Zobrazení zdroje stránky Druhá čečenská válka

{{Infobox - konflikt
  | typ konfliktu = válečný
  | název = Druhá čečenská válka
  | součást = [[Postsovětské války]]
  | obrázek = Vladimir Putin 20 March 2000-1.jpg
  | popisek = [[Vladimir Putin]] v [[Čečensko|Čečensku]], 2000
  | příčiny = Popudem k válce byla invaze do [[Dagestán]]u provedená Islámskou mezinárodní brigádou a [[Bombové útoky na obytné domy v Rusku|bombové útoky na ruské panelové domy]]
  | trvání = srpen [[1999]] – [[16. duben|16. dubna]] [[2009]]<ref>[http://www.rian.ru/analytics/20090416/168270914.html Вторая чеченская война официально завершена] [[RIA Novosti]], 16. dubna 2009.</ref><br />(Intenzivní fáze do roku 2000)
  | místo = [[Čečensko]], část [[Dagestán]]u, [[Ingušsko|Ingušska]] a [[Gruzie]].
  | výsledek = Porážka separatistů, relativní uklidnění v regionu
* vyhnání separatistické vlády
* rebelie v Čečensku
* jmenování lojalistické vlády
* rozšíření válečného stavu
  | strana1 = {{vlajka a název|Rusko}}
* {{vlajka|Čečensko (před 2004)}} prozatímní rada
{{vlajka|Čečensko}} [[Čečensko|Čečenská republika]] (od roku [[2000]])
  | strana2 = {{vlajka|Čečenská republika Ičkerie}} [[Čečenská republika Ičkeria]] ([[1999]]–[[2007]])
* [[Soubor:Flag of the Islamic Jamaat of Ichkeria.svg|22px|Vlajka Kavkazského hnutí]] [[Kavkazský front (militantní skupina)|Kavkazský front]] ([[2005]]–[[2007]])
{{vlajka a název|Kavkazský emirát}} ([[2007]]–[[2009]])<br />{{vlajka|džihád}} [[Mudžáhid|mudžáhedíni]] ze zahraničí<br />[[Soubor:Grey Wolves Gokturk Flag.svg|22px]] [[Šedí vlci]]
  | síla1 = minimálně 93&nbsp;000 v Čečensku v roce 1999.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Felgenhauer
  | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Felgenhauer | titul = Russia's Forces Unreconstructed | url = http://www.bu.edu/iscip/vol10/Felgenhauer.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-03-06
  | vydavatel = ISCIP: Studying the political, international, and security affairs of Russia and the NIS | jazyk = anglicky}}</ref> <hr>okolo 50&nbsp;000 až 60&nbsp;000 federálních a republikánských sil v Čečensku v roce 2006.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Simonov | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = New Chechen Army Threatens Moscow | url = http://www.axisglobe.com/article.asp?article=983 | datum vydání = 2006-07-12 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-03-06 | vydavatel = AIA Russian section | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20160117175909/http://www.axisglobe.com/article.asp?article=983 | datum archivace = 2016-01-17 | nedostupné = ano}}</ref><br />Další v sousedních regionech.
 | síla2 = 22&nbsp;000 v roce 1999 (ruský odhad).<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = РБК | titul = Федеральным силам в Чечне противостоят 22 тыс. боевиков. | url = http://old.cry.ru/text.shtml?199911/19991104131700.inc
 | datum vydání = 1999-11-04 13:17 UTC+3 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-03-06 | vydavatel = Cry.ru
 | místo = Москва | jazyk = rusky | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927183744/http://old.cry.ru/text.shtml?199911%2F19991104131700.inc | datum archivace = 2007-09-27 | nedostupné = ano}}</ref><hr>další v sousedních regionech.
  | ztráty1 = Oficiálně 3725 vojáků<br />2085 pracovníků ministerstva vnitra<br />1072 čečenských policistů<br />106 příslušníků FSB a GRU<br />Jiné odhady mluví o celkem 3400 mrtvých
  | ztráty2 = 14 113 mrtvých
  | poznámky = '''ztráty na životech civilistů''':<br />odhad až '''25&nbsp;000''' zabito a až '''5&nbsp;000''' nezvěstných v Čečensku odhad ([[Amnesty International|AI]]<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = What justice for Chechnya’s disappeared? | url = http://asiapacific.amnesty.org/library/Index/ENGEUR460152007 | datum vydání = 2007-05-23 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-03-06 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20080521013101/http://asiapacific.amnesty.org/library/Index/ENGEUR460152007 | datum archivace = 2008-05-21 | nedostupné = ano}}</ref>)<br />Odhad '''50&nbsp;000''' až '''120&nbsp;000''' zabito v Čečensku ([[Russian-Chechen Friendship Society|RCFS]] odhad<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Civil and military casualties of the wars in Chechnya | url = http://www.hrvc.net/htmls/references.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-03-06 | vydavatel = Human Rights Violations in Chechnya | jazyk = anglincky | url archivu = https://web.archive.org/web/20070821154629/http://www.hrvc.net/htmls/references.htm | datum archivace = 2007-08-21 | nedostupné = ano}}</ref>)<br />Odhad až '''50&nbsp;000''' zabito v Čečensku (GfbV odhad <ref>{{Citace elektronické monografie |příjmení = |jméno = | titul = Effective human rights work is the best weapon against terrorism | url = http://www.gfbv.de/inhaltsDok.php?id=394
 | datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2008-03-06 | vydavatel = Gesellschaft für bedrohte Völker
 | místo = | jazyk = anglicky | překladatelé = Bärbel Heimansberg | url archivu = https://web.archive.org/web/20110928034035/http://www.gfbv.de/inhaltsDok.php?id=394&PHPSESSID=0aa4cee618e675e3d00e8bfe9c1a3fbe | datum archivace = 2011-09-28 | nedostupné = ano }}</ref>)<br />Další v sousedních regionech <br />Více než '''600''' zabito v Rusku při teroristických útocích.
}}
'''Druhá čečenská válka''', v pozdější fázi známa jako '''válka v severním Kavkazu''', byla zahájena [[Rusko|Ruskou federací]] [[8. srpen|8. srpna]] [[1999]], kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region [[Čečensko|Čečenska]] a ukončena [[16. duben|16. dubna]] [[2009]] zrušením stavu antiteroristické operace.

