Dusičnan poloničitý

Dusičnan poloničitý
Obecné
Systematický název	Dusičnan poloničitý
Anglický název	Polonium tetranitrate
Vzhled	Bílá krystalická pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	66256-55-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	266-278-2
PubChem	23638965
SMILES	[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Po]
InChI	1S/4NO3.Po/c42-1(3)4;/q4-1;
Vlastnosti
Molární hmotnost	457,00 g/mol
Rozpustnost ve vodě	Rozpustné
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan poloničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Po(NO₃)₄.^[1] Dusičnan poloničitý je radioaktivní a tvoří bílé krystaly.^[2]^[3]

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan poloničitý se připravuje rozpuštěním kovového polonia v kyselině dusičné:

${\ce {Po\ +8HNO_{3}\ \xrightarrow {} \ Po(NO_{3})_{4}\ +4NO_{2}\uparrow +4H_{2}O}}$

Dusičnan poloničitý vytváří bílé, popřípadě bezbarvé krystaly, které se rozpouštějí ve vodě.^[4]^[5]

Dusičnan poloničitý disproporconuje ve slabých vodných roztocích kyseliny dusičné:

${\ce {2Po(NO_{3})_{4}\ +2H_{2}O\ \xrightarrow {} \ PoO_{2}(NO_{3})_{2}\downarrow +Po^{2+}\ +2NO_{3}^{-}\ +2HNO_{3}}}$

Ion Po²⁺ je následně oxidován kyselinou dusičnou na čtyřmocné polonium.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polonium tetranitrate na anglické Wikipedii.

↑ Bagnall, K. W.; Robertson, D. S.; Stewart, M. a. A. (1 January 1958). "726. The polonium nitrates". Journal of the Chemical Society: 3633–3636. doi:10.1039/JR9580003633. ISSN 0368-1769
↑ Schmidt, M.; Siebert, W.; Bagnall, K. W. (22 October 2013). The Chemistry of Sulphur, Selenium, Tellurium and Polonium: Pergamon Texts in Inorganic Chemistry. Elsevier. p. 986. ISBN 978-1-4831-5865-5.
↑ Advances in Inorganic Chemistry and Radiochemistry. Academic Press. 1 January 1962. p. 220. ISBN 978-0-08-057853-8.
↑ Schweitzer, George K.; Pesterfield, Lester L. (14 January 2010). The Aqueous Chemistry of the Elements. Oxford University Press. p. 243. ISBN 978-0-19-974219-6.
↑ Inorganic Chemistry. PHI Learning Pvt. Ltd. 2012. p. 494. ISBN 978-81-203-4308-5.