Falcunculus
 Falcunculus | |
|---|---|
 pištec sokolí (Falcunculus frontatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Falcunculidae Chenu & Des Murs, 1853 |
| Rod | pištec (Falcunculus) Vieillot, 1816 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Falcunculus (česky pištec, toto jméno se však používá i pro jiné rody ptáků) je rod pěvců, jediný zástupce čeledi Falcunculidae.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Za popisnou autoritu rodu Falcunculus je pokládán francouzský ornitolog Louis Pierre Vieillot (1816). Historicky byl rod Falcunculus klasifikován v různých ptačích čeledích,[1] typicky v rámci problematického sběrného taxonu pištcovitých (Pachycephalidae),[2] jenž od nástupu molekulární fylogenetiky prodělal výrazné proměny vnitřního členění. Současný systém jej klasifikuje jakožto jediného zástupce v rámci samostatné čeledi Falcunculidae (IOC v14.1), ve starších systémech případně zahrnující i jiné rody, například Eulacestoma.[3]
Rod Falcunculus se odvozuje v rámci korvidních zpěvných, nicméně příbuzenské vztahy s ostatními liniemi zůstávají nejasné.[1] Molekulárně-fylogenetická studie z roku 2019 tyto pištce sdružuje s čeleděmi Pachycephalidae, Psophodidae, Eulacestomatidae, Oreoicidae, Paramythiidae, Vireonidae a Oriolidae v rámci kladu Orioloidea.[4]
Rod Falcunculus zahrnuje tři druhy s následujícím areálem výskytu:[5]
- Falcunculus whitei Campbell, 1910 – severozápadní a střední Austrálie;
- Falcunculus leucogaster Gould, 1838 – jihozápadní Austrálie;
- pištec sokolí (Falcunculus frontatus) (Latham, 1801) – východní a jihovýchodní Austrálie.
Tyto tři druhy však často vystupují jako poddruhy pištce sokolího (Falcunculus frontatus).[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Pištci rodu Falcunculus představují středně velké ptáky vejčitého tvaru těla s mohutnou hlavou, krátkým krkem, středně dlouhými křídly a ocasem a tlustým, na konci zahrnutým zobákem. Zbarvení na hřbetě je zelenavé, na spodních partiích spíše žlutavé, obličej vyniká černo-bílou pruhovanou maskou. Na hlavě je patrná chocholka.[1] Velikost činí 16 až 19 cm, tělesná hmotnost pak 27 až 33 g.[3]
Přirozená stanoviště představují eukalyptové porosty, otevřené lesy, příbřežní porosty, občas deštné lesy, a to až do nadmořské výšky asi 1 200 m. Potravu tvoří především hmyz a jiní bezobratlí, dílem i semena a jiné rostlinné produkty. K lovu kořisti skryté pod stromovou kůrou pištcům napomáhá mohutný zobák, občas mohou využívat i větvičky jako nástroje k sondování. Pištci rodu Falcunculus představují monogamní pěvce s biparentální péčí, nicméně stavbu hnízda i inkubaci většinou zajišťuje pouze samice. Hnízdo představuje šálkovitou stavbu z kůry a suché trávy zvenčí pospojovanou pavučinami, ptáci si jej typicky budují ve vidlicích větví asi 6–15 m nad zemí. Samice kladou 2 až 3 bílá, skvrnitá vajíčka, inkubační doba trvá 18–20 dní a mláďata na hnízdě stráví 15–17 dní, několik dalších měsíců však využívají rodičovské péče. Na péči o mláďata se může podílet i potomstvo z předchozí snůšky. Během hnízdění i po většinu roku jsou pištci teritoriální, ozývají se vysokým hvízdáním.[1][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 352. (anglicky)
- ↑ HUTCHINS, Michael; JACKSON, J. A.; BOCK, W. J.; OLENDORF, D, 2003. Birds IV. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale. (Grzimek's Animal Life Encyclopedia; sv. 11). S. 115–118. (anglicky)
- ↑ a b c d DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Picathartes to Tits and Chickadees. Barcelona: Lynx Editions, 2007. (Handbook of the Birds of the World; sv. 12). ISBN 84-96553-42-6. S. 409–410. (anglicky)
- ↑ OLIVEROS, Carl H.; FIELD, Daniel J.; KSEPKA, Daniel T. Earth history and the passerine superradiation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-04-16, roč. 116, čís. 16, s. 7916–7925. Dostupné online [cit. 2024-04-13]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1813206116. PMID 30936315. (anglicky)
- ↑ Whiteheads, sittellas, Ploughbill, Australo-Papuan bellbirds, Shriketit, whistlers. www.worldbirdnames.org [online]. IOC v14.1 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Falcunculus na Wikimedia Commons 
Taxon Falcunculus ve Wikidruzích
