František Petr Krejčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Českého podnikatele a politika z 19. století Petra Františka Krejčího.
ThDr. František Petr Krejčí
Mons. ThDr. František Petr Krejčí

světící biskup pražský
Ve funkci:
1858 – 1870
Předchůdce František Vilém Tippmann
Nástupce Karel Průcha

poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Stranická příslušnost
Členství Národní str. (staročeši)

Narození 27. června 1796
Březina u Turnova
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 4. července 1870 (ve věku 74 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Karlo-Ferdin. univ.
Commons Kategorie František Petr Krejčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Petr Krejčí, uváděn též jako Petr Krejčí (27. června 1796 Březina[1]4. července 1870 Praha[2])[3][4], byl český katolický kněz, v letech 18581870 světící biskup pražský a titulární biskup oropský, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Během studií filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě se pohyboval v okruhu Bernarda Bolzana. Studoval teologii v Litoměřicích. 24. srpna 1819 byl vysvěcen na kněze.[4][5]

Po vysvěcení kaplanoval v Turnově, poté na krátko administroval postupně Turnov, Rovensko (Týn nad Rovenskem), poté ustanoven lokalistou na Hrubé Skále a od roku 1828 děkanem v Turnově.[5] Roku 1837 se stal kanovníkem v Praze, roku 1854 generálním vikářem. 21. prosince 1857 jmenován a 28. února 1858 ordinován do funkce světícího biskupa pražského a titulárního biskupa oropského. Zastával ji do své smrti roku 1870.[4][6][7] Podílel se na dojednávání a realizaci závěrů provinčního pražského koncilu roku 1860.[4]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Praha-Hradčany) do Českého zemského sněmu. Zvolen byl jako oficiální kandidát českého volebního výboru (Národní strana).[8] Na sněmu se profiloval jako stoupenec českého státoprávního programu a působil jako náhradník zemského výboru.[7] V dubnu 1861 se na sněmu spolu s biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem připojil k návrhu 79 českých měšťanských poslanců, v němž se žádala změna volebního systému, ale připouštělo se dočasné upuštění od jejího prosazování s ohledem na nelibost konzervativní české šlechty, jež tehdy působila jako spojenec české reprezentace.[9]

V říjnu 1863[6] se stal děkanem pražské metropolitní kapituly u sv. Víta. Zasazoval se o nadační činnost na podporu kněžského vzdělávání.[4] Byl taky zakladatelem nadace pro turnovské studenty a podporovatelem tamního ochotnického divadla. Na počest jeho 40. narozenin sehráli turnovští představení hry Loupež, jejíž výtěžek šel na podporu chudých. 11. září 1854 pronesl řeč při znovuvysvěcení turnovského kostela Panny Marie. Financoval stavbu kříže s ukřižovaným Kristem.[10] Za své aktivity byl jmenován čestným občanem Prahy a Turnova.[5]

Hrob v Turnově

Zemřel po krátké, těžké nemoci.[7] Pohřben je na hřbitově u kostela Narození Panny Marie v Turnově na čestném místě u ústředního kříže.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Březina
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Praha-Hradčany (kostel sv. Víta)
  3. Ottův slovník naučný 15, s 111, č. 1.
  4. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Krejčí, Peter Franz (1796-1870), Bischof, s. 248. (německy) 
  5. a b c d Petr Krejčí [online]. cdct.cz [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Historický kalendář červen 2011 [online]. cirkev.cz [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c Biskup Krejčí mrtev. Národní listy. Červenec 1870, roč. 10, čís. 179, s. 2. Dostupné online. 
  8. Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
  9. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 168. (česky) Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  10. Nový turnovský Pantheon [online]. turnov.cz [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]