. V celé knize jsou patrné stopy Sigmunda Freuda. Bádá, přepracovává a hloubkově analyzuje okruhy, jako je instinkt či teorie svádění, čímž vytváří novou půdu pro další zkoumání. Avšak stále s citlivou návazností na tradici S. Freuda.[5] Doing gendre od Candace West a Don H. Zimmermanna představuje revoluční pohled na vnímání pohlaví. Ani mužské ani ženské podle C. West a D. H. Zimmermanna není pouhým rysem, společenskou rolí, reprezentací či stereotypem, avšak úspěchem. Úspěchem, který je vyústěním každodenního chování, společensky se opakujících struktur a praktik, kodifikujíc se tak v oslavě ženskosti a mužnosti. Slouží tedy k posílení této duality.[6] Zda je pohlaví determinováno jen biologií či je tvořeno kulturním a sociálním stykem se zabývá Judith Butler. Navazujíc na D. H. Zimmermmana a C. West se taktéž domnívá, že je sex produktem každodenních činů, chování, gest, způsobů oblékání či mluvy, obecně společenských a kulturních praktik, gradualisticky zformovaný v průběhu let. Předjímá i fakt, že se na tvorbě podílí i tabu. Avšak Butler se snaží o dekonstrukci této vytvořené kategorie, jakožto dle jejího názoru nebezpečnou iluzi. Judith Butler si klade za cíl tento „porouchaný výrobek“ vystavit takový, jaký je, usiluje o samotnou dekonstrukci iluzivně vytvořené kategorie.[7] Mezi další sociology, kteří se zabývali či zabývají genderovou teorií patří Barrie Thorne[8], Suzanne J. Kessler[9], Wendy McKenna[10], Ervin Goffman[11] nebo Iris Marion Young[12].

Vliv kultury[editovat | editovat zdroj]

Genderový řád v odlišných kulturách lze snadno empiricky zkoumat. Je zde jasné, že genderový řád se v dané společnosti mění s časem i trendy, které společnost následuje. Veliké rozdíly zde můžeme spatřit mezi současnou evropskou kulturou původně vycházející z křesťanských principů, a současnou kulturou arabskou, vycházející hlavně z islámu a jeho různých sekt. Ještě větší rozdíl je možné pozorovat u východních kultur a domorodých kmenů. Evropská a západní emancipace role ženy ve společnosti zcela neodpovídá rolím žen např. v Pákistánu a nebo u mongolských kočovných kmenů. To dokazuje, že genderový řád je hlavně společenským konstruktem, i když některé jeho části jsou společné všem kulturám na světě.[zdroj?] Zajímavé je například srovnání Islandu a Egypta. Při veřejném průzkumu na otázku: „Měla by být pracovní místa v případě jejich nedostatku omezena pouze na mužskou část populace?“ Na Islandu odpovědělo kladně pouze 3,6 % obyvatelstva, kdežto v Egyptě 94,9 %.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. What do we mean by "sex" and "gender"? [online]. World Health Organisation, 2015 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. (Anglicky) 
  2. EVANS, Ruth. Simone de Beauvoir's The Second sex; New interdisciplinary essays. 1. vyd. Manchester: Manchester University Press, 1998. 236 s. ISBN 0-7190-4302-6. 
  3. LIPSITZ BEM, Sandra. The Lenses of Gender [online]. New Haven, Connecticut: Yale University, 17.3.1993 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. (Anglicky) 
  4. CONNEL, R. W. Masculinities. 2. vyd. British Columbia: The University of British Columbia, 2005. 324 s. Dostupné online. ISBN 978-0520246980. 
  5. CHODOROW, Nancy, J. The Reproduction of Mothering. 1. vyd. Berkely and Los Angeles, California: University of California Press, 1978. 270 s. Dostupné online. ISBN 0-520-22155-9. S. 55-60. (Angličtina) 
  6. WEST, Candance; ZIMMERMAN, Don H. Doing Gender. Gender and Society. 1987, roč. 1987, čís. 2. Dostupné online. 
  7. BUTLER, Judith. Gender Trouble; Feminism and the subversion of identity. 1. vyd. New York: Routledge, Chapman & Hall. Inc., 1990. 172 s. ISBN 0-415-90042-5. 
  8. THORNE, Barrie. Gender Play: Girls and Boys in School. 1. vyd. New Brunswick: Rutgers University Press, 1993. 237 s. ISBN 0-8135-1922-5. 
  9. KESSLER, Suzane J.; MCKENNA, Wendy. Gender: an ethnomethodological approach. 1. vyd. New York: John Wiley & Sons, 1978. 233 s. ISBN 0-226-43206-8. 
  10. DEA, Shannon. Beyond the Binary; thinking about sex and gender. 1. vyd. Ontario, Canada: Broadwiev Press, 2016. 207 s. ISBN 978-1-55481-283-7. 
  11. GOFFMAN, Erwing. Gender Advertisements. 1. vyd. Manhattan: Harper & Row, 1979. 84 s. ISBN 978-0333239537. 
  12. YOUNG, Iris Marion. On Female Body Experience; Throwing Like a Girl and Other Essays. 1. vyd. New York: Oxford University Press, 2005. 176 s. ISBN 0-19-516192-0. 
  13. FORTIN, Nicole. Gender Role Attitudes and the Labour-market Outcomes of Women across OECD Countries. Oxford Review of Economic Policy. 1.10.2005, 21 2005, čís. 3, s. 416–438. Dostupné online. (Angličtina)