Dušan Trančík
Dušan Trančík | |
---|---|
Narození | 26. listopadu 1946 (78 let) Bratislava |
Povolání | filmový režisér, scenárista a dokumentarista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Dušan Trančík (* 26. listopadu 1946, Bratislava) je slovenský režisér hraných a dokumentárních filmů. Většina jeho tvorby vznikala koncem sedmdesátých a především v osmdesátých letech 20. století. V současnosti působí jako pedagog v ateliéru filmové a televizní režie na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislavě.
Začátky tvorby
[editovat | editovat zdroj]Dušan Trančík začínal po maturitě jako filmový amatér v různých pomocných profesích jako osvětlovač nebo asistent produkce. V roce 1964 se přihlásil ke studiu na pražskou FAMU, kde absolvoval katedru střihové skladby. Studium ukončil v roce 1970 absolventským filmem Fotografovanie obyvateľov domu (Fotografování obyvatel domu) a středometrážním filmem Šibenica.
Už během studií na FAMU se dostal k práci ve Štúdiu krátkych filmov (Studio krátkých filmů), kde natočil několik dokumentů (např. Tryzna, Amulet, Vydýchnuť a další). Od roku 1976 až do zániku Koliby byl jedním z nejvýznamnějších režisérů ve Štúdiu hranej tvorby (Studio hrané tvorby). V roce 1976 debutoval celovečerním hraným filmem Koncert pre pozostalých (Koncert pro pozůstalé). Film zobrazuje konfrontaci životních postojů rodičů a dětí. Scénář k filmu napsal Tibor Vichta. O dva roky později znovu se scenáristou Tiborem Vichtou natočil jeden z jeho nejznámějších filmů – Víťaz (Vítěz). V boxerském ringu se proti sobě ocitají po letech dva dávní přátelé i sportovní soupeři – Vinco Moravec, ekonomický náměstek s uspořádaným rodinným životem, a na druhé straně Vlado Valhar, opravář pneumatik bez rodinného zázemí. Oproti sobě se tak ocitají dva zcela odlišné životní principy.
80. léta
[editovat | editovat zdroj]Osmdesátá léta 20. století patří k nejplodnějším obdobím Dušana Trančíka. V tomto období osmdesátých let natočil sedm celovečerních filmů: Fénix (1981), Pavilón šeliem (1982), Štvrtý rozmer (1983), Iná láska (1985), Víkend za milión (1987), Sedem jednou ranou (1988), Mikola a Mikolko (1988).
Fénix
[editovat | editovat zdroj]Fénix je příběh ze života profesionální sportovkyně, připravující se na olympijské hry, které jsou vrcholem její kariéry. Kvůli kariéře je ochotna obětovat i dítě, které čeká – podstoupí interrupci. Dušan Trančík v tomto filmu kombinuje prvky dokumentu s poetickou stylizací.
Pavilón šelem
[editovat | editovat zdroj]Proti tvrdému a syrovému ošetřovateli šelem v zoo, který despoticky ovládá nejen zvířata ale i lidi, stojí jeho pomocník, zásadní odpůrce bezpráví a autoritativního chování. Na námětu a scénáři se podílel Ondřej Šulaj.
Štvrtý rozmer
[editovat | editovat zdroj]Štvrtý rozmer je příběh o mladém učiteli, amatérském astronomovi, žijícím v maloměšťácké společnosti ovládané konzumem. Scénář a námět napsal Jozef Puškáš.
Iná láska
[editovat | editovat zdroj]Příběh medika Hradila, kterého kvůli nelegálnímu potratu vyhodí ze školy. Medik se vrací do vesnice za ženou, jejíž potrat vykonal. Vesnice představuje mikrovzorek celé společnosti – panoptikum bezútěšnosti, kde se nacházejí jen zkrachovalí muži a ženy. Závěrečná katarze však chybí, kvůli změně konce filmu.
Situace po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Po rozpadu Československa a zániku studia Koliba přestal být Dušan Trančík činný v oblasti hrané filmové tvorby. Po 1989 natočil ještě několik dokumentů pro Febio, ale věnoval se hlavně jiným činnostem, než je filmová tvorba. V letech 1994-1998 přednášel na filmové škole ve Zlíně. Od roku 1999 je profesorem na VŠMU v Bratislavě, obor „Hraná režie“. V tomto období zastával mnoho funkcí, byl například předsedou a místopředsedou Slovenského filmového svazu, Asociace slovenských filmových a televizních režisérů a Slovenské filmové a televizní akademie. Je členem Evropské filmové akademie. V roce 2002 působil jako generální ředitel médií a audiovize na Ministerstvu kultury Slovenské republiky.
Charakteristika tvorby
[editovat | editovat zdroj]Ve filmech Dušana Trančíka lze rozeznat jeho typický režijní rukopis. Využívá osobitou kamerovou stylizaci (širokoúhlý objektiv, zrno, kontrasty), za níž je citelný vliv dokumentární tvorby. Téměř každý syžet v jeho filmech je založen na principu osudu jednotlivce v zkorumpovaném prostředí. Filmy jsou přesto, že jejich základem bývá dobrý scénář, mnohdy fragmentované, což může působit rušivě. Trančík často využívá neherce a hovorový jazyk, aby film působil co nejreálněji. Známá je jeho spolupráce s významnými slovenskými scenáristy, jako jsou Tibor Vichta nebo Jozef Puškáš.
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- Hrané filmy
- 2006 – Zima kúzelníkov (TV film)
- 1990 – Keď hviezdy boli červené
- 1988 – Mikola a Mikolko
- 1988 – Sedem jednou ranou
- 1987 – Víkend za milión
- 1985 – Iná láska
- 1983 – Štvrtý rozmer
- 1982 – Pavilón šeliem
- 1981 – Fénix
- 1980 – Vesední den
- 1979 – Seveso (TV film)
- 1978 – Víťaz
- 1976 – Cesta domov (TV film)
- 1976 – Koncert pre pozostalých
- 1975 – Amulet
- 1974 – Oblaky – modriny (TV film)
- 1973 – Príbeh siedmich majstrov cechu
- 1972 – Druhý výstup na Nanga Parbat
- 1972 – Vrcholky stromov
- 1971 – Vydýchnut (TV film)
- 1970 – Robotník X
- 1968 – Fotografovanie obyvateľov domu
- Dokumentární filmy
- 2013 – Hodina dejepisu (TV film)
- 2011 – Inventura Febia: Blok zleva a V srdci Čech (TV film)
- 2011 – Inventura Febia: Nejšťastnější den Anny Mečiarové a Slovenské tango (TV film)
- 2009 – České milovanie (TV seriál)
- 2006 – Optimista /Winter/
- 2002 – 21 pohledů na Prahu 21. století (TV seriál)
- 1997 – Hádala se duše s tělem (TV seriál)
- 1996 – Tisove tiene
- 1993 – Kurzes Gedächtnis
- 1991 – Dva portréty
- 1988 – Štestí sběratelů
- 1969 – Šibenica
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dušan Trančík na slovenské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MACEK V., PAŠTÉKOVÁ J. Dejiny slovenskej kinematografie. Martin: Osveta, 1997.
- ŠMATLÁKOVÁ R., ŠMATLÁK M., Filmové profily. Bratislava: SFU, 2005.
- ULMAN M., ULMAN P. Sprievodca klubovým filmom. Bratislava: ASFK, 2003.