František Malkovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Malkovský
František Malkovský
František Malkovský
Základní informace
Přezdívka„král vzduchu“
Narození5. prosince 1897
Bystřice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. června 1930 (ve věku 32 let)
Karlovy Vary
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické
Vojenské informace
PříslušnostČeskoslovenské letectvo
Služba1918-1930
Hodnostštábní kapitán
Jednotky1. letecký pluk Praha
VelitelemLetka 10 1. leteckého pluku Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Malkovský (5. prosince 1897, Bystřice[1]8. června 1930, Karlovy Vary[2]) byl vojenský stíhací a akrobatický pilot, díky svému pilotnímu umění přezdívaný „král vzduchu“.[3] Byl celkově pátým a druhým evropským pilotem, který provedl obrácený přemet (outside loop).[3] Většinou vystupoval s červeně zbarveným stíhacím letounem Avia BH-21, přezdívaným „Rudý ďábel“.[3] Tragicky zahynul roku 1930 při zřícení svého letounu na leteckém dni v Karlových Varech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1897 v Bystřici u Benešova. Jeho otec byl četníkem. V mládí byl na louce u Benešova svědkem veřejného leteckého vystoupení českého průkopníka letectví Jana Kašpara.[3] Roku 1915 maturoval na reálce v Praze.[4] Ve stejném roce narukoval do první světové války. Bojoval v pěších jednotkách na italské i ruské frontě. Konec války jej zastihl v Albánii.[3]

Avia B.21.96, přezdívaná „Rudý ďábel“, na níž při leteckém dnu v Karlových Varech 8. června 1930 zahynul jeden z československých "králů vzduchu" škpt. František Malkovský[5]
Pomník Františka Malkovského na hřbitově v Benešově

Roku 1918 vstoupil do československé armády. Od listopadu 1921 působil jako letecký pozorovatel a od listopadu 1922 jako pilot dvoumístných letounů. V roce 1922 úspěšně dokončil studium na pražském vysokém učení technickém.[6] Dále se stal instruktorem na leteckém učilišti v Chebu. Stíhací výcvik úspěšně dokončil roku 1925.[3] Roku 1926 byl jmenován velitelem Letky 10 1. leteckého pluku Praha.[7]

Začal se věnovat letecké akrobacii. Nejčastěji vystupoval se speciálně upravenou červeně zbarvenou stíhačkou Avia BH-21 (B.21.96). V srpnu 1927 vystoupil s akrobatickým letounem Avia B.22 na II. leteckém mýtinku v Curychu. Společně s letcem Kňažikovským dosáhl sdíleného sedmého až osmého místa.[8] V červnu 1928 provedl na upraveném letounu BH-21 tři obrácené přemety. Stal se pátým člověkem na světě, který to dokázal.[9] V roce 1928 zvítězil v akrobatické soutěži vojenských pilotů a roku 1929 zvítězil na mezinárodní soutěži v Jugoslávii. Velmi často také vystupoval na leteckých dnech.[3] Roku 1929 také ve Francii a Řecku předváděl nový letoun Avia BH-33.[10]

Dne 8. června 1930 vystupoval na leteckém dnu v Karlových Varech. Teprve krátce před svým vystoupením přiletěl z letiště Praha-Kbely, což ještě zesílilo únavu způsobenou virózou. V závěru svého vystoupení havaroval a v troskách letounu zahynul.[3] Pohřben byl na Novém městském hřbitově v Benešově v majestátní hrobce s alegorickým sousoším.[11]

„...letec se těsně před přistáním ocitl ve výši asi 200 metrů ve vrstvě zředěného vzduchu a letadlo začalo střemhlav klesat. Ani umění takového pilota, jako byl škpt. Malkovský, a jeho pokus o zmírnění pádu klouzavým letem, však tragédii nezabránilo. Letadlo dopadlo kolmo k zemi, tj. vrtulí se zabořilo do země asi 500 metrů od letiště. Pilot utrpěl smrtelná zranění na hlavě, prsou a končetinách, kterým podlehl. Podle pitevního protokolu byla jeho zranění neslučitelná se životem.“

— Z úředního protokolu o vyšetřování[12]

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Busta Františka Malkovského vystavená v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi.[13]
  • Na letišti v Karlových Varech byla roku 1991 instalována Pamětní deska od Jakuba Bartoše. Roku 1998 byla sejmuta a roku 2016 obnovena.[14]
  • Roku 2012 byla v Bystřici u Benešova odhalena pamětní deska od Daniela Talavera.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e f g h Náš první král vzduchu a Rudý ďábel. Malkovský se narodil před 120 lety [online]. Technet.cz, rev. 2017-12-05 [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  4. Maturitní vysvědčení [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  5. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Smrt československého krále vzduchu. Fakta a svědectví. 24.10.2014, roč. 2014, čís. 11, s. 22–23. 
  6. Ukončení studia na technice [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  7. Velitelem letky [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  8. Meeting v Curychu [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  9. Tři obrácené přemety za sebou [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  10. Malkovský na Avii B.H. 33 v Athénách [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  11. Pohřben v Benešově [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  12. Tragicky zahynul [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  13. Galerie [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  14. Pamětní deska [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  15. Pamětní deska v Bystřici [online]. Král vzduchu František MALKOVSKÝ [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu František Malkovský na Wikimedia Commons
  • Král vzduchu František Malkovský [online]. Král vzduchu František Malkovský [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  • RAJLICH, Jiří. Konec „krále vzduchu“. Karlovarská havárie škpt. Františka Malkovského 8. června 1930. Hobby Historie. 2014, čís. 28, s. 6–19.