Přeskočit na obsah

Erwin Katona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erwin Katona
Narození26. června 1903
Uherský Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1980 (ve věku 76–77 let)
patrně
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
NárodnostČeši
Povoláníarchitekt
PodpisErwin Katona – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Erwin Katona, též Ervín Katona, (26. června 1903, Uherský Brod[1] – 1980, Camden (londýnský obvod)[2], byl německy hovořící židovský architekt, představitel funkcionalismu, který působil koncem dvacátých a v třicátých letech v Československu. Nejvíce staveb, zejména činžovních domů, postavil v Praze. Projektoval též rodinné vily v Ústí nad Labem, obchody (Plzeň a český Brod) či například sirotčinec (Žižkov).

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Uherském Brodě v roce 1903.[1] Do Prahy přišel ve dvacátých letech údajně z Budapešti, kde možná i studoval.

V Praze postavil několik nájemních domů, které jsou velmi typické pro svoji na první pohled viditelnou funkčnost až jednoduchost. Na první pohled se většinou odlišují od okolní zástavby kachlíkovou fasádou a typickými, pravoúhlými tvary. Katonovy domy lze nalézt na Žižkově, v Karlíně, na Smíchově i na území Nového i Starého Města.

Vedle toho projektoval a postavil i tři významné vily v Ústí nad Labem. Před okupací Československa emigroval do Velké Británie. Zde byl autorem několika patentů pro montované domy, které jsou zde známé jako tzv. "orlit houses".[3][4] Naposledy je zmiňován r. 1980 jakožto člen Královského institutu britských architektů (RIBA).

Další jeho osudy zatím nejsou známy.

Nájemní dům, čp. 1196, Praha 1-Nové Město, Soukenická 11
Milíčův dům na Žižkově

První jeho stavby jsou ovlivněny architektonickým expresionismem. Další jeho práce jsou ve funkcionalistickém stylu.

  • 1928–1929 Činžovní dům čp. 685, Praha 1 – Staré Město, Benediktská 2[5]
  • 1930–1931 Činžovní dům čp. 1698, Praha 3 – Žižkov, Křišťanova 15
  • 1930, 1932 Úpravy domu čp. 399, Praha 1 – Staré Město, Provaznická 11[6]
  • 1933 Dětský útulek "Milíčův dům", čp. 1836, Praha 3 – Žižkov, Sauerova 2, postaveno ze sbírky, kterou uspořádal časopis Sbratření Přemysla Pittra[7]
  • 1935–1936 Činžovní dům čp. 1196, Praha 1 – Nové Město, Soukenická 11[8]
  • 1936 Činžovní a kancelářský dům s obchody čp. 696, Praha 1 – Staré Město, Masná 21[9]
  • 1936 Činžovní dům čp. 276, Praha 7 – Holešovice, U Studánky 1
  • 1936 Činžovní dům čp. 696, Praha 7 – Holešovice, Veletržní 29
  • 1937 Činžovní dům čp. 2062, Praha 1 – Nové Město, Klimentská 6[10]
  • 1938 Dům čp. 318, zvaný U Vodičků, Praha 1 – Nové Město, Karlovo nám. 4[11]
  • 1938 úprava průčelí domu čp. 1307, Praha 1 – Nové Město, Krakovská 22
  • 1938 Činžovní dům čp. 245, Praha 7 – Holešovice, U Smaltovny 16

Ústí nad Labem

[editovat | editovat zdroj]
  • 1930 Vila Leo Pick, čp. 597, Ústí nad Labem – Klíše, Beethovenova 31[12]
  • 1931 Vila Klimsch, čp. 658, Ústí nad Labem – Klíše, Slavíčková 31[13]
  • 1932–1934 Vila Adolfa Pietschmanna, čp. 711, Ústí nad Labem – Klíše, Štefánikova 14[14][15]
  1. a b Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 19. 2. 2021 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Uherském Brodě
  2. [1]
  3. MADGE, John. Tomorrow's Houses : New Building Methods, Structures and Materials. London: Pilot Press limited, 1946. 336 s. ISBN 9781406734706. S. 237–240. (anglicky) 
  4. Orlit concrete house [online]. Fandom [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 448
  6. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 282–283
  7. Milíčův dům - historie budovy
  8. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 593
  9. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 450
  10. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 706
  11. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 292
  12. Vila Pick na stránkách Ústí / Aussig
  13. Vila Klimsch na stránkách Ústí / Aussig
  14. Vila Pietschmann na stránkách Ústí / Aussig
  15. Pietschmannova vila na stránkách Slavné vily

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]