Zobrazení zdroje stránky Evropský parlament

{{Infobox - parlament
| název = Evropský parlament
| znak = EP logo CMYK CS.svg
| druh komor = 
| komory = 
| volební období = 5 let
| založeno = 
| sídlo = [[Brusel]]<br>[[Štrasburk]]<br>[[Lucemburk]] (sekretariát)
| druh předsedy = Předseda
| předseda = [[Roberta Metsolaová]]
| členů = 720
| struktura = 
| volební systém = 
| předchozí volby = [[Volby do Evropského parlamentu 2024|2024]]
| následující volby = [[Volby do Evropského parlamentu 2029|2029]]
| sál = 
| web = http://www.europarl.europa.eu
}}
{{Politika Evropské unie}}
'''Evropský parlament''' ('''EP''') je jeden ze [[Instituce Evropské unie|sedmi orgánů]] [[Evropská unie|Evropské unie]] a spolu s [[Rada Evropské unie|Radou Evropské unie]] přijímá její legislativní akty. Reprezentuje občany Evropské unie. [[Poslanec|Poslanci]] parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let. První přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu [[1979]]. Poslanci jsou v jednotlivých zemích EU voleni podle zásad [[poměrný volební systém|poměrného zastoupení]] v tajné volbě všemi občany EU s volebním právem, jednotlivé volební systémy se však liší. V [[Belgie|Belgii]], [[Lucembursko|Lucembursku]], [[Řecko|Řecku]] a na [[Malta|Maltě]] jsou volby pro občany povinné.

[[Parlament]] má 720 poslanců (stav od 16. 7. 2024), [[Česko]] zastupuje 21 poslanců. Počet poslanců z jednotlivých členských států určuje z podnětu parlamentu jednomyslným rozhodnutím Evropská rada (čl. 14 SEU). Volit mohou všichni občané Unie na území daného členského státu. Sídlem EP je [[Štrasburk]] (plenární zasedání), ale parlament pracuje také v [[Brusel]]u (výbory, schůze [[Politická skupina Evropského parlamentu|politických skupin]]) a [[Lucemburk]]u (sekretariát). Základní pravomoce Evropského parlamentu jsou legislativní, rozpočtová a kontrolní. Také politická role Parlamentu v EU postupně roste.

== Historie ==
'''Parlamentní shromáždění''' bylo zavedeno již v Pařížské smlouvě z roku [[1951]] ustavující [[Evropské společenství uhlí a oceli]]. Po vzniku [[Evropské společenství|Evropského hospodářského společenství]] a [[Evropské společenství pro atomovou energii|Euratomu]] v roce [[1957]] se pravomoce tohoto Shromáždění rozšířily i na oblasti působnosti těchto dvou společenství. Shromáždění bylo tvořeno zástupci národních parlamentů.

V roce [[1976]] došlo ke změně smluv a od roku [[1979]] byli poslanci voleni přímou volbou občany jednotlivých členských zemí. V prvních přímých volbách bylo zvoleno 518 poslanců.

[[Jednotný evropský akt]] v roce [[1986]] oficiálně změnil název Shromáždění na Evropský parlament a přidělil mu nové pravomoci. Nový název byl ale fakticky používán už od roku [[1962]].

Přistoupení nových členů a pozdější sjednocení [[Německo|Německa]] zvýšilo počet členů na&nbsp;626. V [[Devátý Evropský parlament|9.&nbsp;volebním období]] mezi roky 2019–2024 zasedlo do europarlamentu 751&nbsp;poslanců. Po [[brexit]]u, znamenajícím odchod [[Spojené království|Spojeného království]] z Evropské unie, se počet členů snížil na&nbsp;705.

