Eufémie Sicilská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eufémie Sicilská
Narození1330
Úmrtí21. února 1359 (ve věku 28–29 let)
Lascari
PohřbenaCefalù
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eufémie Sicilská (italsky Eufemia d'Aragona, 133021. února 1359) byla sicilská princezna a regentka Sicilského království z barcelonské dynastie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako jedna z dcer sicilského krále Petra II. a jeho manželky Alžběty, dcery korutanského vévody Oty III. Byla pojmenována po babičce z matčiny strany. Petr Sicilský zemřel náhle v létě 1342 a králem byl v září téhož roku korunován teprve pětiletý princ Ludvík. Po jeho smrti během morové epidemie v říjnu 1355 usedl na trůn mladší bratr Fridrich a regentkou království se do roku 1357 stala Eufémie. Zemřela neprovdána v únoru 1359 ve vsi Sant'Eufemia v Lascari[1].

Její ostatky byly uloženy v dómu v Cefalù.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jakub I. Aragonský
 
 
Petr III. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Jolanda Uherská
 
 
Fridrich II. Sicilský
 
 
 
 
 
 
Manfréd Sicilský
 
 
Konstancie Sicilská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Savojská
 
 
Petr II. Sicilský
 
 
 
 
 
 
Karel I. z Anjou
 
 
Karel II. z Anjou
 
 
 
 
 
 
Beatrix Provensálská
 
 
Eleonora z Anjou
 
 
 
 
 
 
Štěpán V. Uherský
 
 
Marie Uherská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kumánská
 
Eufémie Sicilská
 
 
 
 
 
Menhard I. Tyrolský
 
 
Menhard II. Tyrolský
 
 
 
 
 
 
Adéla Tyrolská
 
 
Ota III. Korutanský
 
 
 
 
 
 
Ota II. Bavorský
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Anežka Brunšvická
 
 
Alžběta Korutanská
 
 
 
 
 
 
Boleslav II. Lysý
 
 
Jindřich V. Tlustý
 
 
 
 
 
 
Hedvika Anhaltská
 
 
Eufémie Slezská
 
 
 
 
 
 
Boleslav Pobožný
 
 
Alžběta Kališská
 
 
 
 
 
 
Jolanta Polská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. nyní místní část Palerma

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Igor MINEO:Nobiltà di stato: famiglie e identità aristocratiche del tardo Medioevo: la Sicilia. Donizelli Editore Roma 2001, s. 174-175