František Xaver Procházka
František Xaver Procházka | |
---|---|
František Xaver Procházka na dobovém portrétu | |
Narození | 27. listopadu 1746 Praha České království |
Úmrtí | 15. dubna 1815 (ve věku 68 let) Praha-Hradčany Rakouské císařství |
Povolání | malíř, restaurátor, grafik a kreslíř |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Xaver Procházka (27. listopadu 1746, Praha – 15. dubna 1815, Praha-Hradčany[1]), byl český malíř, grafik a restaurátor.
Život
[editovat | editovat zdroj]Procházka navštěvoval piaristické gymnasium vedené Gelasiem Dobnerem. V letech 1762–1763 se školil v malířské a restaurátorské dílně Jana Kastnera, v dílně Norberta Grunda (1764) a poté 1764–1768 v malířské škole Carla Michoriho v Drážďanech. V letech 1769–1771 doprovázel knížete Schwarzenberga po Německu, Rakousku a Itálii. Mezi léty 1772–1773 se vrátil z cest, usadil se v Praze a v roce 1787 koupil dům na Novém Městě.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Procházka zprvu maloval oltářní obrazy a po ztrátě zakázek se živil restaurováním. Jako restaurátor mimo jiné zachránil roku 1786 Rubensovy obrazy hlavního oltáře malostranského kostela svatého Tomáše (nyní v Národní galerii) a opravil Reinerovu fresku v kapličce sv. Barbory na Hradčanech (1804).
Až po roce 1800, v reakci na měnící se poptávku, se začal věnovat malbě krajin. Navázal na tradici českého rokokového krajinářství a uplatňoval podobné motivy jako Norbert Grund nebo Ignác Raab. V ojedinělých rokokově pojatých figurálních malbách odkazuje na Františka Xavera Palka. V souladu s tehdejší raně romantickou literaturou (Salomon Gessner) si osvojil idylické pojetí krajiny, do které komponoval ruiny nebo fragmenty antických sloupů.[2][3] Podle přežívajících zvyklostí tvořil komplementární protějškové obrazy poskytující panoramatický pohled. Sentimentálně podbarvené krajiny kde hlavním výtvarným prostředkem byla barva a chvějivé, měkce a iluzivně působící světlo, ovlivnily ještě jeho následovníky z Haushoferovy školy.
Známá díla
[editovat | editovat zdroj]- Noční krajina s ruinou a loďkou (1800), Galerie výtvarného umění v Ostravě
- Krajina se zříceninou hradu a mostu, Krajina s věží (po 1800), Oblastní galerie v Liberci
- Zřícenina, Krajina s křížem (1808?), Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
- Sv. Roch, sv. Šebestián (1806), Národní galerie v Praze
- Stavba stezky před zříceninou (1806), Národní galerie v Praze
- Krajina se stromem a poutníky (1806), Národní galerie v Praze
- Ranní krajina (Pohoštění pod stromy před zříceninou), před 1808, Národní galerie v Praze
- Večerní krajina (Pastýři u vodopádu), před 1808, Národní galerie v Praze
- Hrob ve zříceninách (1808), Královská kanonie premonstrátů na Strahově[4]
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]- Národní galerie v Praze
- Galerie hlavního města Prahy
- Oblastní galerie Liberec
- Galerie výtvarného umění v Ostravě
- Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
- Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
- Západočeská galerie v Plzni
- Obrazárna kláštera Broumov
- Královská kanonie premonstrátů na Strahově
- Památník národního písemnictví
Autorské výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1960 František Xaver Procházka, Valdštejnská jízdárna, Praha
- 1983 František Xaver Procházka 1746 – 1815, Klášter sv. Anežky České, Praha
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
František Xaver Procházka - Nočni krajina s hradem (před 1909)
-
František Xaver Procházka - Cestou na pastvu
-
František Xaver Procházka - Na pastvě
-
František Xaver Procházka - Horská krajina s jezerem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při Strahovském klášteře na Hradčanech v Praze
- ↑ Noční krajina s kahanem a fragmentem sloupu Archivováno 21. 7. 2015 na Wayback Machine. na www.strahovskyklaster.cz
- ↑ Noční krajina s vázou a obeliskem Archivováno 21. 7. 2015 na Wayback Machine. na www.strahovskyklaster.cz
- ↑ Hrob ve zříceninách Archivováno 21. 7. 2015 na Wayback Machine. na www.strahovskyklaster.cz
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- F. X. Procházka, 1960, Kesner Ladislav, kat. 12 s., k výstavě ve Valdštejnské jízdárně
- Štech V.V., F. X. Procházka (1740-1815), Umění IX, Praha 1961, s. 194-195
- Blažíček O J, a kol., Barok v Čechách, Katalog stálé výstavy ve státním zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou, Obelisk, Praha 1973, s. 140–141
- František Xaver Procházka 1746-1815, Blažíčková Horová Naděžda, kat. 37 s., Národní galerie v Praze 1983
- Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790-1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009, s. 10, ISBN 978-80-7035-426-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Xaver Procházka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Xaver Procházka
- František Xaver Procházka v informačním systému abART
- Galerie Marold: Procházka František Xaver (1746-1815)