[[Soubor:Composition of the EP.gif|vlevo|náhled|815x815pixelů|Složení Evropského parlamentu od roku 1979 až po konec volebního období roku 2019]]
 
[[Soubor:European Parliament Strasbourg Hemicycle - Diliff.jpg|náhled|Jednací sál Evropského parlamentu ve [[Štrasburk]]u. Kromě [[Volby do Evropského parlamentu|volených]] [[Poslanec Evropského parlamentu|poslanců]] sedících dle [[Politická skupina Evropského parlamentu|frakcí]] se plenárního zasedání účastní i&nbsp;členové [[Evropská komise|komise]] a&nbsp;[[Rada Evropské unie|Rady ministrů]].]]
{{Clear}}
[[Soubor:Development of political groups in the European Parliament.png|500px|Vývoj jednotlivých frakcí v Evropském parlamentu]]

== Fungování ==
=== Politická role ===
[[Soubor:Remise du Prix Sakharov à Aung San Suu Kyi Strasbourg 22 octobre 2013-14.jpg|náhled|Barmská politička [[Aun Schan Su Ťij]] přebírá od [[Martin Schulz|Martina Schulze]] v budově Evropského parlamentu Sacharovovu cenu]]
Politická role Parlamentu stále roste. [[Rada Evropské unie|Rada]] konzultuje s Parlamentem svá důležitá zahraničněpolitická rozhodnutí. Parlament vznáší na Radu dotazy a může vydávat doporučení. Mezinárodní události jsou předmětem parlamentních rozprav, které jsou zakončeny přijetím usnesení požadujících určitý zahraničněpolitický přístup Evropské unie. Přijetí každého nového člena EU a většina mezinárodních smluv musí být odsouhlasena Parlamentem. Evropský parlament přisuzuje značnou důležitost ochraně [[Lidská práva|lidských práv]] jak uvnitř, tak vně Unie. Používá svoji pravomoc souhlasu jako jeden z prostředků podpory vážnosti základních práv. Tuto pravomoc Parlament použil k zamítnutí několika finančních protokolů s jistými nečlenskými zeměmi na základě nedodržování lidských práv, čímž tyto země přinutil propustit politické vězně anebo přijmout mezinárodní zásady ochrany lidských práv. V roce 1988 Parlament založil [[Sacharovova cena za svobodu myšlení|Sacharovovu cenu za svobodu myšlení]], která se každoročně uděluje jednomu nebo více jednotlivcům nebo skupině, kteří se vyznamenali v boji za lidská práva. V roce 1989 byla tato cena udělena [[Alexander Dubček|Alexandru Dubčekovi]].

Každý občan [[Členové EU|členského státu EU]] je zároveň občanem Unie. [[Občanství EU]] doplňuje, nikoliv nahrazuje, národní občanství. Občané EU mají právo podávat petice k Evropskému parlamentu, právo předkládat své stížnosti Evropskému veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), a právo oslovit jakýkoli orgán nebo instituci EU v jednom z [[úřední jazyky EU|úředních jazyků Unie]] (jazyky všech členských států EU) a obdržet odpověď ve stejném jazyce.

=== Orgány ===
Práce Evropského parlamentu je jako u jiných parlamentů organizována v rámci výborů a pléna. Jedině text schválený na plénu je platný, přesto je práce výborů nepostradatelná. Nabízí totiž poslancům možnost specializace, takže o jednotlivých návrzích se jedná v rámci výborů mezi poslanci, kteří se dané oblasti blíže věnují. Evropský parlament má 20 [[Výbory Evropského parlamentu|stálých výborů]], které vesměs tematicky odpovídají [[generální ředitelství (Evropská unie)|generálním ředitelstvím]] Evropské komise. Kromě výborů existují ještě podvýbory a také dočasné výbory svolávané k aktuálním tématům.

Vedle výborů má Evropský parlament ještě delegace. Je jich 33 a mají meziparlamentní charakter. Jedná se o kontakt s poslanci parlamentů třetích zemí z celého světa a také přidružených či kandidátských zemí. Vedle toho jsou v EP i delegace pro působení v parlamentních shromážděních EU-AKT (africké, karibské a tichomořské státy), EU-Středomoří a také v parlamentním shromáždění NATO.

Vedle výborů a delegací jsou v Evropském parlamentu ještě orgány, které zajišťují jeho chod. Jsou jimi konference předsedů (předseda EP a předsedové politických skupin; řeší otázky spojené s chodem parlamentu), kvestoři (volení poslanci pro vyřizování administrativních a finančních otázek poslanců) a předsednictvo EP (předseda EP, místopředsedové a kvestoři jako pozorovatelé). Zvláštní postavení má předseda Evropského parlamentu, který zastupuje EP navenek. Předseda EP je volen na dva a půl roku. Evropský parlament má také Generální sekretariát tvořený 5&nbsp;000 úředníky v Lucemburku a v Bruselu.

