Gabriela Soukalová (1953)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Gabriela Sekajová)
Gabriela Soukalová
Datum narození27. února 1953 (71 let)
Místo narozeníKremnica, Československo
ChoťJaroslav Svoboda (1977–1985)
Karel Soukal
DětiLucie Svobodová
Gabriela Soukalová
PříbuzníPetr Koukal (zeť)[1]
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry0 – 1 – 0
Mistrovství světa0 – 0 – 1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
stříbro 1984 Sarajevo štafeta 4×5 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
bronz MS 1974 štafeta 4×5 km
Mistrovství Československa v klasickém lyžování
zlato 1983 štafety 3 x 5 km ženy

Gabriela Soukalová (rozená Sekajová, rozvedená Svobodová, * 27. února 1953 Kremnica) je bývalá československá běžkyně na lyžích. Je držitelkou stříbrné medaile ze štafetového závodu ze ZOH v Sarajevu 1984 a matkou biatlonistky Gabriely Soukalové.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1953 ve slovenské Kremnici do rodiny elektrotechnického inženýra Imricha Sekaje, maďarského Žida původním příjmením Székely, který se nechal přejmenovat. Rodina měla šest dětí.[2] Jejím prvním trenérem lyžování byl v Kremnici československý olympionik z roku 1960, lyžař Rudolf Čillík.

Od 16 let byla členkou československé juniorské reprezentace. Po ukončení Střední elektrotechnické školy v Liptovském Hrádku, kde závodila za místní klub Tesla, nepokračovala vysokou školou, kterou jí nedoporučil reprezentační trenér Bohuslav Rázl.[2] V roce 1970 se konalo mistrovství světa v klasickém lyžování v nedalekých Tatrách a tento šampionát ji motivoval v další práci. Stala se členkou Rudé hvězdy Štrbské Pleso a spolupracovala s trenérem Jánem Húskou, pod kterým se v roce 1973 dostala do ženské reprezentace. Později jako reprezentantka a členka štafety přešla do Rudé hvězdy Jablonce nad Nisou, kde ji vedli Bohuslav Rázl se Zdeňkem Cillerem.

Po ZOH v Innsbrucku 1976 se vdala za sdruženáře Jaroslava Svobodu. Roku 1977 se do manželství narodila dcera Lucie (či Lucia). Po manželově emigraci do Rakouska v roce 1985, se s ním rozvedla a musela ukončit reprezentační kariéru.[2] Začala vyučovat ve sportovně zaměřených třídách jablonecké základní školy a věnovala se trenérství v místním oddílu Rudá hvězda. Druhým manželem se stal biatlonový trenér Karel Soukal. V roce 1989 se jim narodila Gabriela,[3] pozdější biatlonová mistryně světa, olympijská medailistka a celková vítězka Světového poháru. Vystudovala čtyřletý obor trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Jako pedagožka a trenérka lyžování byla zaměstnána na Gymnáziu Dr. Antona Randy. Žije v Jablonci nad Nisou.[2]

Po rozdělení Československa v roce 1993 si zvolila české státní občanství.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Hned ze svého prvního Mistrovství světa 1974 ve Falunu si přivezla cenný kov (bronz) ze štafety, ve které běžela druhý úsek. Za dva roky reprezentovala Československo na olympijských hrách v rakouském Innsbrucku. V roce 1984 získala se štafetou žen (3. úsek) na Zimních olympijských hrách 1984 v Sarajevu svoji stříbrnou medaili.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry a mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Rok Místo 5 km 10 km 20 km Štafeta Věk
MS 1974 Švédsko Falun[4] 12. 18. x 3. 21,0
ZOH 1976 Rakousko Innsbruck 13. 19. x 6. 23,0
MS 1978 Finsko Lahti[5] neúčastnila se -
ZOH 1980 USA Lake Placid 20. 19. x 4. 27,0
MS 1980 Švédsko Falun[6] x x 15. x 27,0
MS 1982 Norsko Oslo[7] 21. 13. 22. 5. 29,0
ZOH 1984 Jugoslávie Sarajevo 15. 14. x 2. 31,0
MS 1985 Rakousko Seefeld[8] - 27. - 5. 31,9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. a b c d Gabriela Soukalová - Svobodová (1953). www.pametnaroda.cz [online]. Paměť národa [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. 
  3. BUREŠ, Vítězslav. Maminčino olympijské stříbro? To je ještě daleko, říká biatlonová naděje [online]. IDNES.cz, 2010-01-17 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  4. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-18. 
  5. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-29. 
  6. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-23. 
  7. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-23. 
  8. Archivovaná kopie. www.skolabezky.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-23. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]