Přeskočit na obsah

Emise skleníkových plynů ze zemědělství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čtvrtina světových emisí skleníkových plynů pochází z potravinářství a zemědělství.[1]

Množství emisí skleníkových plynů ze zemědělství je značné: Odvětví zemědělství, lesnictví a využívání půdy se podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů 13 až 21 %.[2] Zemědělství přispívá ke změně klimatu přímými emisemi skleníkových plynů a přeměnou nezemědělské půdy, jako jsou lesy, na zemědělskou půdu.[3][4] Emise oxidu dusného a methanu tvoří více než polovinu celkových emisí skleníkových plynů ze zemědělství.[5] Významným zdrojem emisí skleníkových plynů je chov zvířat.[6]

Zemědělský potravinářský systém je zodpovědný za značné množství emisí skleníkových plynů.[7] Kromě toho, že je významným uživatelem půdy a spotřebitelem fosilních paliv, přispívá zemědělství přímo k emisím skleníkových plynů prostřednictvím postupů, jako je produkce rýže a chov hospodářských zvířat.[8] Třemi hlavními příčinami nárůstu skleníkových plynů pozorovaného v posledních 250 letech jsou fosilní paliva, využívání půdy a zemědělství.[9] Trávicí soustavy hospodářských zvířat lze rozdělit do dvou kategorií: monogastrické a přežvýkavé. Přežvýkavý skot pro výrobu hovězího masa a mléka se řadí na přední příčky v emisích skleníkových plynů; monogastrické, neboli prasata a potraviny související s drůbeží, mají emise nízké. Konzumace monogastrických druhů může přinést méně emisí. Monogastrická zvířata mají vyšší účinnost přeměny krmiva a také neprodukují tolik metanu.[10] Kromě toho je CO2 v pozdějších fázích růstu plodin ve skutečnosti znovu emitován do atmosféry dýcháním rostlin a půdy, což způsobuje větší emise skleníkových plynů.[11] Množství skleníkových plynů vyprodukovaných při výrobě a používání dusíkatých hnojiv se odhaduje na přibližně 5 % antropogenních emisí skleníkových plynů. Nejdůležitějším způsobem, jak snížit emise z nich, je používat méně hnojiv a zároveň zvýšit účinnost jejich používání.[12]

Existuje mnoho strategií, které mohou pomoci zmírnit dopady a další produkci emisí skleníkových plynů – to se také označuje jako klimaticky inteligentní zemědělství. Některé z těchto strategií zahrnují vyšší efektivitu chovu hospodářských zvířat, která zahrnuje jak řízení, tak i technologie; efektivnější proces nakládání s hnojem; nižší závislost na fosilních palivech a neobnovitelných zdrojích; variabilitu v délce, čase a místě konzumace potravy a napájení zvířat; a omezení produkce i spotřeby potravin živočišného původu.[7][13][14][15] Řada politik může snížit emise skleníkových plynů ze zemědělského sektoru pro udržitelnější potravinový systém.[16]:s.816–817

Emise podle druhu skleníkových plynů

[editovat | editovat zdroj]

Zemědělská činnost emituje skleníkové plyny oxid uhličitý, methan a oxid dusný.[17]

Emise oxidu uhličitého

[editovat | editovat zdroj]

Činnosti, jako je obdělávání polí, pěstování plodin a přeprava produktů, způsobují emise oxidu uhličitého.[18] Emise oxidu uhličitého související se zemědělstvím představují přibližně 11 % celosvětových emisí skleníkových plynů.[19] Zemědělské postupy, jako je omezení obdělávání půdy, zmenšení neobdělané půdy, vracení zbytků biomasy z plodin do půdy a větší využívání krycích plodin, mohou emise oxidu uhličitého snížit.[20]

Emise metanu ze zemědělství, 2019. Emise metanu (CHa) se měří v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého.[21]
Globální rozpočet oxidu dusného
Globální rozpočet methanu

Emise methanu

[editovat | editovat zdroj]

