Friedrich Sixt von Armin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Friedrich Sixt von Armin
Armin v roce 1916
Armin v roce 1916
Narození 27. listopadu 1851
Prusko Wetzlar, Prusko
Úmrtí 30. září 1936 (ve věku 84 let)
Německá říše Magdeburg, Nacistické Německo
Děti Hans-Heinrich Sixt von Armin (syn)
Vojenská kariéra
Hodnost generál pěchoty
Doba služby 1870–1919
Sloužil Německé císařství Německé císařství
Složka německá armáda
Velel 13. divize
4. armádní sbor
4. armáda
Války první světová válka
Bitvy bitva u Lys
třetí bitva u Yper
Vyznamenání Železný kříž
Pour le Mérite
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Friedrich Bertram Sixt von Armin (27. listopadu 1851 Wetzlar30. září 1936 Magdeburg) byl pruský generál pěchoty, který se účastnil prusko-francouzské a první světové války. V té bojoval na západní frontě, a to například v bitvě u Lys a u Passchendaele.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Armin se narodil ve Wetzlaru a v roce 1870 vstoupil jako kadet do 4. gardového granátnického pluku. Byl těžce zraněn v bitvě u Gravelotte v prusko-francouzské válce. Byl mu udělen Železný kříž II. třídy a byl povýšen na podporučíka. Následně sloužil jako pobočník pluku a od roku 1884 zastával různých pozic ve Velkém generálním štábu. V roce 1900 byl povýšen na plukovníka (Oberst) a byl pověřen velením 55. pěšího pluku. Následujícího roku byl jmenován vrchním velitelem gardového sboru (Gardekorps). Roku 1903 byl povýšen na generálmajora a roku 1906 na generálporučíka. V roce 1908 byl jmenován velitelem 13. divize, která byla rozmístěna u města Münster. Roku 1911 nahradil Paula von Hindenburga na pozici velícího důstojníka 4. armádního sboru u města Magdeburg a v roce 1913 byl povýšen na generála pěchoty.

Na počátku první světové války byl Arminův 4. armádní sbor součástí první armády. Ta bojovala na západní frontě a vedla se Spojenci zákopové války. Za jeho vojenské zásluhy na západní frontě, a to zejména u Arrasu a v Sommě, mu byla roku 1916 udělena cena Pour le Mérite. Následujícího roku byl pověřen velením čtvrté armády a sloužil ve Flandrech jako vrchní velitel. Za dob jeho velení odolala čtvrtá armáda několika britským a francouzským útokům, jmenovitě například v třetí bitvě u Yper. Byl mu udělen Řád černé orlice. Během jarní ofenzívy v roce 1918 byl stále velitelem čtvrté armády. Dne 25. dubna se jeho jednotkám podařilo dobýt Kemmelberg, přestože byli později nuceni ustoupit k obranné linii AntverpyMáza. Po podepsání příměří 11. listopadu převzal Armin velení nad skupinou armád A. S tou se vrátil zpět do Německa, kde došlo k její demobilizaci, a rezignoval.

Po válce žil v Magdeburgu, kde také ve svých 84 letech zemřel. Byl pohřben s vojenskými poctami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Sixt von Armin na anglické Wikipedii a Friedrich Sixt von Armin na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JÖRN, Winkelvoß. Friedrich Sixt von Armin. [s.l.]: Magdeburger Biographisches Lexikon, 2002. Dostupné online. ISBN 3-933046-49-1. (německy) 
  • MARKUS, Pöhlmann. Sixt von Armin, Friedrich Bertram. Berlín: Duncker & Humblot, 2010. (Neue Deutsche Biographie). ISBN 978-3-428-11205-0. S. 481. (německy) 
  • JAN, Vancoillie. Friedrich Bertram Sixt von Armin (1851-1936). 3. vyd. [s.l.]: Jahrgang 29, 2017. (Shrapnel). S. 75–78. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]