Fibróza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Histologický preparát myokardu při senilní amyloidóze. Fibróza s nahromaděním kolagenních vláken vlevo (žlutě), depozita amyloidu vpravo (hnědě).
Barvení dle Movata (jádra a elastická vlákna černě; kolagen a retikulární vlákna žlutě; základní hmota a mucin modře; fibrin světle červeně; sval červeně)

Fibróza je stav zmnožení vaziva, typu pojivové tkáně, jakožto důsledku hojivého procesu po zánětu, zranění či reparativní reakce na různé typy podnětů, včetně příčin nejasné etiologie.[1]

Fibrotickým procesem se u parenchymatózních orgánů zvyšuje poměr vaziva na úkor funkční tkáně, dochází ke snížení fyziologické funkčnosti a jejich ztuhnutí.[2] Při hojení rány dochází ke vzniku fibrotické jizvy. Proliferativní zánět způsobuje přeměnu fibrinového exsudátu, organizaci fibrinu a novotvorbu cév s vazivem – granulační tkáně či hyperplazii. Dochází k pučení fibroblastů a tvorbě buněk endotelu. Proliferaci lze tlumit kortizonem.[3]

Typ nezhoubného mezenchymového nádoru fibrom vychází z fibrocytů produkujících kolagenní vlákna.[3]

Fyziologie[editovat | editovat zdroj]

Při fibrotickém procesu je stimulována činnost fibroblastů produkujících kolagen a glykosaminoglykany. Proces je iniciován imunitními buňkami, včetně makrofágů, které uvolňují rozpustné faktory stimulující fibroblasty. Nejvíce charakteristickým profibrotickým mediátorem je skupina cytokinů TGF-β, sekretovaná makrofágy stejně tak i poškozenou tkání. Mezi další rozpustné mediátory fibrózy patří CTGF, růstový faktor PDGF a interleukin 4 (IL-4). Tyto molekuly aktivují dráhy signální transdukce AKT/mTOR[4] a SMAD do jádra,[5] což vyvolá aktivaci a proliferaci fibroblastů. Jejich činnost následně vede k ukládání extracelulární matrix a výstavbě pojivové tkáně. Tento komplexní proces tkáňové obnovy je regulován ve smyslu rovnováhy syntézy a degradace tak, aby byla zajištěna obnova architektury tkáně. Za patologických podmínek jako jsou vážná, dlouhodobá, opakovaná poškození tkáně či poruchy regulace v procesu hojení, může docházet k progresivním změnám s ireverzibilním fibrotickým poškozením.[2]

Příklady fibrotických procesů[editovat | editovat zdroj]

Histologický preparát jaterní cirhózy, barveno trichromem

Fibrotický proces postihuje řadu tkání, typicky v důsledku zánětu či poškození:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fibrosis na anglické Wikipedii.

  1. Birbrair, Alexander (2014-11-06).  "Type-1 pericytes accumulate after tissue injury and produce collagen in an organ-dependent manner"(in en). Stem Cell Research & Therapy 5 (6): 122. doi:10.1186/scrt512. ISSN 1757-6512. PMID 25376879. 
  2. a b Neary (01/10/2015).  "Epigenetics and the overhealing wound: the role of DNA methylation in fibrosis". Fibrogenesis & Tissue Repair 8 (1). doi:10.1186/s13069-015-0035-8. 
  3. a b Josef Stejskal. Obecná patologie v poznámkách. Jinočany: 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, 1992. S. 49–50, 78. 
  4.  "Dual mTOR Inhibition Is Required to Prevent TGF-β-Mediated Fibrosis: Implications for Scleroderma."(2015). J Invest Dermatol 135 (11): 2873–6. doi:10.1038/jid.2015.252. PMID 26134944. 
  5.  "TGF-beta signaling and the fibrotic response"(2004). FASEB Journal 18 (7): 816–827. doi:10.1096/fj.03-1273rev. PMID 15117886.