Edward Law, 1. hrabě z Ellenboroughu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Edward Law, 1. hrabě z Ellenboroughu
1stEarlOfEllenborough.jpg
Narození 8. září 1790
Londýn
Úmrtí 22. prosince 1871 (ve věku 81 let)
Gloucestershire
Alma mater St John’s College
Eton College
Ocenění velkokříž Řádu lázně
Politická strana Toryové
Manžel(ka) Jane Digby
Rodiče Edward Law, 1st Baron Ellenborough
Příbuzní William Towry Law (sourozenec)
Funkce generální guvernér Indie (1842–1844)
člen Sněmovny lordů
Member of the 5th Parliament of the United Kingdom
Člen britského Privy Council
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Law, 1. hrabě z Ellenboroughu (Edward Law, 1st Earl of Ellenborough, 1st Viscount Southam, 2nd Baron Ellenborough) (8. září 179022. prosince 1871) byl britský státník. Patřil k toryům, v mládí byl poslancem Dolní sněmovny, od roku 1818 po otci zdědil titul barona a zasedal ve Sněmovně lordů. V několika vládách byl ministrem, celkem čtyřikrát zastával funkci prezidenta kontrolního úřadu Východoindické společnosti, byl také generálním guvernérem v Indii a ministrem námořnictva. V roce 1844 byl povýšen na hraběte.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z početné rodiny významného právníka a dlouholetého nejvyššího sudího Edwarda Lawa, 1. barona Ellenborougha (1750–1818), byl jeho nejstarším synem a měl osm mladších sourozenců. Studoval v Etonu a Cambridge, v letech 1810-1811 pobýval na Sicílii, krátce poté vstoupil do politiky a zároveň posílil své společenské postavení sňatkem s Octavií Stewartovou (1792–1819), dcerou 1. markýze z Londonderry. V letech 1813-1818 byl členem Dolní sněmovny, poté po otci zdědil titul barona a vstoupil do Sněmovny lordů[pozn. 1]. Jako spolupracovník vévody z Wellingtonu se koncem 20. let 19. století dostal k vládním postům. V letech 1828-1830, 1834-1835 a 1841 byl prezidentem kontrolního úřadu Východoindické společnosti, od roku 1828 zároveň členem Tajné rady a v letech 1828-1829 krátce také lordem strážcem tajné pečeti[pozn. 2]. V roce 1834 byl krátce také jedním z lordů pokladu.

V letech 1842-1844 byl generálním guvernérem v Indii[1]. Za příliš liberální chování vůči domorodcům byl odvolán na popud Východoindické společnosti. Poté byl povýšen na hraběte (1844), obdržel poděkování parlamentu a získal Řád lázně, ale jeho působení v Indii se stalo předmětem osočujících debat na půdě Dolní sněmovny. Obhájil se s podporou vévody Wellingtona a Roberta Peela, v roce 1846 byl krátce prvním lordem admirality. V letech 1847-1848 byl předsedou státní komise finančního fondu obchodního námořnictva, ale jinak se na delší dobu ocitl mimo vládu. Znovu se stal členem kabinetu v Derbyho vládě, kdy byl počtvrté a naposledy jmenován prezidentem kontrolního úřadu Východoindické společnosti krátce před jeho zrušením (1858)[2][pozn. 3] V následujících letech se uplatňoval již jen jako uznávaný řečník na půdě Sněmovny lordů.

Rodina a majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Zámek Southam House, hlavní rodové sídlo v hrabství Gloucestershire

V roce 1813 se oženil s Octavií Stewart (1792-1819), dcerou 1. markýze z Londonderry a nevlastní sestrou dlouholetého ministra zahraničí vikomta Castlereagha. Jeho druhou manželkou se v roce 1824 stala Jane Digby (1807-1881), která proslula výstředním životem a čtyřmi sňatky (naposledy se provdala za arabského šejka Medjuela el Mesrab a zemřela v Damašku, mimo jiné měla poměr s rakouským ministerským předsedou Felixem Schwarzenbergem. Z Ellenboroughova druhého manželství pocházel jediný syn Arthur Dudley Law (1828-1830), který zemřel v dětství.

Jeho úmrtím zanikl titul hraběte, na příbuzenstvo přešel jen baronský titul, který rod užívá dodnes, v současnosti je představitelem rodu Rupert Edward Law, 9. baron Ellenborough (*1955). Sídlem rodu byl zámek Southam House (Gloucestershire), který koupil hrabě z Ellenboroughu v roce 1832 a krátce nato jej nechal přestavět v novogotickém stylu. Zámek později sloužil jako škola, dnes je zde luxusní hotel s názvem Ellenborough Park Hotel.

Mladší bratr hraběte z Ellenboroughu Charles Law (1792-1850) byl právníkem a v letech 1835-1850 členem Dolní sněmovny. Právníkem byl také další bratr Spencer Law (1802-1885), který zároveň působil jako soukromý tajemník hraběte z Ellenboroughu v několika jeho ministerských úřadech. Sestra Elizabeth Law (1799-1883) byla manželkou Charlese Abbota, 2. barona Colchestera (1798-1867), který byl admirálem a generálním poštmistrem. Jejich syn Reginald Abbot, 3. baron Colchester (1842-1919), vydal tiskem Ellenboroughovu korespondenci a deníky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl VIII.; Praha, 1894 (reprint 1997), s. 528 ISBN 80–7203–136–8

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve Sněmovně lordů zasedal také jeho strýc George Henry Law (1761-1845), který byl peerem z titulu svých církevních postů jako biskup v Chesteru (1812-1824) a v Bathu (1824-1845)
  2. Ve dvacátých a třicátých letech se v ministerských úřadech střídal s lordem Aucklandem, v roce 1842 jej nahradil na postu indického generálního guvernéra a v roce 1846 se nakonec míjeli ve funkci prvního lorda admirality
  3. V únoru 1858 se stal již počtvrté členem vlády ve funkci prezidenta východoindického kontrolního úřadu. Tehdy se již ale připravovala zásadní změna správy Indie spočívající především ve zrušení Východoindické společnosti a převzetí správy největší britské kolonie do rukou státu. Z funkce odstoupil v červnu 1858 a jeho úřad převzal dočasně premiér 14. hrabě z Derby. Následně byl tento post zrušen a zřízeno ministerstvo pro Indii. Přechod Indie pod přímou britskou správu požadoval Ellenborough již ve 20. letech, kdy poprvé stál v čele kontrolního úřadu. Tehdy to však bylo z politického přesvědčení, zatímco po roce 1844 choval k Východoindické společnosti osobní zášť po svém odvolání z postu indického generálního guvernéra.
  1. Ottův slovník naučný, díl XII.; Praha, 1897 (reprint 1998), s. 596 ISBN 80–7185–157–4
  2. JENKINS, Roy: Gladstone; Praha, 2000; s. 145-146 ISBN 80–7260–040–0