Else Lasker-Schülerová
| Else Laskerová-Schülerová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Elisabeth Schüler |
| Narození | 11. února 1869 Elberfeld |
| Úmrtí | 22. ledna 1945 (ve věku 75 let) Jeruzalém |
| Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře |
| Povolání | básnířka, spisovatelka, saloniérka, dramatička, umělkyně a libretistka |
| Stát | Německo a apatrida |
| Žánr | poezie |
| Témata | pocit osamělosti, touha po lásce, pomíjivost štěstí, zbožnost |
| Literární hnutí | Expresionismus |
| Významná díla | Der siebente Tag (básnická sbírka), Styx (básnická sbírka) |
| Ocenění | Kleistova cena (1932) |
| Choť | Bertold Lasker (první manžel; rozvod), Herwarth Walden (vl. jménem Georg Lewin; druhý manžel) |
| Partner(ka) | Gottfried Benn |
| Děti | Paul (1899–1927) |
| Příbuzní | Rosa Zifferer (bratranec)[1] Emanuel Lasker (švagr) |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Else Lasker-Schülerová (11. února 1869 – 22. ledna 1945) byla německy píšící židovská básnířka a dramatička, spojená s expresionistickým hnutím.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodila se ve Wuppertalu, její rodiče, Jeanette Schülerová a bankéř Aaron Schüler, byli výraznou inspirací pro její pozdější dílo, zejména dramatické. V roce 1894 se vdala za lékaře Bertholda Laskera (bratra slavného šachisty Emanuela Laskera), přestěhovali se do Berlína. V roce 1899 se jí narodil syn Paul, v témže roce také publikovala své první básně. V roce 1902 publikovala básnickou sbírku Styx. V roce 1903 se rozvedla a o několik měsíců později si vzala Georga Lewina. Začala publikovat prózy a básně, postupně se stala jednou z nejdůležitějších básnířek expresionistického hnutí. V roce 1913 navázala milostný vztah s básníkem Gottfriedem Bennem, kterému věnovala celou řadu básní. Velmi ji zasáhla smrt syna Paula v roce 1927. Po nástupu nacismu byla jako Židovka perzekvována, emigrovala do Švýcarska a v roce 1934 do Palestiny. V roce 1938 ztratila německé občanství, válku přečkala v Jeruzalémě, kde vydala svou poslední básnickou sbírku Mein blaues Klavier, se stejnojmennou úvodní básní Můj modrý klavír. Její zdraví se zhoršovalo, v roce 1945 zemřela na infarkt. Je pohřbena na Olivetské hoře.
Lasker-Schülerová patří k nejoceňovanějším básníkům expresionistického hnutí, napsala celou řadu básní a několik divadelních her, některé sama ilustrovala. Jejím nejvýznamnějším dramatem je hra Die Wupper (1908). Její básně se z typu expresionistické poesie v mnohém vymykají, například častým využíváním prvků milostné poesie (které se expresionisté jinak často vyhýbají). Dalším neobvyklým prvkem jejích básní je náboženské ladění, často hraničí až s modlitbou, Lasker-Schülerová často využívá biblické a orientální motivy, její básně jsou formálně uvolněné, myšlenkově ale velmi hluboké a intenzivní. Nevyhýbala se ani jazykovým experimentům.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Else Lasker-Schüler (1907)
Else Lasker-Schüler (druhá zleva) vedle svého manžela Bertholda Laskera (první zleva)
Její hrob v Jeruzalému
Pamětní deska v Berlíně (Katharinenstraße 2, Berlin-Halensee)
Schüler-Lasker, Else. Die gesammelten Gedichte. (1917)
Else Lasker-Schüler, 1919
_Else_Lasker-Schüler.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2021-10-20].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Else Laskerová-Schülerová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Else Lasker-Schülerová
