František Talián
| JUDr. František Talián | |
|---|---|
| Narození | 7. března 1948 Boubská u Vimperka,  Československo |
| Úmrtí | 14. listopadu 2018 (ve věku 70 let) |
| Vzdělání | strojní průmyslovka v Písku; Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | montér, básník, podnikatel (nakladatelství, hotelnictví)[1] |
| Znám jako | „Král Šumavy“ |
| Titul | JUDr. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
.jpg)
.jpg)
.jpg)
František Talián (7. března 1948, Boubská u Vimperka – 14. listopadu 2018) byl český právník, autor básní, podnikatel v oboru nakladatelství učebnic a hotelnictví v šumavském regionu.[2][3][1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Rodina a studia
[editovat | editovat zdroj]František Talián se narodil 7. března 1948[4] v jihočeské vesnici Boubská asi 2 km severovýchodně od Vimperka.[5] Z politických důvodů byla rodina v 50. letech 20. století násilně vystěhována na odlehlou samotu.[5] František chtěl původně studovat na gymnáziu, ale protože nedostal doporučení, vystudoval strojní průmyslovku v Písku.[5] Po složení maturitní zkoušky pracoval několik let jako montér.[5] Na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze byl přijat v roce 1968 a svoje právnická studia dokončil v roce 1974.[5]
Bylo mi pět a půl roku, do naší vesnické usedlosti v Boubské u Vimperka chodila jedna skupina estébáků za druhou na tzv. „domovní prohlídky“, strkali nám pod dřevěné schody samopaly. Pamatuji si, jak nám zrekvírovali dům a vyhnali nás z něho s majetkem, který se vešel na jeden žebřiňák s kravským potahem. Pamatuji si, jak nás pět bydlelo v jedné vlhké místnosti a jak jsme byli šťastni, že máme všechno za sebou. ... Narodil jsem se po odsunu německých obyvatel po komunistickém puči v roce 1948, ale před zadrátováním Šumavy „železnou oponou“, která mne po celou dobu své existence iritovala a zároveň přitahovala.František Talián, František Talián o svém dětství a životě, [4]
Léta 1974 až 1989
[editovat | editovat zdroj]Po skončení studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval JUDr. František Talián v legislativním odboru Ministerstva zdravotnictví ČSSR.[5] Poté, co byl nucen (z politických důvodů) tuto pozici opustit, získával prostředky na živobytí překladem knih pro děti, prací topiče, uklízeče či knihovníka.[5] Listopadové události roku 1989 ale změnily jeho život zásadním způsobem.
JUDr. František Talián začal opět vykonávat právnickou praxi; zasedal v soudním senátu pro události 17. listopadu 1989; stal se prezidentem České sekce IBBY (zkratka z anglického: International Board on Books for Young People) – Společnosti přátel knihy pro mládež při UNESCO.[5]
Nakladatelské aktivity
[editovat | editovat zdroj]Do oboru nakladatelství školních učebnic napřel po roce 1989 své soukromé podnikatelské úsilí.[5] Kromě toho vydával dva týdeníky: Naše rodina a Učitelské noviny.[5] Vydával knihy, časopisy a mapy.[6] Byl majitelem několika nakladatelství:[6]
- SPN (pedagogické nakladatelství, dříve Státní pedagogické nakladatelství);
- Kartografie Praha;
- Fortuna (nakladatelství učebnic).[p. 1]
Aktivity na Šumavě
[editovat | editovat zdroj]Hotely
[editovat | editovat zdroj]Druhým směrem jeho soukromo–podnikatelských aktivit po sametové revoluci bylo hotelnictví na Šumavě.[5] Ze svých soukromých finančních prostředků nechal zrekonstruovat několik šumavských hotelů.[1] Na Šumavě mu patřilo celkem osm hotelů:[6]
- Na Bučině v česko–bavorském pomezí vlastnil hotel Alpská vyhlídka a v jeho těsné blízkosti nechal zbudovat ve svahu sto metrů dlouhou repliku – památník železné opony;[1]
- Na Knížecích Pláních nad Borovou Ladou vlastnil (v místech bývalé hájovny) turisticky významnou budovu (hotel a restaurace);[6]
- Hotel Nové Údolí[9] na česko–rakouské hranici asi 100 metrů od pěšího hraničního přechodu Stožec-Haidmühle;[6]
- Rekreační objekt Pila Kvilda (na adrese: Kvilda 31; 384 93 Kvilda) s wellness apartmány. Velká budova se nachází v blízkosti parkoviště pod kvildskou sjezdovkou
- a další.[6]
Pozemky
[editovat | editovat zdroj]Pokud mu situace umožnila skupoval šumavské pozemky, až se nakonec stal největším soukromým pozemkovým vlastníkem na Šumavě.[6] Pro jeho mnohostranné aktivity na Šumavě mu jeho přátelé přiřkli přezdívku „král Šumavy“.[1][6]
Záchovné aktivity
[editovat | editovat zdroj]Na opravy šumavských kostelů, kapliček, křížků a oživování míst, kde kdysi stávaly německé vesnice, věnoval miliony korun.[1] A byl to právě JUDr. František Talián, kdo obnovil do původní historické podoby 300 let starou schwarzenberskou myslivnu Lipka a tím zachránil významnou lesnickou památku.[4]