Pro rozdělování všech postů v rámci orgánů EP mezi frakcemi (předsednictví EP, předsednictví výborů atd.), ale i v rámci frakcí mezi jednotlivými národními delegacemi, se používá [[D'Hondtova metoda]], který dobře reflektuje váhu jednotlivých subjektů.

<gallery mode="packed">
Soubor:Building of the European Parliament in Brussels.jpg|Budova Evropského parlamentu v [[Brusel|Bruselu]]
Soubor:Hémycicle du Parlement européen (Bruxelles).JPG|Zasedání Evropského parlamentu v Bruselu
Soubor:Avenuo John-F.-Kennedy, Luksemburgo 05.jpg|Budovy Evropského parlamentu v [[Lucemburk|Lucemburku]]
</gallery>

=== Počet poslanců ===
{| class="wikitable sortable" style="text-align: right;"
|-
!&nbsp;
! style="width: 3.5em;" | Září<br />1952<br />
! style="width: 3.5em;" | Březen<br />1957<br />
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />1973
! style="width: 3.5em;" | Červen<br />1979
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />1981
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />1986
! style="width: 3.5em;" | Červen<br />1994
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />1995
! style="width: 3.5em;" | Květen<br />2004
! style="width: 3.5em;" | Červen<br />2004
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />2007
! style="width: 3.5em;" | Červen<br />2009
! style="width: 2.5em;" | Prosinec<br />2011
! style="width: 2.5em;" | Červenec<br />2013
! style="width: 3.5em;" | Červenec<br />2014
! style="width: 3.5em;" | Únor<br />2020
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Německo}} ||18||36||36||81||81||81||99||99||99||99||99||99||99||99||96||96
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Francie}} ||18||36||36||81||81||81||87||87||87||78||78||72||74||74||74||79
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Itálie}} ||18||36||36||81||81||81||87||87||87||78||78||72||73||73||73||76
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Belgie}} ||10||14||14||24||24||24||25||25||25||24||24||22||22||22||21||21
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Nizozemsko}} ||10||14||14||25||25||25||31||31||31||27||27||25||26||26||26||29
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Lucembursko}} ||4||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Spojené království}} ||&nbsp;||&nbsp;||36||81||81||81||87||87||87||78||78||72||73||73||73||-
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Dánsko}} ||&nbsp;||&nbsp;||10||16||16||16||16||16||16||14||14||13||13||13||13||14
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Irsko}} ||&nbsp;||&nbsp;||10||15||15||15||15||15||15||13||13||12||12||12||11||13
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Řecko}} ||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||24||24||25||25||25||24||24||22||22||22||22||21
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Španělsko}} ||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||60||64||64||64||54||54||50||54||54||54||59
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Portugalsko}} ||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||24||25||25||25||24||24||22||22||22||21||21
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Švédsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||22||22||19||19||18||20||20||20||21
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Rakousko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||21||21||18||18||17||19||19||18||19
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Finsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||16||16||14||14||13||13||13||13||14
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Polsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||54||54||54||50||51||51||51||52
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Česko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||24||24||24||22||22||22||21||21
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Maďarsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||24||24||24||22||22||22||21||21
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Slovensko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||14||14||14||13||13||13||13||14
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Litva}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||13||13||13||12||12||12||11||11
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Lotyšsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||9||9||9||8||9||9||8||8
|-||
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Slovinsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||7||7||7||7||8||8||8||8
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Kypr}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||6||6||6||6||6||6||6||6
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Estonsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||6||6||6||6||6||6||6||7
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Malta}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||5||5||5||5||6||6||6||6
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Rumunsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||35||33||33||33||32||33
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Bulharsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||18||17||18||18||17||17
|-
  | style = "text-align: left;" | {{Vlajka a název|Chorvatsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||12||11||12
|- style="font-weight: bold;"
  | style = "text-align: left;" |Celkem||78||142||198||410||434||518||567||626||788||732||785||736||754||766||751||705
|}
{{Seznamy poslanců Evropského parlamentu z Česka}}
Protože navržený počet poslanců byl pro 27 členských zemí (tedy i pro předpokládaných 12 nových členů), zatímco nejdříve bylo přijato pouze 10 zemí, a celkový počet členů tak byl 25, [[Smlouva z Nice]] určila, že v takovém případě budou neobsazená poslanecká místa poměrně rozdělena mezi všechny členy Unie tak, aby celkový počet poslanců byl 732. Toto ustanovení platilo přechodně pro parlamentní období 2004–2009. Když však v tomto období byly přijaty další dvě nové členské země, tito noví členové volili své zástupce do EP a počet poslanců tak dočasně překročil maximální počet 732.

