František Bartoš (architekt)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Bartoš
Narození3. ledna 1894
Hubertendorf
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. února 1949 (ve věku 55 let)
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Bartoš (3. ledna 1894 Hubertendorf, Rakousko26. února 1949 Hradec Králové) byl český architekt, projektant a pedagog[1], žák Josefa Gočára.[2][3] Projektoval zejména industriální a vodní stavby.

Architekturu vystudoval na Vysokém učení technickém v Brně, Českém vysokém učení technickém v Praze (dokončil 1924) a také na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Gočára (1924–1927)[3], kde absolvoval se stipendiem profesora Kotěry.[4] Po absolvování studií našel uplatnění v Gočárově týmu, který se zabýval regulačními plány pro Hradec Králové.

V průběhu dvacátých letech 20. století působil zejména v Praze. Přihlásil se do několika architektonických soutěží a uspěl s několika realizacemi. Mezi jeho klíčové stavby patří budova Státního hydrologického a hydrotechnického ústavu v pražských Dejvicích (na Podbabě), kde se inspiroval Gočárem a kde bylo využito neomítnutých režných cihel. Z téže doby pochází funkcionalistická stavba přístavního skladiště v Praze-Holešovicích (1926–1928), kde využil konstrukce železobetonového skeletu s plochými bezprůvlakovými stropy, které jsou neseny polygonálními sloupy opatřenými hřibovými hlavicemi.[5][6]

Na konci 20. let se přestěhoval do Hradce Králové. Jeho další stavby tak vznikaly převážně v tomto regionu. V letech 1929 až 1949 vyučoval na střední průmyslové škole stavební v Hradci Králové.[2]

V roce 1945 se stal členem regulační komise v Hradci Králové[4], kde se s Josefem Havlíčkem věnoval urbanismu a územnímu plánování. Právě v roce 1945 začali zpracovávat základní upravovací plán Hradce Králové, nejvýznamnější dílo českého urbanismu závěru 40. let 20. století.[7] V novém plánu, v němž navazovali na regulační plány svého učitele Josefa Gočára, se na rozdíl od jejich předchůdce zabývali i okolními obcemi a mj. plánovali spojení Hradce Králové a Pardubic z hlediska území i infrastruktury do jedné velké aglomerace.

Díky tomu se také společně s Josefem Havlíčkem podílel na projektu a výstavbě sídliště Labská kotlina I v Hradci Králové.

Věnoval se projektům vodních staveb, z nichž se realizoval jez a vodní elektrárna ve Smiřicích. Vodní díla na Slapech a na ústeckém Střekově se dočkala jen studie.[4] Když se v roce 1927 konala zrychlená architektonická soutěž na podobu zdymadel pod hradem Střekovem, byl jedním ze čtyř architektů, kteří se do soutěže přihlásili (kromě Bartoše také Jiří Justich, Otakar Schmidt a František Vahala). K dopracování do dalšího kola postoupily dva projekty – Schmidtův a Bartošův. Nové kolo soutěže se uskutečnilo v roce 1929 a nakonec do něj byli ještě přizváni Artur Payr a dříve vyloučený František Vahala, který nakonec se svým projektem zvítězil.[8]

Z průmyslových staveb vyprojektoval např. strojírnu Hudec v Týništi nad Orlicí, továrnu Pacák v Třebechovicích pod Orebem.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. František Bartoš | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  2. a b Labská Kotlina I. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d BARTOŠ František. arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  4. a b c d Konference na lodi: Vodní dílo v krajině [online]. 2006 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  5. Vycházky po Praze. usedlosti.ctrnactka.net [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  6. a b Veřejné skladiště a.s. Praha, Holešovice - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2009-03-14 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. POTŮČEK, Jakub. Josef Havlíček, František Bartoš – regulační plán Hradce Králové 1945–1950. kulturní magazín Uni [online]. 2009-11-14 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  8. zdymadlo - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  9. a b František Bartoš | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. (česky)