Gabriela Soukalová (1953)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gabriela Soukalová
Datum narození27. února 1953 (70 let)
Místo narozeníKremnica, Československo
ChoťJaroslav Svoboda (1977–1985)[1][2]
DětiGabriela Soukalová[1]
PříbuzníPetr Koukal (zeť)[1]
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry0 – 1 – 0
Mistrovství světa0 – 0 – 1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
stříbro 1984 Sarajevo štafeta 4×5 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
bronz MS 1974 štafeta 4×5 km
Mistrovství Československa v klasickém lyžování
zlato 1983 štafety 3 x 5 km ženy

Gabriela Soukalová (rozená Sekajová, rozvedená Svobodová, * 27. února 1953 Kremnica) je bývalá československá běžkyně na lyžích. Je držitelkou stříbrné medaile ze štafetového závodu ze ZOH v Sarajevu 1984 a matkou biatlonistky Gabriely Soukalové.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze slovenského města Kremnica, narodila se v roce 1953 do početné rodiny elektrotechnického inženýra Sekaje.[3]

Jejím prvním trenérem lyžování byl v Kremnici československý olympionik z roku 1960, lyžař Rudolf Čillík. Po ukončení základní školy šla studovat elektrotechnickou průmyslovku do Liptovského Hrádku, kde závodila za místní klub Tesla. V roce 1970 se konalo mistrovství světa v klasickém lyžování v nedalekých Tatrách a tento šampionát ji motivoval v další práci. Začala spolupracovat s trenérem Jánem Húskou, pod kterým se v roce 1973 dostala do reprezentace Československa. Později jako stabilní členka reprezentace a především ženské štafety přešla do Jablonce nad Nisou, kde jí vedl Bohuslav Rázl a Zdeněk Ciller.

Po ZOH v Innsbrucku 1976 se vdala za sdruženáře Jaroslava Svobodu, se kterým má dceru Luciu. Po jeho emigraci se s ním rozvedla a po ukončení aktivní kariéry se vdala za sportovce a trenéra Karla Soukala, se kterým má dceru Gabrielu,[4] olympijskou medailistku v biatlonu.

Žije v Jablonci nad Nisou, kde až do odchodu do důchodu působila jako trenérka lyžování a posléze biatlonu na Gymnáziu Dr. Antona Randy.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Hned ze svého prvního Mistrovství světa 1974 ve Falunu si přivezla cenný kov (bronz) ze štafety, ve které běžela druhý úsek. Za dva roky reprezentovala Československo na olympijských hrách v rakouském Innsbrucku a stabilní členkou reprezentace zůstala až do poloviny 80. let. V roce 1984 získala se štafetou žen (3. úsek) na Zimních olympijských hrách 1984 v Sarajevu svoji stříbrnou medaili. Po skončení aktivní kariéry po roce 1985 u sportu zůstala jako trenérka lyžování.

Po rozdělení Československa v roce 1993 si zvolila české státní občanství, ale k jejím sportovní úspěchům se hlásí slovenská strana.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry a mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Rok Místo 5 km 10 km 20 km Štafeta Věk
MS 1974 Švédsko Falun[5] 12. 18. x 3. 21,0
ZOH 1976 Rakousko Innsbruck 13. 19. x 6. 23,0
MS 1978 Finsko Lahti[6] neúčastnila se -
ZOH 1980 USA Lake Placid 20. 19. x 4. 27,0
MS 1980 Švédsko Falun[7] x x 15. x 27,0
MS 1982 Norsko Oslo[8] 21. 13. 22. 5. 29,0
ZOH 1984 Jugoslávie Sarajevo 15. 14. x 2. 31,0
MS 1985 Rakousko Seefeld[9] - 27. - 5. 31,9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Dostupné online.
  2. Paměť národa. Dostupné online.
  3. Archivovaná kopie. www.olympic.sk [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-18. 
  4. BUREŠ, Vítězslav. Maminčino olympijské stříbro? To je ještě daleko, říká biatlonová naděje [online]. IDNES.cz, 2010-01-17 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  5. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-18. 
  6. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-29. 
  7. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-23. 
  8. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-23. 
  9. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-23. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]