Opravil jsem na Šumavě několik kostelů, postavil kapličku, osadil množství křížků a řekl jsem si, že se pokusím v zaniklých německých vesnicích zřídit záchytné body a připomenout jejich bývalý život. Proto jsem zrekonstruoval v některých zaniklých vesnicích penzion či hotel pro návštěvníky Šumavy, připomínající zašlou lokalitu, zaniklou kulturní krajinu.František Talián, František Talián o svých záchovných aktivitách na Šumavě, [4]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]JUDr. František Talián byl zastáncem tzv. zelené Šumavy a byl rovněž členem občanského sdružení Zachraňme Šumavu.[1][p. 2] V tomto sdružení byl významným členem a dominantním donátorem.[4] Pomáhal financovat desítky publikací o lesnictví a Šumavě.[4] Některé z nich byly tisknuty v jeho nakladatelství a za jeho peníze.[4] Za jeho podpory vznikl v roce 2011 „Památník šumavským lesům“ na Bučině.[4][10][11]
Ekologičtí aktivisté kritizovali Taliánovy názory na návrat života na Šumavu v souvislosti s jeho skupováním velkých pozemků na Šumavě.[1][p. 3]
Vlastní publikační činnost
[editovat | editovat zdroj]František Talián publikoval svoje verše v letech 1967 až 1971 v literárním a uměleckém časopisu (měsíčníku) Divoké víno.[5] Také se jeho tvorba objevila v básnickém almanachu Pohledy (a rovněž značnou měrou publikoval v časopisech).[5] Až do roku 1977 se jeho pořady objevovaly v Poetické kavárně Viola, v Mikro(poetickém) fóru, v Památníku národního písemnictví a jinde.[5]
Závěr
[editovat | editovat zdroj]František Talián pobýval střídavě v Praze a na Šumavě.[5][1] Zemřel ve věku 70 let dne 14. listopadu 2018.[1] Smuteční obřad za zemřelého se uskutečnil 29. listopadu 2018 v kostele svaté Máří Magdaleny ve Čkyni u Vimperka za účasti stovek lidí.[4]
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]- TALIÁN, František. To jsem já. První vydání. Praha: Fortuna, 2018; 135 stran; ISBN 978-80-7373-146-5. (Kniha veršů; Kniha epigramů a čtyřverší; Kniha povídek; Kniha úvah; Kniha soudniček)
- TALIÁN, František. Opožděná inventura. První vydání. Praha: Fortuna, 2018; 111 stran; ISBN 978-80-7373-148-9. (Kniha povídek; Kniha úvah; Kniha soudniček; Kniha šansonů)
- TALIÁN, František. Jsem den a Ty jsi noc: kniha veršů. První vydání. Praha: Fortuna, 2018; 95 stran; ISBN 978-80-7373-149-6. (Verše o lásce, něze, studu, ale i stesku, osamělosti a o životě)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Soukromé nakladatelství Fortuna bylo založeno v roce 1990 s cílem vydávat pro odbornou i laickou veřejnost učebnice pro základní a střední školy, rekvalifikační publikace, knihy zaměřené na sebevzdělávání a profesní růst.[7] V roce 2021 byl obchodní závod Tomáš Talián - Fortuna administrativně převeden do společnosti SPN – pedagogické nakladatelství.[8]
- ↑ Sdružení Zachraňme Šumavu prosazuje – mimo jiné – například kácení kůrovcem napadených smrků.[1]
- ↑ Ekologičtí aktivisté rovněž kritizovali Taliánovy přátelské vazby s prezidentem Milošem Zemanem.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l Zemřel šumavský podnikatel Talián. Stavěl hotely a přátelil se se Zemanem [online]. web: iDnes cz, 2018-11-19 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Talián, František, 1948-2018 [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-08-03]. Narozen 7. 3. 1948 v Boubské u Vimperka, zemřel 14. 11. 2018. JUDr., právník a podnikatel (hotelnictví, nakladatelství). Též autor básní.. Dostupné online.
- ↑ František Talián (* 7. 3. 1948, Boubská u Vimperka - 14. 11. 2018) JUDr., právník a podnikatel (hotelnictví, nakladatelství). Též autor básní. [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2022-08-03]. Identifikační číslo: jx20080617011. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i MARTIN, Petr. Odešel zachránce Šumavy a mecenáš literatury (Odešel zachránce Šumavy František Talián) [online]. web: [cit. 2022-08-04]. Petr Martan – ředitel Komunity pro duchovní rozvoj, o.p.s., Čkyně. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o František Talián (1948 - 2018); Životopis [online]. web: Databáze knih [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Za králem Šumavy [online]. web: Ing. Tomáš Jirsa (senátor Parlamentu ČR) [cit. 2022-08-02]. Českobudějovický deník, 29. 11. 2018. Dostupné online.
- ↑ Nakladatelství [online]. web: Fortuna cz [cit. 2022-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-04.
- ↑ Nakladatelství FORTUNA převedeno do SPN [online]. web: Fortuna cz, 2021-06-18 [cit. 2022-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-04.
- ↑ Ubytování na Šumavě - hotel Nové Údolí [online]. web: Nové Údolí cz [cit. 2022-08-04]. Hotel Nové Údolí se nachází 100m od pěšího hraničního přechodu Stožec-Haidmühle.. Dostupné online.
- ↑ Památník šumavským lesům odhalen [online]. web: Šumava Net CZ [cit. 2022-08-04]. Dostupné online.
- ↑ MARTAN, Petr. Šumavské lesy mají na Bučině památník, který říká, že na nich bylo roky pácháno násilí [online]. web: Silvarium cz (Vydáno v sekci: Zprávy z oboru lesnictví a dřevařství); Českobudějovický deník, 2011-10-04 [cit. 2022-08-04]. Petr Martan – lesník a publicista. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Talián
