Erika Paulasová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. arch. Erika Paulasová
Narození10. ledna 1875
Curych
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Povoláníarchitektka a aktivistka za práva žen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erika Paulasová (10. ledna 1875 Curych[1] – po 1944) byla rakousko-uherská architektka, stavitelka a feministka maďarského původu; první vystudovaná architektka a stavitelka na univerzitě v Budapešti, kde se usadila a pracovně zde působila. Stala se po promoci roku 1900 první ženou v Uhersku, a jednou z prvních v Rakousku-Uhersku, která dosáhla vysokoškolského vzdělání v oboru.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Curychu ve Švýcarsku do rodiny stavitele specializujícího se na budování vodních staveb, který byl zřejmě rakousko-uherským občanem z Bystřice v Sedmihradsku (pozdější Rumunsko) a pracovně zde působil. Absolvovala základní a střední vzdělání, rovněž se zaučovala otce a nabyla profesních stavitelských znalostí. Ve svých sedmnácti letech navrhla svou první stavbu. Roku 1892 začala pracovat jako kreslička v městské stavební kanceláři v Bystřici. Roku 1895 složila stavitelské zkoušky[2].

Poté nastoupila ke studiu architektury a stavitelství na univerzitě v Budapešti. Až do roku 1900 docházely dívky na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia, řádné studium mohly ženy nastoupit až po zániku Rakouska-Uherska roku 1918. Paulasová studium úspěšně zakončila v září roku 1900 a získala titul Ing. arch., jako první žena v Uhersku.

Podnikání[editovat | editovat zdroj]

Následně začala působit jako samostatná architektka a stavitelka v Budapešti[3]. Působila i na jiných místech monarchie: roku 1901 získala zakázku na stavbu administrativního sídla lesnické správy v Bystřici[4]. Téhož roku byla uváděna jako autorka 12 staveb[1]. Dále pak mj. přijala nabídku zpracování projektu městské nemocnice v sedmihradském Mediași[2].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  2. a b Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  3. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  4. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]