Eugen Kvaternik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eugen Kvaternik
Eugen Kvaternik's portrait.jpg
Stranická příslušnost
Členství Strana práva

Narození 31. října 1825
Záhřeb
Úmrtí 11. října 1871 (ve věku 45 let)
Rakovica
Alma mater Univerzita v Pécsi
Profese politik a revolucionář
Podpis Eugen Kvaternik, podpis
Commons Kategorie Eugen Kvaternik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugen Kvaternik (31. října 182511. října 1871) byl chorvatský nacionalistický[1][2][3] politik spjatý se Stranou práva. Spolu s Ante Starčevićem patřil k jejím hlavním členům.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Záhřebu. Studoval v Senji a v Pešti. Po zrušení poddanství v roce 1848 nařízením bána Josipa Jelačiće vzplály naděje v Rakousko-Uhersku na budování moderní občanské společnosti a též i na sebeurčení národů. Toto povzbudilo zastánce vyšší míry samostatnosti Chorvatska, mezi které patřil i Kvaternik. V roce 1858 hledal se svými myšlenkami pomoc v Rusku. Když se ukázalo, že neúspěšně, distancoval se od slovanských regionů a slovanských národů obecně a začal hledat podporu ve Francii.[zdroj?]

V roce 1860 se vrátil do Chorvatska a roku následujícího byl zvolen i do místního Saboru (parlamentu) na kandidátce tehdy nové Strany práva. V roce 1862 byl zatčen za politické aktivity strany. Byl následně uvězněn a nucen opustit zemi; až do roku 1865 žil v zahraničí.[4] Nicméně, po roce 1867, kdy proběhla korunovace císaře Františka Josefa, jako krále nově reformovaného Rakousko-Uherska, mu byl umožněn návrat. Staré časy Bachova absolutismu byly dávno pryč a v monarchii se hledalo nové uspořádání, které by uspokojilo znepokojené národy.

V roce 1871 opustil stranu s cílem podstoupit mnohem radikálnější řešení chorvatského problému. Inicioval proto povstání v Rakovici. Toto skončilo neúspěšně, a Kvaternik v něm sám zemřel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jozo Tomasevich, War and Revolution in Yugoslavia: 1941 - 1945, Stanford University Press, Stanford, 2001, s. 348
  2. Lars-Erik Cederman, Emergent Actors in World Politics: How States and Nations Develop and Dissolve, Princeton University Press, 1997, s. 207
  3. Ljiljana Šarić, Contesting Europe's Eastern Rim: Cultural Identities in Public Discourse, 2010, s. 100
  4. KRESTIĆ, Vasilije. Srpsko-hrvatski odnosi i jugoslovenska ideja u drugoj polovini XIX veka. Bělehrad: Nova knjiga, 1986. 466 s. ISBN 86-7335-047-6. Kapitola Vojna granica i ustanak u Poljskoj, s. 241. (srbochorvatština)