František Paulus
| František Paulus | |
|---|---|
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1935 – 1939 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | NOF Liga Národní sjednocení SNJ Národní souručenství |
| Narození | 10. srpna 1885 Proseč |
| Úmrtí | 21. srpna 1945 (ve věku 60 let) Hodonín |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Paulus (10. srpna 1885 Proseč[1][2] – 21. srpna 1945 Hodonín[2]) byl český a československý politik, přední postava českého fašismu a nacionalistické politické scény, člen Národní obce fašistické, Ligy proti vázaným kandidátním listinám (respektive Národní ligy) a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Národní sjednocení.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Koncem 20. let patřil mezi hlavní postavy českého fašistického hnutí. V únoru 1928 se podílel na sněmu Národní obce fašistické a byl součástí frakce, která zůstala věrná Radolovi Gajdovi. Později se podílel na vytváření formace Liga proti vázaným kandidátním listinám (respektive Národní liga) a v jejím rámci ve 30. letech přešel do Národního sjednocení. Spolu s Jindřichem Trnobranským patřil mezi jediné dva kandidáty původně z Národní ligy, kteří pronikli ve volbách roku 1935 do senátu Národního shromáždění.[3]
V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za Národní sjednocení. V červnu 1937 ale ze senátorského klubu Národního sjednocení vystoupil a byl pak nezařazeným členem parlamentu. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[4]
Profesí byl redaktorem z Brna-Žabovřesk.[5] Byl šéfredaktorem novin Polední list.[2] Zde za druhé republiky publikoval antisemitské články a vyzýval ke spolupráci s nacistickým Německem. Po německé okupaci měl za úkol udržovat kontakty s německými představiteli. Účastnil se zájezdu českých novinářů do dobytého Polska. V průběhu roku 1940 ale ztratil důvěru německých hodnostářů a nebyl už zván na tiskové konference. Tuto činnost pak převzal jeho redakční kolega Karel Werner. V letech 1941–1943 patřili Werner a Paulus k hlavním autorům úvodníků Poledního listu, které prezentovaly politickou linii tohoto periodika. Paulus náležel do tzv. sedmičky aktivistických (proněmeckých) novinářů.[6]
Po druhé světové válce byl zatčen a zemřel ve vazbě v srpnu 1945.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Senát ve IV. volebním období, s.87. [online]. google.cz [cit. 2014-12-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Český tisk pod vládou Wolfganga Wolframa von Wolmara: stenografické zápisy Antonína Fingera z protektorátních tiskových porad 1939-1941, 2003, s.118. [online]. google.cz [cit. 2014-12-10]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 636, 788.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online.
- ↑ 8. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-11.
- ↑ JANEBOVÁ, Martina: Novinář a kolaborant Karel Werner [online]. cuni.cz [cit. 2014-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Čeští novináři
- Čeští kolaboranti za druhé světové války
- Senátoři československého Národního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové Národní obce fašistické
- Členové Národní ligy
- Členové Národního sjednocení
- Členové Strany národní jednoty
- Členové Národního souručenství
- Narození v roce 1885
- Úmrtí v roce 1945
- Narození 10. srpna
- Úmrtí 21. srpna
- Narození v Proseči
- Úmrtí v Hodoníně