Dvojí život Veroniky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dvojí život Veroniky
Původní název La Double Vie de Véronique
Podwójne życie Weroniki
Země Francie Francie
Polsko Polsko
Norsko Norsko
Jazyky francouzština, polština
Délka 98 minut
Žánr filmové drama
Scénář Krzysztof Kieślowski, Krzysztof Piesiewicz
Režie Krzysztof Kieślowski
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Irène Jacobová
Philippe Volter
Halina Gryglaszewska
Hudba Zbigniew Preisner
Kamera Sławomir Idziak
Střih Jacques Witta
Výroba a distribuce
Premiéra 15. května 1991
Produkční společnosti Sidéral Productions
Zespól Filmowy "X"
Norsk Film
Canal+
Ocenění Cena FIPRESCI
Dvojí život Veroniky na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvojí život Veroniky (francouzsky La Double Vie de Véronique, polsky Podwójne życie Weroniki) je lyrický psychologický film, který natočil v roce 1991 v polsko-francouzské koprodukci režisér Krzysztof Kieślowski. Ústřední dvojroli ztvárnila švýcarská herečka Irène Jacobová.

Film vypráví příběh dvou dívek a jejich podivuhodného skrytého propojení. Weronika žije v Krakově, Véronique v Clermont-Ferrandu. Narodily se ve stejný den, také stejně vypadají (obě hrála Irène Jacobová), obě mají mimořádný hudební talent, trpí srdeční vadou, sdílejí obdobná gesta a zvyky, obě žijí pouze s otcem. Setkají se však pouze jednou a letmo, když Weronika zahlédne na krakovském náměstí Véronique mezi francouzskými turisty nastupujícími do autobusu. Teprve poté, co Weronika při svém pěveckém vystoupení zemře na zástavu srdce, se Véronique seznámí se spisovatelem a loutkohercem Alexandrem, který jí vypráví o osudu její dvojnice. Film je metafyzickou úvahou o skrytých silách řídících lidské životy, o komplikovanosti mezilidských vztahů a o síle umění.

Tempo vyprávění je volné, s minimem dialogů, důležitou roli hrají detailní záběry vyjadřující vnitřní život hlavních hrdinek. Melancholickou atmosféru dokresluje použití tlumených zlatavých a okrových odstínů. Důležitou roli hraje zvukový doprovod, inspirovaný klasickou hudbou. Weronika zpívá zhudebněnou Božskou komedii: ve filmu se říká, že melodii složil Van den Budenmeyer, skutečným autorem je ale Kieślowského dvorní skladatel Zbigniew Preisner. Part Weroniky zpívá Elżbieta Towarnicka.[1] Slavoj Žižek ve své analýze filmu poukazuje na souvislosti děje s osudy samotného Kieślowského: také žil ve východní i západní Evropě a také musel řešit dilema, zda obětovat svému uměleckému poslání zdraví a spokojený osobní život.[2]

Film obdržel na Filmovém festivalu v Cannes cenu FIPRESCI, cenu ekumenické poroty a cenu pro nejlepší herečku (Irène Jacobová). Dále získal cenu diváků na Varšavském mezinárodním filmovém festivalu, cenu Francouzského syndikátu filmových kritiků a cenu Národní společnosti filmových kritiků pro nejlepší neamerický film. Byl rovněž nominován na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film, cenu však nakonec získal snímek Evropa, Evropa.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CYPRICH, Peter. Elżbieta Towarnicka – hlas polské duše [online]. operaplus.cz, 2014-05-08 [cit. 2018-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-31. (slovensky) 
  2. ŽIŽEK, Slavoj. The Double Life of Véronique: The Forced Choice of Freedom [online]. criterion.com, 2011-02-01 [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]