Earl Warren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Earl Warren
EarlWarren.jpg
14. předseda Nejvyššího soudu USA
Ve funkci:
5. října 1953 – 23. června 1969
PředchůdceFrederick M. Vinson
NástupceWarren Burger
30. guvernér Kalifornie
Ve funkci:
4. ledna 1943 – 5. října 1953
PředchůdceCulbert Olson
NástupceGoodwin Knight
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská strana

Narození19. března 1891
Los Angeles
Úmrtí9. července 1974 (ve věku 83 let)
Washington, D.C.
Místo pohřbeníArlingtonský národní hřbitov (38°52′30″ s. š., 77°4′30″ z. d.)
Alma materKalifornská univerzita v Berkeley
UC Berkeley School of Law
Bakersfield High School
Profesesoudce, advokát a politik
Náboženstvímetodismus
Oceněníčestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1969)
Clark Kerr Medal (1972)
Prezidentská medaile svobody (1981)
California Hall of Fame (2007)
čestný doktor Bar-Ilanovy univerzity
PodpisEarl Warren, podpis
CommonsEarl Warren
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Earl Warren (19. března 1891 Los Angeles, Kalifornie9. července 1974 Washington, D.C.) byl americký právník a politik. V letech 1938–1942 působil v Kalifornii jako nejvyšší státní zástupce, 1943–1953 jako 30. guvernér státu Kalifornie; 1953–1969 byl předsedou Nejvyššího soudu USA.

Roku 1948 neúspěšně kandidoval za republikány na viceprezidenta USA. Roku 1952 kandidoval za republikány na funkci prezidenta USA, opět neúspěšně. Posléze podporoval republikány při kandidatuře na funkci prezidenta USA Dwighta Eisenhowera.

Ten jej jmenoval předsedou Nejvyššího soudu USA. Dne 1. března 1954 byl Senátem USA v této funkci potvrzen. Dwight D. Eisenhower později řekl, že to byl jeho největší omyl.

Earl Warren v Nejvyšším soudu usiloval o to, aby byla rasová segregace protiústavní, aby stanovil jako kritérium legislativního poměrného zastoupení zásadu jeden člověk, jeden hlas a aby rozšířil většinu ochrany Listiny práv na státní soudy.

Předsedal také komisi pro vyšetřování atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho.

Na základě americké tradice do jeho rukou složili přísahu tito prezidenti USA:

Rezignoval v roce 1969.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]