Elektrický proud v kapalinách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Elektrický proud v kapalinách je možný jen tehdy, vyskytují-li se v kapalině volné částice s elektrickým nábojem. Elektricky vodivá kapalina se nazývá elektrolyt.

Volné nabité částice v kapalině vznikají především disociací molekul na kladné a záporné ionty při rozpuštění nějaké látky v kapalině nebo při vytvoření dostatečně silného elektrického pole v kapalině (tzv. disociační napětí).

Usměrněním pohybu kladných iontů (kationtů) k záporné elektrodě (katodě) a záporných iontů (aniontů) ke kladné elektrodě (anodě) vzniká v kapalině elektrický proud. Jeho velikost závisí na napětí mezi elektrodami a na množství volných iontů v elektrolytu.

Zvýšená koncentrace iontů u elektrod má za následek vznik tzv. polarizačního napětí. Toto napětí má opačnou polaritu než napětí mezi elektrodami a působí tak proti němu. Aby elektrolytem protékal elektrický proud, musí být vnější napětí větší než polarizační napětí.

Průchodem elektrického proudu kapalinou dochází k chemickým změnám na elektrodách. Tento jev se nazývá elektrolýza a využívá se např. k výrobě některých chemických látek nebo v akumulátorech. Naopak samovolné chemické reakce mezi elektrolytem a elektrodami mohou být příčinou vzniku elektrických potenciálů na elektrodách, jejichž rozdíl tvoří elektromotorické napětí používané v galvanických článcích.

Související články[editovat | editovat zdroj]