Emmy Andriesse
| Emmy Andriesseová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. ledna 1914 Haag |
| Úmrtí | 20. února 1953 (ve věku 39 let) Amsterdam |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Národnost | Židé |
| Alma mater | Královská akademie výtvarných umění |
| Povolání | fotografka, odbojářka a módní fotografka |
| Manžel(ka) | Dick Elffers (1941–1953) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emmy Eugenie Andriesse (14. ledna 1914 v Haagu - 20. února 1953 v Amsterodamu) byla nizozemská fotografka známá svou prací pro De Ondergedoken Camera (Skrytá kamera[1], Underground kamera) během druhé světové války.[2]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Emmy Andriesse byla jediným dítětem liberálních Židů Abrahama Andriesse a Else Fuldové, pracujících v textilních společnostech. V patnácti letech ztratila svou matku a od té doby, co její otec cestoval za prací v zahraničí, ji vychovávaly tety.[2]
Od roku 1932 do roku 1937, po střední škole, Andriesse studovala reklamní design na Akademii výtvarných umění v Haagu založené v roce 1929 návrhářem Gerritem Kiljanem. Na akademii patřila ke skupině studentů kolem designéra Paula Schuitemy. Navštěvovala experimentální třídu, kde vyučovali Paul Schuitema a Gerrit Kiljan, kde se naučila fotografovat a používat fotografie na plakátech a v reklamních a novinových článcích.[3] V posledních ročnících studia žila ve Voorburgu v "komunitním domě" spolu se skupinou politicky vědomých spoluobčanů. Mezi patnácti obyvateli byli také fotograf Hans Wolf a akademici Eva Loeb, Hans Ijzerman nebo Lex Metz.[4] V tomto prostředí se Andriesse a její přátelé dostali do kontaktu s Mezinárodní rudou pomocí a různými organizacemi antifašistických umělců.[2]
Válka a "Underground kamera"[editovat | editovat zdroj]
V červnu 1941 se Andriese vzala za muže grafického designéra a vizuálního umělce Dicka Elfferse (s nímž měla dvě syny, jeden zemřel jako mladý), ale jako Židovka během okupace Andriesse už nemohla publikovat a byla nucena se ukrývat. Na konci roku 1944 za pomoci antropologa Arie de Froe vytvořila průkaz totožnosti, znovu se zapojila do každodenního života a připojila se ke skupině fotografů, včetně Casa Oorthuyse a Charlese Breijera, kteří pracovali tajně pro De Ondergedoken Camera (Underground kamera nebo Skrytá kamera[1]).[2] Skupina vznikla z iniciativy fotografů Fritze Kahlenberga a Tonnyho van Renterghema a zahrnovala jak profesionální fotografy, tak i amatéry. Cílem bylo využít jejich schopnosti dokumentovat. Protože fotografování bylo během německé okupace Nizozemska zakázáno, pracovalo se jim za velmi obtížných okolností. Pro svou vlastní bezpečnost často zůstávali v anonymitě a někdy pod pseudonymem. Jejich cílem bylo zachytit všední život v nacisty okupovaném Nizozemí. Museli se vypořádat s velkými logistickými problémy, jako byl nedostatek materiálu a omezená elektrické energie, vyžadující použití karbidových výbojek a centrální temné komory, ale i tak se jim podařilo zachytit hodně situací. Fotoaparáty byly často skryty pod bundou, novinami nebo zabudovány do nákupních tašek nebo aktovek s otvorem pro objektiv.[1]
Fotografie, které Andriesse udělala za velmi těžkých podmínek hladomoru v Amsterodamu, zahrnují Boy with pan, The Gravedigger nebo Kattenburg Children a jsou důkazem hladu, chudoby a utrpení během okupace v "Hladové zimě" 1944-1945.[5]
-
Volendam, červenec 1945 -
Slavnosti a veletrh ve Volendamu, 1945 -
Děti s dřeváky na loutkovém divadle během oslav konce 2. světové války, Volendam, Nizozemsko, červenec 1945 -
Milostný dopis (Jan Vermeer)
Rijksmuseum, červenec 1945 -
