Fjodor Isakovič Bajkov
| Fjodor Isakovič Bajkov | |
|---|---|
| Narození | kolem 1612 |
| Úmrtí | 1663/1664 Moskva |
| Národnost | ruská |
| Země | Ruské carství |
| Povolání | diplomat a cestovatel |
| Znám jako | ruský diplomat, roku 1656 pobývající v čchingské Číně jako vylanec |
| Nábož. vyznání | pravoslavný |
| Funkce | velvyslanec velvyslanec Ruského carství v Číně |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Fjodor Isakovič Bajkov (rusky Фёдор Исакович Байков; kolem 1612? – 1663/64) byl ruský šlechtic a diplomat, v 50. letech 17. století vyslanec v říši Čching.
Život[editovat | editovat zdroj]
Fjodor Bajkov byl synem velikoluckého drobného šlechtice Isaka Petroviče Bajkova, který byl za zásluhy při obraně Moskvy během rusko-polské války (1609–1618) povýšen mezi šlechtice moskevského seznamu a jmenován vojevodou v Tarech a později v Valujkách.[1]
Od roku 1628 působil ve státní službě jako stolník u dvora patriarchy Filareta. V první polovině 30. let působil ve Valujkách, koncem 40. let tam byl vojevodou, poté vykonával úřad vojevody v Mangazeji.[1]
K vyslání Bajkova vládu Ruského carství roku 1652 podnítil příjezd mongolského posla s kupci bucharského původu z Tobolska, správního centra Sibiře, a zástupce tamních kozáků, kteří navrhli navázat obchodní styky s čchingskou Čínou. Obchodní cesta měla vést přes země Kalmyků a Mongolů. Roku 1652 ruská vláda souhlasila a vyslala Fjodora Bajkova se značnou finanční částkou do Tobolska, aby obchod organizoval.
Bajkov do Tobolska dorazil v květnu 1653, na místním trhu nakupoval čínském zboží a zasílal jej do Moskvy, na podzim vyslal karavanu do Pekingu v čele se Seitkulem Ablinema Pjotrem Jaryžkinem. Jaryžkina přijaly čchingské úřady v Pekingu jako zástupce vazalského státu přinášejícího tribut, a protože vyhověl požadavkům čchingského ceremoniálu (obřadné klanění se na kolenou až k zemi – kchou-tchou – před císařem), zřejmě se mu dostalo i přijetí císařem.[1]
V únoru 1654 moskevské úřady Bajkova postavily do čela první ruské oficiální diplomatické mise k čchingské vládě. Měl navázat diplomatické styky a uzavřít dohodu o vzájemném obchodu,[2] a prozkoumat cestu do Číny a tamní poměry.[3] Příkaz dorazil do Tobolska v březnu 1654,[1] Bajkov během tří měsíců sestavil karavanu ze 150 povozů, 200 velbloudů a 100 lidí doprovodu a od června 1654 putoval po Irtyši a skrze mongolské stepi do Pekingu, kam dorazil začátkem března 1656.[2]
Rusové v Pekingu byli držení v dosti omezujících podmínkách, nemohli vycházet z ubytovny dvora pro závislé državy bez svolení čchingských úřadů.[3] Bajkov března 1656 vedl rozhovory s čchingskými úředníky, jeho oficiální přijetí čchingským císařem (Šun-č’, vládl 1643–1661) ztroskotalo na protokolu; čchingská vláda očekávala audienci v souladu s protokolem používaným u každého jiného podřízeného vazala říše Čching (jak ho dodržel Jaryžkin), kdežto ruská vláda trvala na rovnoprávnosti čchingského a ruského panovníka a výslovně Bajkovovi zakázala jakékoliv ústupky, které by mohly snížit důstojnost ruského panovníka, zejména klanění se k zemi.[3]
Nakonec začátkem září 1656 došla čchingské vládě trpělivost s neústupnými Rusy a poslala Bajkova zpět do Ruska. Opět putoval přes Mongolsko, přezimoval u ojratského tajšiho Ablaje a na jaře 1657 se dostal na ruské území.[2] Do Moskvy dorazil na podzim 1658.
Kupcům doprovázejícím Bajkova[pozn. 1] se podařilo prodat své zboží a nakoupit čínské a Bajkov prodal dary původně určené pro čchingského císaře. Přestože prodávali a nakupovali za nevýhodné ceny, byla mise i tak zisková.[3]
Bajkovova zpráva o cestě je důležitým a podrobným dokumentem o poměrech v tehdejším Mongolsku a severní Číně.
Zemřel zřejmě roku 1663 nebo 1664 v Moskvě.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bylo mezi nimi i několik Arabů a několik kupců z indické kolonie v jihoruské Astrachani.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Посольство Ф. И. Байкова в Китай [online]. 2014 [cit. 2017-05-26]. Přepis z Демидова Н. Ф., Мясников В. С. Первые русские дипломаты в Китае ("Роспись" И. Петлина и статейный список Ф. И. Байкова). М. Наука. 1966. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c Энциклопедия Забайкалья [online]. [cit. 2017-05-25]. Heslo Посольство Байкова 1654. Podle Рус.-кит. отношения в XVII в.: материалы и документы. – М., 1969. – Т. 1.; autor hesla Куренная И.Г.. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d ВЕРНАДСКИЙ, Георгий Владимирович. Московское царство. Svazek 2. Тверь: Леан, 1997. Dostupné online. ISBN 5-85929-017-9. Kapitola Сибирь, маньчжуры, калмыки и башкиры, 1654-1667 гг., s. 62–76. (rusky)
