Dvůr Doubravice
| Dvůr Doubravice | |
|---|---|
 Původně vodní tvrz přestavěna na uzavřený panský dvůr | |
| Účel stavby | |
soukromý objekt | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance, baroko |
| Výstavba | 13. století |
| Přestavba | 17. století, 18. století, 19. století, 1920 |
| Materiály | kámen, cihla, pálená taška |
| Další majitelé | Sternbergové, Tunklové z Brníčka, pánové z Kravař, Zierotinové, Lichtenštejnové |
| Poloha | |
| Adresa | Olšany 174 a 46, Olšany,  Česko |
| Souřadnice | 49°58′12,35″ s. š., 16°51′44,02″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 107205 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historický objekt Dvůr Doubravice[1] (dnes součást obce Olšany, okr. Šumperk) byl založen pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století jako poplužní dvůr s tvrzí. Existenci zdejší tvrze lze předpokládat a vyvodit z písemných záznamů (na dvoře bylo obydlí nižší šlechty, a to pánů z Olšan) a také nálezů středověkého zdiva v místě pánského domu. Dvůr je písemně doložen již v roce 1386. Postupem času byl přebudován do pozdně renesanční a raně barokní podoby hospodářského dvoru. Od roku 2024 je zapsán na seznam kulturních památek.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka je z roku 1386, kdy poplužní dvůr v obci Doubravice (zaniklá obec) byl majetkem Bolíka z Olšan, v té době zde vzniká i kamenná tvrz pro rezidenční účely rodu z Olšan. Poslední příslušníkem rodu z Olšan na Doubravském (Doubravickém) dvoru byla Anna z Olšan, která je psána na dvoře v roce 1402. Původní tvrz stála pravděpodobně v oblasti pánského domu, neboť zde je dochováno původní středověké zdivo. V nynější obci Olšany existoval ještě jeden dvůr, který byl ve vlastnictví kláštera v Klášterci, dle zápisu z roku 1349.
Kolem roku 1612 za Bernarda z Žerotína došlo k přestavbě dvora do dnešní hmoty, v té době dvůr spadal pod zámek Ruda nad Moravou. Původně se jednalo o čtyři budovy založené do obdélníku s velkým nádvořím. Nacházely se zde hospodářské budovy – stáje pro koně, ovce a velká sýpka. Část byla vyhrazena pro šafáře (správce dvoru) a místní šatlavu. V přízemí sýpky je dochovaný čeledník s ratejnou k ubytování čeledě. Uprostřed nádvoří je i původní studna. Součástí dvoru je i vrchnostenská obytná budova.
Vrchnostenská obytná budova
Tato budova se nachází v jihovýchodní části dvoru. Je zde dochováno také pozdně středověké zdivo, ale předcházející funkce budovy je neznámá a nemůžeme ji s jistotou spojit s předpokládanou tvrzí. Dendrochronologickým průzkumem se zjistilo, že výstavbu krovů této vrchnostenské budovy a krovy přilehlých koníren lze datovat mezi roky 1723-1724. Z jistotou můžeme doložit využití této budovy po roce 1772 a to pro potřeby krátkodobého ubytování vyšších vrchnostenských úředníků. Byl zde zařízen tzv.panský být,který svou podobou a vybavenosti se blížil drobným šlechtických sídlům.
K dvoru patřily panské pivní sklepy postavené v druhé polovině 18. století. Součástí sklepů byly tzv. ledárny. Později varna piva zanikla a pivo se vařilo jen na zámku v Rudě nad Moravou.
Na začátku 20. století, v období 1. světové války, sloužil jako zajatecký tábor pro vojáky zajatých z italské a ruské fronty.
Za první republiky, byl objekt přestavěn k ubytování zaměstnanců blízkých papíren (Olšanské papírny[2][3]).
Vlastnictví
[editovat | editovat zdroj]Dvůr byl v průběhu věků vlastněn řadou šlechtických rodů:
- Jan Tunkl z Brníčka (rod Tunklů z Brníčka)
- Trčkové z Lípy
- v roce 1579 získává panství Ladislav Velen z Žerotína (rod Zierotinové byl moravským šlechtickým rodem ze vsi Žerotín, okr. Olomouc) [4]
- Alžběta z Thurnu (neteř Jindřicha Matyáše Thurnu, manželka Ladislava Velena z Žerotína)
- po bitvě na Bílé hoře je majetek českých a moravských stavů zkonfiskován a dne 15. ledna, resp. 15. března 1622, byly Ferdinandem II. darovány Karlu I., knížeti z Lichtenštejnů (Liechtenstein) [4]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Současný tvar objektu je uzavřený tvar obdélníku, který je tvořen již bývalou tvrzí a k ní přistavěných hospodářských budov dostavěných v průběhu 17. století. Uprostřed dvora je velké nádvoří. Poblíž dvoru byla poddanská vesnice Doubravice, která zanikla v první polovině 17. století, domy byly vykoupeny vrchností a prostor byl využit pro dostavbu ostatních budov dvoru.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dvůr Doubravice zakresleny na mapě rok 1768. -
Sál (velká světnice) -
Původní pozdně renesanční černá kuchyně -
Klenba nad maštalí -
Klenba nad maštalí -
Boční pohled na hlavní budovu -
Zaklenutí chodby
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ František Sternberg. panský dvůr Doubravice [online]. hrady.cz [cit. 2019-01-16]. Dostupné online.
- ↑ DIGITÁLNÍ ARCHÍV. Duch času: orgán strany sociálně-demokratické. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Archivováno 21. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ DIGITÁLNÍ KNIHOVNA. Věstník vládní pro školy obecné v markrabství Moravském. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Archivováno 21. 8. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MSK, INCAD. Bezkydy Jeseníky. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Archivováno 21. 7. 2020 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panský dvůr Doubravice u Olšan na Wikimedia Commons
- Informace na stránkách skupiny Panství Doubravice na facebook.com
- Informace se na serveru hrady.cz [1]
- Infamace na serveru soupispamatek.com
- Informace na serveru region.ruda.cz Archivováno 2. 7. 2018 na Wayback Machine.
- Informace na stránkách dvoru https://dvur-doubravice.cz/