Anatomie doktora Jana Deymana zpátky v Rijksmuseu
(červenec 1945)
Po válce[editovat | editovat zdroj]
Po válce se stala módní fotografkou a spolupracovala jako mentorka fotografa Eduarda van der Elskena. Účastnila se skupinové výstavy Photo '48 a v roce 1952 spolu s Carlem Blazerem, Evou Besnyö a Casem Oorthuysem se zúčastnila výstavy Photographie v Městském muzeu Amsterodamu.[2] Edward Steichen vybral její portrét staršího nizozemského páru z roku 1947 pro sekci 'we two form a multitude'[6] v Muzeu moderního umění během světového turné výstavy Lidská rodina, kterou vidělo více než 9 milionů diváků.[7][8]
V nedávné době (říjen 2006 - leden 2007) byla součástí výstavy evropské fotografie Twentieth Century v Barbican Art Gallery v Londýně.[5]
Poslední kniha Andriesseové The World of Van Gogh (Svět Van Gogha) - publikovaná posmrtně v roce 1953 - ještě nebyla úplná, když se onemocněla a po dlouhé bitvě s rakovinou zemřela ve věku 39 let.[2]
-
Dr. Gachet (Svět Van Gogha) -
Église Notre-Dame-de-l’Assomption - Rue du Montcel, Auvers-sur-Oise -
Auberge Ravoux -
Vincent & Theo van Gogh (Cimetière d'Auvers-sur-Oise)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emmy Andriesse na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c https://is.muni.cz/th/einxs/bp_N._Liptakova.pdf Diplomová práce, MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, SEMINÁŘ DĚJIN UMĚNÍ, Dějiny umění, Nikola Liptáková: ŽENY A FOTOGRAFIE V OBDOBÍ KOLEM DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
- ↑ a b c d e f Visser, Hripsimé. Biographical Dictionary of the Netherlands. [s.l.]: Huygens ING - The Hague, 2013. Kapitola Andriesse, Emmy Eugenie (1914-1953).
- ↑ EMMY ANDRIESSE (1914-1953) [online]. [cit. 2016-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Andriesse, Emmy Eugenie [online]. Joods Historisch Museum, Amsterdam (Jewish Historical Museum) [cit. 2017-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-28.
- ↑ a b Rawsthorn, Alice. A secret history: A new exhibition of Emmy Andriesse's work [online]. October 17, 2006 [cit. 2017-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Sandeen, Eric J. Picturing an exhibition : the family of man and 1950s America. 1st. vyd. [s.l.]: University of New Mexico Press ISBN 978-0-8263-1558-8. S. 121.
- ↑ Steichen, Edward; STEICHEN, EDWARD, 1879-1973, (ORGANIZER.); SANDBURG, CARL, 1878-1967, (WRITER OF FOREWORD.); NORMAN, DOROTHY, 1905-1997, (WRITER OF ADDED TEXT.); LIONNI, LEO, 1910-1999, (BOOK DESIGNER.); MASON, JERRY, (EDITOR.); STOLLER, EZRA, (PHOTOGRAPHER.). The family of man : the photographic exhibition. [s.l.]: Published for the Museum of Modern Art by Simon and Schuster in collaboration with the Maco Magazine Corporation Dostupné online.
- ↑ The Family of Man [online]. [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BOOL, Flip. Emmy Andriesse : 1914-1953. Amsterdam: Focus, 1994. ISBN 9072216903. OCLC 632879111
- BARING, Louise. Emmy Andriesse - Hidden Lens. London: Thames and Hudson, 2013. ISBN 9789053307908. OCLC 900301980
- ROSENBLUM, Naomi. A history of women photographers. [s.l.]: New York : Abbeville, 2014. Dostupné online. ISBN 9780789212245.
- Visser, Hripsime and Bool, Flip (1994). Emmy Andriesse (1914-1953). Focus Publishing, Amsterdam.
- Visser, Hripsimé (1984), esej v History of Dutch photography Alphen aan den Rijn
- NOS broadcast, TV dokument Emmy Andriesse, 30. dubna 1991
- Baring, Louise (2013). "Emmy Andriesse - Hidden Lens". Schilt Publishing, Amsterdam.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emmy Andriesseová na Wikimedia Commons - Biography (Dutch)
- Photobook with biography (English)
