Přeskočit na obsah

Eugène Trutat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eugène Trutat
Narození25. srpna 1840
Vernon
Úmrtí6. srpna 1910 (ve věku 69 let)
Foix
Povolánígeolog, fotograf, přírodovědec, speleolog a horolezec
Manžel(ka)Caroline Trutat
PříbuzníFélix Trutat (bratranec)
Významná dílaAugustins cloister
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (1891)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Montagne du Soudour, Tarascon, 1. ledna 1903
Velký ledovec, Port d'Oô, fotografie na skleněné desce, asi 1859–1910

Charles Louis Eugène Trutat (25. srpna 1840 Vernon, Eure6. srpna 1910 Foix, Ariège) byl francouzský fotograf, pyreneista, geolog a přírodovědec. Byl správcem Muzea historie přírody v Toulouse.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Aktivně se podílel na vědeckém výzkumu v Pyrenejích, hlavně v oblasti Luchonu a departementu Ariège. V roce 1859 začal fotografovat a pravidelně publikovat knihy na toto téma. Je autorem asi 15 000 fotografií, včetně autochromových barevných snímků.

Byl prezidentem společnosti Société photographique v Toulouse a členem klasifikační komise Monument historique ve stejném městě. Jeho současníkem byl amatérský fotograf Georges Ancely.

Společně s Mauricem Gourdonem (Aneto a Maladeta) vedl studie o ledovcích a měřil jejich zvětšování.

V roce 1876 založil s Charlesem Fabrem sekci Pyrénées centrales Francouzského klubu alpinistů.

Knihovna v Toulouse vlastní fond 5 000 fotografií na skleněných deskách, které pořídil v období 1870–1910 v Pyrenejích. Muséum national d'histoire naturelle má 15 000 desek vytvořených v období 1875-1910, včetně autochromů a fotografií z povodní v Toulouse v roce 1875.

Jeho fotografie pokrývají široké spektrum a jsou zdrojem informací o Pyrenejích z konce 19. století: krajiny, pozoruhodnosti, každodenní všednosti, horolezectví a výlety, stejně jako jeho přátelé Pyreneisté a průvodce Maurice Gourdon, Émile Belloc, Henri Beraldi, atd.

Henri Beraldi o něm řekl: Trutat byl apoštol, tvůrce Pyreneistické konference, střízlivý a elegantní mistr ceremonií, jako profesor s dlouholetou praxí ve třídě před živým davem (u muzea Toulouse), přesto to byl on, kdo se řídil principem prezentací: méně mluvit a žádné úvodní úvahy, nespokojená veřejnost křičela „okamžitě sem s magickou laternou!“ A přesně to je fotografická prezentace: je to fotografie, která mluví tak málo, jak je to jen možné.[1]

  • La Photographie appliquée à l’archéologie, Paris, Gauthier-Villars, 1879
  • Traité élémentaire du microscope, Paris, Gauthier-Villars, 1883
  • La Photographie appliquée à l’histoire naturelle, 1884
  • Les Papiers photographiques par développement,
  • Une excursion à Montpellier-le-Vieux (Aveyron), Toulouse, imp. Durand, 1885
  • Le Midi pittoresque, la Vallée de la Garonne, Limoges, Marc Barbou et Cie, 1894
  • Les Pyrénées, Paris, librairie J.-B. Baillière, 1896
  • La Photographie animée, 1899
  1. Henri Beraldi, Cent ans aux Pyrénées, str. 152

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]