[[Lisabonská smlouva]] určuje maximální počet poslanců na 751 celkově (předseda parlamentu však nemůže hlasovat) a 96 pro jeden členský stát.<ref>viz článek 14 konsolidovaného znění [[Smlouva o Evropské unii|Smlouvy o Evropské unii]]</ref> Vstoupila však v platnost až 1. prosince 2009, tedy několik měsíců po [[Volby do Evropského parlamentu 2009|volbách v roce 2009]]. [[Evropská rada]] proto navrhla dočasné zvýšení počtu poslanců na 754 (a způsob jejich výběru) do konce tohoto volebního období (do roku 2014), aby byla zachována proporcionalita při nemožnosti odebrat Německu existující mandáty během volebního období.<ref name="nav">[http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/09/st17/st17196.cs09.pdf Návrh 17196/09]</ref> Evropský parlament tento návrh schválil,<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Lisbon Treaty: European Parliament will have 754 MEPs until June 2014. Íñigo Méndez de Vigo MEP and Carlo Casini MEP |url=http://www.eppgroup.eu/press/showpr.asp?PRControlDocTypeID=1&PRControlID=9334&PRContentID=16057&PRContentLG=en |datum přístupu=2010-05-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100522164615/http://www.eppgroup.eu/press/showPR.asp?PRControlDocTypeID=1&PRControlID=9334&PRContentID=16057&PRContentLg=en |datum archivace=2010-05-22 |nedostupné=ano }}</ref>a tato úprava tak vešla v platnost od prosince 2011.<ref name="nav"/> Od července 2013 byl počet poslanců navýšen o 12 reprezentantů Chorvatska na 766. Ve volbách do Evropského parlamentu, které proběhly v květnu 2014, se zvolilo 751 poslanců (k 31. prosinci 2016 je poslanců 749), což znamená, že oproti stavu k 1. 7. 2013 některé státy přišly o minimálně jednoho poslance.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | vydavatel = Evropský parlament
  | titul = Volby do EP 2014: rozdělení poslaneckých křesel mezi 28 členských států
  | url = http://www.europarl.europa.eu/news/cs/pressroom/content/20130610IPR11414/html/Volby-do-EP-2014-rozd%C4%9Blen%C3%AD-poslaneck%C3%BDch-k%C5%99esel-mezi-28-%C4%8Dlensk%C3%BDch-st%C3%A1t%C5%AF
  | jazyk = anglicky
  | datum přístupu = 2013-07-01
}}</ref> Poté, co Spojené království opustilo EU, byl počet europoslanců změněn na 705.

== Pravomoci ==
=== Legislativní pravomoc ===
{| class="wikitable" style="font-size:95%; float:right; margin:0 0 0.5em 1em; clear:right; width:350px;"
|-
! align="center" colspan="4" | Politické skupiny 9. Evropského parlamentu
|-
! align="center" colspan="4" | [[Soubor:EU 2020.svg|147px]]
|-
! colspan="2" | Politická skupina
! Předseda
! Počet mandátů
|-
  | bgcolor="#3399FF" |
! [[Evropská lidová strana (politická skupina)|EPP]]
| [[Manfred Weber]]
  | align = "center" | 187
|-
  | bgcolor="#ff0000" |
! [[Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů|S&D]]
| [[Iratxe García]]
  | align = "center" | 148
|-
  | bgcolor = "#FFD700" |
! [[Obnova Evropy|Renew]]
| Stéphane Séjourné
  | align = "center" | 97
|-
 | bgcolor = "#2B3856" |
! [[Identita a demokracie|ID]]
| [[Marco Zanni]]
  | align = "center" | 76
|-
  | bgcolor = "#009900" |
![[Zelení-Evropská svobodná aliance|Greens-EFA]]
| [[Franziska Kellerová]],<br />[[Philippe Lamberts]]
  | align = "center" | 67
|-
  | bgcolor="#0054A5" |
! [[Evropští konzervativci a reformisté|ECR]]
| [[Ryszard Legutko]],<br />[[Raffaele Fitto]] 
  | align = "center" | 61
|-
   | bgcolor = "#990000" |
! [[Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice|GUE-NGL]]
| [[Manon Aubry]],<br />[[Martin Schirdewan]]
  | align = "center" | 39
|-
  | bgcolor = "#999999" |
! [[Nezařazení (Evropský parlament)|Nezařazení]]
| ''Poslanci bez skupiny''
  | align = "center" | 29
|-
! align="center" colspan="4" | <small>Zdroj: [http://www.europarl.europa.eu/meps/cs/search/table Evropský parlament]</small>
|}
[[Maastrichtská smlouva]] umožnila parlamentu se tzv. procedurou spolurozhodování podílet na legislativním procesu. [[Rada Evropské unie]], ve které jsou zastoupeny státy, si však uchovala výrazně silnější pozici. Po Lisabonské smlouvě je postavení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie v legislativním procesu rovnocenné. Pro většinu evropské legislativy Lisabonská smlouva zavádí tzv. řádný legislativní proces dle čl. 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pro přijímání textů legislativního či jiného charakteru Evropský parlament užívá, stejně jako jeho národní protějšky, systém výborů a zpravodajů. Tento systém spočívá v tom, že o jednotlivé texty (buď návrhy [[Evropská komise|Evropské komise]] či parlamentní rezoluce) se stará zpravodaj (vybraný poslanec v rámci příslušného výboru). Tento poslanec vypracovává, ve spolupráci se sekretariátem, pozici Evropského parlamentu k dané otázce (zprávu), například k návrhu Komise. Zpravodaj pak přijímá a zapracovává pozměňovací návrhy ostatních poslanců. Ostatní frakce pak ještě jmenují každá svého „stínového zpravodaje“, který komunikuje se zpravodajem, formuluje mu pozici své [[Politická skupina Evropského parlamentu|politické skupiny]] a vypracovává pro svou skupinu návod, jak o jednotlivých pozměňovacích návrzích a o textu samotném mají jeho kolegové a kolegyně z klubu hlasovat. Jakmile je text v nějaké podobě schválen ve výboru, jde na plénum.

=== Rozpočtová pravomoc ===
Parlament rozhoduje o rozpočtu Evropské unie společně s [[Rada Evropské unie|Radou Evropské unie]]. Rozpočet nevstoupí v platnost, dokud ho nepodepíše předseda Evropského parlamentu. Parlament má poslední slovo v mnoha rozpočtových položkách, ale zemědělské výdaje může pouze doplnit; poslední slovo u této položky má Rada. Parlament může rozpočet zamítnout; jednání o rozpočtu pak začíná nanovo. Evropský parlament v minulosti rozpočet zamítl dvakrát, ale od roku 1986 tuto silnou pravomoc nepoužil. Parlament také kontroluje, jak jsou rozpočtové výdaje využity.