Emise metanu z chovu hospodářských zvířat jsou celosvětově největším zdrojem skleníkových plynů ze zemědělství. Hospodářská zvířata jsou zodpovědná za 14,5 % celkových antropogenních emisí skleníkových plynů. Jedna samotná kráva vypustí ročně 100 kg metanu.[22] Ačkoli je doba setrvání metanu v atmosféře mnohem kratší než u oxidu uhličitého, je 28krát schopnější zadržovat teplo.[22] Hospodářská zvířata nejenže přispívají ke škodlivým emisím, ale také potřebují hodně půdy a mohou ji nadměrně spásat, což vede k nezdravé kvalitě půdy a snížení druhové rozmanitosti.[22] Několik způsobů, jak snížit emise methanu, zahrnuje přechod na stravu bohatou na rostliny s menším množstvím masa, krmení dobytka výživnějším krmivem, hospodaření s hnojem a kompostování.[23]

Tradiční pěstování rýže je po chovu hospodářských zvířat druhým největším zemědělským zdrojem methanu, jehož dopad na oteplování se v blízké budoucnosti rovná emisím oxidu uhličitého z celé letecké dopravy.[24] Vláda se do zemědělské politiky zapojuje jen omezeně kvůli vysoké poptávce po zemědělských produktech, jako je kukuřice, pšenice a mléko.[25] Globální iniciativa Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) zaměřená na hlad a potravinovou bezpečnost, projekt Feed the Future, se zabývá ztrátami potravin a plýtváním. Řešením potravinových ztrát a plýtvání se rovněž řeší zmírnění emisí skleníkových plynů. Zaměřením se pouze na mlékárenské systémy 20 řetězců ve 12 zemích by se ztráty potravin a plýtvání potravinami mohly snížit o 4–10 %.[26] Tato čísla mají dopad a zmírnily by emise skleníkových plynů, přičemž by se obyvatelstvo stále uživilo.[26]

Emise oxidu dusného

[editovat | editovat zdroj]

Emise oxidu dusného pocházejí ze zvýšeného používání syntetických a organických hnojiv. Hnojiva zvyšují výnosy plodin a umožňují jejich rychlejší růst. Zemědělské emise oxidu dusného tvoří 6 % emisí skleníkových plynů ve Spojených státech; od roku 1980 se jejich koncentrace zvýšila o 30 %. 6 % se může zdát jako malý příspěvek, ale oxid dusný je 300krát účinnější při zachycování tepla na kilogram než oxid uhličitý a jeho doba setrvání v atmosféře je přibližně 120 let.[27] Ke snížení emisí oxidu dusného mohou přispět různé způsoby hospodaření, jako je šetření vodou pomocí kapkové závlahy, sledování živin v půdě, aby se zabránilo přehnojování, a používání krycích plodin místo hnojení.[28]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související stránky

