František Šípek (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Šípek
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1871[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str.

Narození1822
Úročnice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1871
Benešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Šípek (8. září 1822 Benešov[2]8. července 1871 tamtéž[3]) byl rakouský a český politik působící na Benešovsku, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1862 se v Benešově podílel na založení pěveckého spolku Ozvěna. Od roku 1865 zasedal v nově vzniklém okresním zastupitelstvu, kde setrval i po volbách v roce 1869.[4][5]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii městskou (obvod Jílové – Vyšehrad – Benešov – Černý Kostelec).[6]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[7] Koncem 60. let praktikovali čeští poslanci politiku pasivní rezistence, kdy na protest bojkotovali jednání zemského sněmu. V září 1868 byl Šípek pro absenci zbaven poslaneckého mandátu v zemském sněmu.[8] Již v září 1869 ovšem byl opětovně zvolen v doplňovacích volbách. Uvádí se tehdy jako měšťan z Benešova.[9] Poslancem se stal, opět za svůj obvod, i ve volbách do Českého zemského sněmu roku 1870[10] Do sněmu pak místo něj usedl Václav Vladivoj Tomek.[4]

Zemřel roku 1871, pohřben byl na Starém hřbitově v Benešově.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V rámci politiky pasivní rezistence se v letech 1867-1870 na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. SOA Praha, Matrika narozených Benešov 09, s. 69
  3. SOA Praha, Matrika zemřelých Benešov 44, s. 41
  4. a b c Úvod » Historie území okolo Úročnice » Část 13 (3. doplněk) - rok 1860 až 1881 [online]. urocnice.eu [cit. 2013-09-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Úvod » Historie území okolo Úročnice » Část 12 (3. doplněk) - rok 1800 až 1859 [online]. urocnice.eu [cit. 2013-09-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  7. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/003schuz/s003001.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm