Přeskočit na obsah

Eysins

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eysins
Eysins – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška438 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresNyon
Eysins
Eysins
Eysins, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2,38 km²
Počet obyvatel1 608 (2018)[1]
Hustota zalidnění675,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.eysins.ch
PSČ1262
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eysins je obec na jihozápadě Švýcarska v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.

Eysins leží v nadmořské výšce 438 m, vzdušnou čarou 2,5 km západně od okresního města Nyon. Obec leží v rovině mezi Ženevským jezerem a jižním úpatím Jury, severně od řeky Boiron de Nyon.

Území obce o rozloze 2,4 km² pokrývá část roviny na úpatí Jury západně od Nyonu. V jižní části obce se nachází údolí řeky Boiron, která v četných meandrech ústí do Ženevského jezera. Na úplném jihu se území rozkládá až k okraji lesa Bois Neuf. Nejvyšší bod Eysins se nachází na severozápadě pod osadou Les Tourniaux v nadmořské výšce 471 metrů. V roce 1997 bylo 19 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 8 % lesy a lesními porosty a 73 % zemědělstvím.

K obci Eysins patří vesnice Petit Eysins (444 m n. m.) severně od obce a několik samostatných farem. Sousedními obcemi Eysins jsou Nyon, Signy-Avenex, Borex, Arnex-sur-Nyon a Crans.

Nacházejí se zde stopy po vilové osadě a malé pozůstatky akvaduktu z římské doby, který vedl vodu z Versoix do Colonia Iulia Equestris (Nyon). První zmínka o obci pochází z roku 1002 ve slovním spojení Osinco in pago Equestrico.[2] V roce 1140 se objevuje název Osins, v roce 1212 Oisins a v 15. století Oysins. Název pravděpodobně pochází z burgundského osobního jména Ausingus nebo Osingus.

Eysins bylo panstvím burgundských králů. V roce 1002 sloužila obec jako konferenční centrum krále Rudolfa III. Burgundského, který v té době daroval část vinic klášteru Romainmôtier. Ve 14. století připadlo Eysins augustiniánskému převorství v Nyonu. Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 přešla vesnice pod správu nyonského panství. Po pádu Staré konfederace patřil Eysins v letech 1798–1803 v období Helvétské republiky ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla obec přiřazena k okresu Nyon. Eysins patří do farnosti Nyon, ale má malý reformovaný kostel, který byl postaven v roce 1930.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Řeka Le Boiron
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1880 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 234 243 262 263 269 278 312 396 566 769 831

Z celkového počtu obyvatel je 82,1 % francouzsky mluvících, 6,4 % anglicky mluvících a 6,1 % německy mluvících (stav v roce 2000). Ve druhé polovině 20. století začal značný populační růst, kdy se během několika desetiletí počet obyvatel zvýšil několikanásobně.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Až do druhé poloviny 20. století byl Eysins vesnicí, která se vyznačovala především zemědělstvím. V blízkosti obce se nachází několik malých vinařských oblastí, jinak ze zbývající úrodné zemědělské půdy převažuje využití jako orná půda. Díky dobrému dopravnímu spojení se z Eysins stalo překladiště dřeva, obilí a brambor. V Eysins se nachází sběrna obilí a sklad zemědělských družstev (Landi), IOTA International a Biosafe SA. V posledních desetiletích se obec rozvinula v rezidenční obec. Mnoho zaměstnanců dojíždí za prací především do Nyonu a Ženevy.

Obec se nachází na hlavní silnici z Nyonu do Divonne-les-Bains. Dálniční křižovatka Nyon na dálnici A1 (ŽenevaLausanne), která prochází obcí, je od obce vzdálena asi 3 km. Eysins je napojen na síť veřejné dopravy prostřednictvím autobusové linky Postbusu z Nyonu do Coppet. Eysins mělo železniční stanici na trati z Nyonu přes Crassier do Divonne-les-Bains, která byla v provozu v letech 1905–1962. Úsek trati z Nyonu do Eysins je stále příležitostně využíván pro nákladní dopravu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eysins na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c HAUSMANN, Germain. Eysins [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-11-17 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]