Elio Petri
| Elio Petri | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Eraclio Petri |
| Narození | 29. ledna 1929 Řím |
| Úmrtí | 10. listopadu 1982 (ve věku 53 let) Řím |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Campo Verano |
| Povolání | filmový režisér, scenárista, filmový scenárista a filmový kritik |
| Významná díla | Podivné vyšetřování The Working Class Goes to Heaven Property Is No Longer a Theft |
| Ocenění | Cena Filmového festivalu v Cannes za nejlepší scénář (1967) Nastro d'Argento (1968) Donatellův David (1970) Grand Jury Prize of the Venice Film Festival (1970) Zlatá palma (1972) Velká cena festivalu v Cannes |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elio Petri (29. ledna 1929 Řím – 10. listopadu 1982 tamtéž) byl italský filmový režisér. Vlastním jménem Eraclio Petri.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z římské řemeslnické rodiny. Začínal jako filmový recenzent, od roku 1951 spolupracoval s Giuseppem de Santisem jako scenárista a asistent režie. Od roku 1954 režíroval krátkometrážní filmy a v roce 1961 natočil svůj první celovečerní film Vrah s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli. Byl členem Italské komunistické strany, z níž vystoupil na protest proti potlačení maďarského povstání.
Jeho tvorba vycházela z neorealismu, který obohatil o moderní filmovou řeč.[1] Věnoval se převážně politickým tématům, ve svých filmech kritizoval korupci, sociální nespravedlnost a vliv mafie na italskou ekonomiku. Jeho nejúspěšnější film Podivné vyšetřování o vysokém policejním důstojníkovi (hraje ho Gian Maria Volonté), který využije svůj vliv k beztrestné vraždě milenky, byl v roce 1971 oceněn Oscarem.[2]
V roce 2005 byl o něm natočen životopisný dokument Elio Petri... Poznámky o filmaři.[3]
Filmy[editovat | editovat zdroj]
- 1979 Dobré zprávy
- 1976 Todo modo
- 1973 Vlastnictví není již krádež
- 1971 Dělnická třída jde do ráje
- 1970 Podivné vyšetřování
- 1968 Tiché místo na venkově
- 1967 Každému, co mu patří...
- 1965 Desátá oběť
- 1964 Velká nevěra
- 1963 Učitel z Vigevana
- 1962 Sečtené dny
- 1961 Vrah
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Oscar za nejlepší cizojazyčný film (Podivné vyšetřování)
- Donatellův David (Podivné vyšetřování, Dělnická třída jde do ráje)
- Nastro d'Argento (Každému, co mu patří..., Podivné vyšetřování)
- Zlatá palma (Dělnická třída jde do ráje)
- Stříbrný medvěd (Tiché místo na venkově)
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elio Petri na Wikimedia Commons 
Osoba Elio Petri ve Wikicitátech- Oficiální stránky
