Přeskočit na obsah

Else Lasker-Schülerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Else Lasker-Schülerová
Rodné jménoElisabeth Schüler
Narození11. února 1869
Elberfeld
Úmrtí22. ledna 1945 (ve věku 75 let)
Jeruzalém
Místo pohřbenížidovský hřbitov na Olivové hoře
Povoláníbásnířka, spisovatelka, saloniérka a dramatička
Žánrpoezie
Tématapocit osamělosti, touha po lásce, pomíjivost štěstí, zbožnost
Literární hnutíExpresionismus
Významná dílaDer siebente Tag (básnická sbírka), Styx (básnická sbírka)
OceněníKleistova cena (1932)
Manžel(ka)Bertold Lasker (první manžel; rozvod), Herwarth Walden (vl. jménem Georg Lewin; druhý manžel)
Partner(ka)Gottfried Benn
DětiPaul (1899–1927)
PříbuzníRosa Zifferer (bratranec)[1]
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Else Lasker-Schülerová (11. února 186922. ledna 1945) byla německy píšící židovská básnířka a dramatička, spojená s expresionistickým hnutím.

Narodila se ve Wuppertalu, její rodiče, Jeanette Schülerová a bankéř Aaron Schüler, byli výraznou inspirací pro její pozdější dílo, zejména dramatické. V roce 1894 se vdala za lékaře Bertholda Laskera (bratra slavného šachisty Emanuela Laskera), přestěhovali se do Berlína. V roce 1899 se jí narodil syn Paul, v témže roce také publikovala své první básně. V roce 1902 publikovala básnickou sbírku Styx. V roce 1903 se rozvedla a o několik měsíců později si vzala Georga Lewina. Začala publikovat prózy a básně, postupně se stala jednou z nejdůležitějších básnířek expresionistického hnutí. V roce 1913 navázala milostný vztah s básníkem Gottfriedem Bennem, kterému věnovala celou řadu básní. Velmi ji zasáhla smrt syna Paula v roce 1927. Po nástupu nacismu byla jako Židovka perzekvována, emigrovala do Švýcarska a v roce 1934 do Palestiny. V roce 1938 ztratila německé občanství, válku přečkala v Jeruzalémě, kde vydala svou poslední básnickou sbírku Mein blaues Klavier, se stejnojmennou úvodní básní Můj modrý klavír. Její zdraví se zhoršovalo, v roce 1945 zemřela na infarkt. Je pohřbena na Olivetské hoře.

Lasker-Schülerová patří k nejoceňovanějším básníkům expresionistického hnutí, napsala celou řadu básní a několik divadelních her, některé sama ilustrovala. Jejím nejvýznamnějším dramatem je hra Die Wupper (1908). Její básně se z typu expresionistické poesie v mnohém vymykají, například častým využíváním prvků milostné poesie (které se expresionisté jinak často vyhýbají). Dalším neobvyklým prvkem jejích básní je náboženské ladění, často hraničí až s modlitbou, Lasker-Schülerová často využívá biblické a orientální motivy, její básně jsou formálně uvolněné, myšlenkově ale velmi hluboké a intenzivní. Nevyhýbala se ani jazykovým experimentům.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Dostupné online. [cit. 2021-10-20].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]