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greenhouse gas emissions from agriculture na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RITCHIE, Hannah; ROSER, Max. Food production is responsible for one-quarter of the world’s greenhouse gas emissions. Our World in Data. 2023-09-27. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. 
  2. ↑ Agriculture, Forestry and Other Land Uses (AFOLU). Příprava vydání Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-009-15792-6. DOI 10.1017/9781009157926.009. S. 747–860. DOI: 10.1017/9781009157926.009. 
  3. ↑ FAO: Report 3 - Elaboration Process. web.archive.org [online]. 2014-12-12 [cit. 2023-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-12. 
  4. ↑ SARKODIE, Samuel A; NTIAMOAH, Evans B; LI, Dongmei. Panel heterogeneous distribution analysis of trade and modernized agriculture on CO 2 emissions: The role of renewable and fossil fuel energy consumption. Natural Resources Forum. 2019-08, roč. 43, čís. 3, s. 135–153. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. ISSN 0165-0203. DOI 10.1111/1477-8947.12183. (anglicky) 
  5. ↑ Emissions due to agriculture Global, regional and country trends 2000–2018 [online]. FAO [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ How livestock farming affects the environment. www.downtoearth.org.in [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-30. (anglicky) 
  7. ↑ a b The Impacts of Climate Change on Food Production: A 2020 Perspective [online]. FEU US, 2011-01 [cit. 2023-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-16. 
  8. ↑ Livestock's long shadow: environmental issues and options. Příprava vydání Henning Steinfeld, FAO. Rom: Food and Agriculture Organization of the United Nations 390 s. ISBN 978-92-5-105571-7. 
  9. ↑ IPCC AR4 WG1 2007
  10. ↑ FRIEL, Sharon; DANGOUR, Alan D; GARNETT, Tara. Public health benefits of strategies to reduce greenhouse-gas emissions: food and agriculture. The Lancet. 2009-12, roč. 374, čís. 9706, s. 2016–2025. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/s0140-6736(09)61753-0. 
  11. ↑ SHARMA, Gagan Deep; SHAH, Muhammad Ibrahim; SHAHZAD, Umer. Exploring the nexus between agriculture and greenhouse gas emissions in BIMSTEC region: The role of renewable energy and human capital as moderators. Journal of Environmental Management. 2021-11-01, roč. 297, s. 113316. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. ISSN 0301-4797. DOI 10.1016/j.jenvman.2021.113316. 
  12. ↑ Carbon emissions from fertilizers could be reduced by as much as 80% by 2050. ScienceDaily [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ THORNTON, P. K.; VAN DE STEEG, J.; NOTENBAERT, A. The impacts of climate change on livestock and livestock systems in developing countries: A review of what we know and what we need to know. Agricultural Systems. 2009-07-01, roč. 101, čís. 3, s. 113–127. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. ISSN 0308-521X. DOI 10.1016/j.agsy.2009.05.002. 
  14. ↑ J, Kurukulasuriya,Pradeep H. ,Rosenthal,Shane. Climate change and agriculture : a review of impacts and adaptations. World Bank [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Climate change and human health: risks and responses. Příprava vydání Anthony J. McMichael, Weltgesundheitsorganisation. Geneva: World Health Organization, 2003. 322 s. Dostupné online. ISBN 978-92-4-156248-5. 
  16. ↑ IPCC AR5 WG3 2013, Kapitola 5: Drivers, Trends and Mitigation
  17. ↑ SMITH, Laurence G.; KIRK, Guy J. D.; JONES, Philip J. The greenhouse gas impacts of converting food production in England and Wales to organic methods. Nature Communications. 2019-10-22, roč. 10, čís. 1, s. 4641. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-019-12622-7. PMID 31641128. (anglicky) 
  18. ↑ Agricultural Practices Producing and Reducing Greenhouse Gas Emissions [online]. Sierra Club [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ Sources of Greenhouse Gas Emissions. www.epa.gov [online]. US EPA [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ FOOD, Ministry of Agriculture and. Reducing agricultural greenhouse gases - Province of British Columbia. www2.gov.bc.ca [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  21. ↑ RITCHIE, Hannah; ROSER, Max; ROSADO, Pablo. CO₂ and Greenhouse Gas Emissions. Our World in Data. 2020-05-11. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. 
  22. ↑ a b c TDUS. Cows and Climate Change. UC Davis [online]. 2019-06-27 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Curbing methane emissions: How five industries can counter a major climate threat | McKinsey. www.mckinsey.com [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  24. ↑ REED, John. Thai rice farmers step up to tackle carbon footprint. Financial Times. 2020-06-25. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. 
  25. ↑ LEAHY, Sinead; CLARK, Harry; REISINGER, Andy. Challenges and Prospects for Agricultural Greenhouse Gas Mitigation Pathways Consistent With the Paris Agreement. Frontiers in Sustainable Food Systems. 2020, roč. 4. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. ISSN 2571-581X. DOI 10.3389/fsufs.2020.00069. 
  26. ↑ a b GALFORD, Gillian L.; PEÑA, Olivia; SULLIVAN, Amanda K. Agricultural development addresses food loss and waste while reducing greenhouse gas emissions. Science of The Total Environment. 2020-01-10, roč. 699, s. 134318. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. ISSN 0048-9697. DOI 10.1016/j.scitotenv.2019.134318. 
  27. ↑ WOZNIACKA, Gosia. The Greenhouse Gas No One’s Talking About: Nitrous Oxide on Farms, Explained. Civil Eats [online]. 2019-09-19 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ RESOURCES, University of California, Division of Agriculture and Natural. Nitrous Oxide Emissions. ucanr.edu [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emise_skleníkových_plynů_ze_zemědělství&oldid=24305385“