=== Dozorčí pravomoc ===
Parlament dohlíží na všechny aktivity Unie. Tato pravomoc byla původně vyhrazena pouze pro aktivity [[Evropská komise|Evropské komise]], nyní je ale rozšířena i na [[Rada Evropské unie|Radu Evropské unie]] a orgány zodpovědné za [[Společná zahraniční a bezpečnostní politika|Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku]]. Parlament hraje klíčovou roli při jmenování Komise: hlasuje o předsedovi Komise a vede slyšení o každém navrženém komisaři; poté rozhoduje o jmenování Komise jako celku v hlasování o důvěře. EP a jeho členové mohou komisi interpelovat. Evropský parlament má také právo vyjádřit Komisi nedůvěru a tak ji přinutit k rezignaci. Tuto pravomoc ovšem Parlament zatím nikdy nevyužil, přestože se k tomu již schylovalo v roce 1999 (Santerova komise odstoupila ještě před hlasováním v Evropském parlamentu). V současné době se hodně hovoří i o tom, že by politická orientace Evropské komise měla odpovídat většině v Evropském parlamentu vzešlé z voleb (funkční období obou orgánů jsou sladěna). Občané Unie se mohou na Evropský parlament obracet s peticemi. Pokud mají stížnosti proti činnosti orgánů EU, mohou se obrátit na Evropského veřejného ochránce práv, který spadá pod parlament. Evropský parlament může také podávat žaloby k Evropskému soudnímu dvoru v oblasti meziinstitucionálních vztahů.

== Kontroverze ==
Kontroverzním tématem je pravidelné stěhování Evropského parlamentu z&nbsp;[[Brusel]]u do francouzského [[Štrasburk]]u, kde se musí podle platné evropské legislativy ročně vykonat alespoň dvanáct plenárních zasedání. Toto stěhování je logisticky velmi náročné (přesouvá se 15&nbsp;000 zaměstnanců, dokumenty, technika apod.), nákladné (odhady se pohybují na úrovni 200&nbsp;až 220&nbsp;milionů eur) a&nbsp;neekologické (podle odhadů produkuje ročně 19&nbsp;tisíc tun emisí [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]). Proti tomuto stěhování parlamentu vzniklo několik kampaní a&nbsp;iniciativ, nicméně proti ukončení stávající praxe se staví [[Francie]] a [[Lucembursko]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Mánert
 | jméno1 = Oldřich
 | titul = Parlament ve Štrasburku je miliardový nesmysl. Europoslancům navzdory
 | periodikum = [[iDNES.cz]]
 | datum_vydání = 2014-12-07
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/stehovani-evropskeho-parlamentu-a-reakce-ceskych-europoslancu.A141203_162802_zahranicni_ert
 | datum_přístupu = 2020-02-28
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* ''Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU.'' Lucemburk 2013, s. 9–11.
* [[John McCormick|MCCORMICK, John]]: ''Understanding the European Union.'' A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 87–90.

=== Související články ===
* [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004]]
* [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009]]
* [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014]]
* [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019]]
* [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024]]
* [[Evropská politická strana]]
* [[Politická skupina Evropského parlamentu]]
* [[Volební právo v Česku]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|European Parliament}}
* [http://www.europarl.europa.eu Oficiální stránky Evropského parlamentu]
* [http://www.evropsky-parlament.cz Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR]
* [http://www.e-polis.cz/evropska-unie/41-evropsky-parlament.html Evropský parlament Odborně]
* [http://www.euractiv.cz/evropske-volby-2009/link-dossier/vliv-evropskeho-parlamentu-na-rozhodovani-v-eu-000064 Vliv Evropského parlamentu na rozhodování v EU] {{Wayback|url=http://www.euractiv.cz/evropske-volby-2009/link-dossier/vliv-evropskeho-parlamentu-na-rozhodovani-v-eu-000064 |date=20140221190629 }}
* [http://www.euractiv.cz/evropske-volby-2009/link-dossier/volby-do-evropskeho-parlamentu-2014-000098 Ucelený a aktuální přehled souvislostí ohledně voleb do Evropského parlamentu v roce 2014, zajímavosti a stanoviska významných lidí] {{Wayback|url=http://www.euractiv.cz/evropske-volby-2009/link-dossier/volby-do-evropskeho-parlamentu-2014-000098 |date=20140220153202 }}
{{Evropský parlament}}{{České politické strany}}
{{Česká politická zastoupení od 1848}}
{{Politika EU}}
{{Parlamenty v Evropě}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Evropská unie|Politika}}

[[Kategorie:Evropský parlament| ]]
[[Kategorie:Instituce Evropské unie]]
[[Kategorie:Štrasburk]]