Dušan Baljak
| Dr. Dušan Baljak | |
|---|---|
.jpg) Dušan Baljak | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1897 – 1901 | |
| Ve funkci: 1907 – 1918 | |
| Poslanec Dalmatského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1892 – 1900 | |
| Ve funkci: 1908 – 1918 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Srbská národní str. (Svaz Jihoslovanů) (Dalmatský klub) |
| Narození | 15. ledna 1856 Zadar  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. dubna 1935 (ve věku 79 let) Zadar .svg){kind=small} Království Jugoslávie |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Univerzita Štýrský Hradec |
| Profese | advokát a politik |
| Commons | Dušan Baljak |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dušan Baljak, cyrilicí Душан Баљак (15. ledna 1856 Zadar[1] – 24. dubna 1935 Zadar[1][2]), byl rakouský právník, publicista a politik srbské národnosti z Dalmácie, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Působil jako advokát v Zadaru.[1]
Pocházel z rodiny obchodníka. Vystudoval základní a střední školu v Zadaru. Studoval potom práva na Vídeňské univerzitě a Univerzitě ve Štýrském Hradci. Získal doktorát. Byl aktivní veřejně a politicky. Zasedal coby poslanec Dalmatského zemského sněmu, kde v letech 1892–1895 zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor a v letech 1895–1900 a 1908–1918 kurii venkovských obcí. Patřil k radikálnímu křídlu Srbské národní strany v Dalmácii.[2]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii venkovských obcí v Dalmácii, obvod Šibenik, Berlicca, Knin atd. Do parlamentu se po několikaleté přestávce vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Uspěl v obvodu Dalmácie 02. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[3] Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako Dr. Dušan Baljak, advokát, bytem Zadar.[4]
Ve volbách roku 1897 je uváděn jako srbský kandidát.[5] Po volbách v roce 1907 byl členem poslaneckého klubu Svaz Jihoslovanů, po volbách v roce 1911 usedl do poslaneckého uskupení Dalmatský klub.[3]
Výrazně se angažoval taky jako publicista. Po smrti Savy Bjelanoviće v roce 1897 převzal vedení listu Srpski glas, který byl hlavním tiskovým orgánem etnických Srbů v Dalmácii. Publikoval i v dalších periodikách jako Srbobran nebo Zastava. V této době se Baljak stal předákem Srbské národní strany. Po roce 1900 došlo v dalmatském politickém táboře k rozkolu. Po několika letech se Baljak, který mezitím opustil svou radikálně národoveckou srbskou linii, podílel roku 1905 na přijetí tzv. Zadarské rezoluce, která byla programovou platformou umírněné srbsko-chorvstské spolupráce.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 66. (německy)
- ↑ a b c BALJAK, Dušan [online]. Hrvatski biografski leksikon [cit. 2015-12-19]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=13&size=45
- ↑ Das Vaterland, 20. 3. 1897, s. 3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dušan Baljak na Wikimedia Commons
