Přeskočit na obsah

Evžen Sokolovský

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Evžen Sokolovský
Narození8. srpna 1925
Příbram
Úmrtí14. června 1998 (ve věku 72 let)
Praha
Místo pohřbeníměstský hřbitov v Příbrami
Národnostčeská
Alma materKonzervatoř Brno
Povolánípedagog, režisér, učitel, divadelní režisér a televizní režisér
Znám jakorežisér
Oceněnízasloužilý umělec
ChoťMiriam Hynková
DětiEugen Sokolovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Evžen Sokolovský (8. srpna 1925 Příbram – 14. června 1998 Praha) byl český divadelní a televizní režisér i divadelní pedagog.

Začínal jako nadějný progresivní divadelní režisér a skončil jako jeden z nejkonformnějších prorežimních normalizačních televizních tvůrců [1]. Jako divadelní pedagog působil na brněnské JAMU a později i na pražské DAMU. Zde vychoval řadu mladých talentovaných a nadějných režisérů[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Na konzervatoři v Brně vystudoval v letech 1943–1947 obor Herectví. S režií začal již jako student v brněnském divadelním souboru Křesadlo (1945–1947). V roce 1947 byl angažován do Horáckého divadla, odkud v roce 1954 přešel do pražského Divadla S. K. Neumanna, kde působil další dva roky. V letech 1956 až 1959 působil v kladenském divadle. V období 1959–1967 působil jako režisér v Mahenově činohře Státního divadla Brno. Od roku 1961 byl současně vedoucím satirické scény Satirické divadlo Večerní Brno (do roku 1967). V letech 1967–1969 byl režisérem pražského Národního divadla, od roku 1969 byl angažován jako režisér v Divadle E. F. Buriana a od roku 1976 byl režisérem Československé televize.[3]

Je pohřben v rodné Příbrami na Městském hřbitově „na Panské louce“.[4]

Divadelní režie, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Televizní tvorba, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Evžen Sokolovský, hulákající režisér a cynický sluha normalizace
  2. ↑ Evžen Sokolovský, hulákající režisér a cynický sluha normalizace
  3. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 458
  4. ↑ Kovařík, Petr a Frajerová, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 66.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 227, 419, 432, 447, 502, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Kovářová [Hanáková], Klára: Posedlost divadlem / Evžen Sokolovský. Inscenační tvorba v Mahenově činohře v šedesátých letech 20. století. JAMU, Brno, 2008.
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 458
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 187, ISBN 978-80-239-9604-3
  • FRYŠ, Josef. 120 osobností Podbrdska. Plzeň: Starý most, 2018. 160 s. ISBN 978-80-87338-70-4. Kapitola Evžen Sokolovský, s. 106-107.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evžen_Sokolovský&oldid=24296294“