== Příčiny a průběh války ==
[[Soubor:Mass grave in Chechnya.jpg|náhled|upright|vlevo|Masový hrob v Čečensku]]
[[Soubor:31 03 00 пермяки.jpg|náhled|upright|vlevo|Mrtví policisté z útoku na konvoj permské pořádkové policie u Džani-Vedena]]
Jako jeden z nejzávažnějších důvodů pro vojenský zásah v Čečně byl označen tranzit kaspické ropy přes čečenské území, ačkoli Rusko tento důvod opakovaně odmítlo. V létě [[1994]] účastníci zasedání v [[Istanbul]]u posuzovali variantu trasy ropovodu Baku-Groznyj-Novorossijsk, hned nato pronesl prezident [[Boris Jelcin]], že "čečenský problém musí být vyřešen do prosince". Nestalo se tak ani do prosince, ani později.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1077:eenske-pravdy-sp-3196809&catid=1568:1998-02&Itemid=148 |datum přístupu=2016-03-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160403224707/http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1077:eenske-pravdy-sp-3196809&catid=1568:1998-02&Itemid=148 |datum archivace=2016-04-03 |nedostupné=ano }}</ref>

Oficiálním ruským popudem k válce byla invaze do [[Dagestán]]u provedená Islámskou mezinárodní brigádou a bombové útoky na ruské obytné domy, při kterých zahynulo přes 300 lidí, a za které Rusko vinilo čečenské separatisty.

Kampaň z velké míry zvrátila výsledek [[První čečenská válka|první čečenské války]], ve které nabyl region de facto nezávislosti jako [[Čečenská republika Ičkeria]]. Válka přivábila velký počet bojovníku [[džihád]]u ze zahraničí, kteří se 10. srpna 1999 dokonce pokusili v obsazené části Dagestánu vyhlásit "nezávislý Islámský stát Dagestán".

Během počáteční kampaně čelila ruská armáda a proruské čečenské polovojenské organizace separatistům v otevřeném boji. V únoru [[2000]] po zimním obléhání nakonec dobyly [[Groznyj]] a v březnu 2000 už armáda kontrolovala celé území.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Soukup | jméno = Ondřej | titul = Deset let od čečenské války. Ve vzpurném regionu hrozí další pokračování krevní msty | periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/deset-let-od-cecenske-valky-ve-vzpurnem-regionu-hrozi-dalsi/r~1235ef105d1b11e9b6a9ac1f6b220ee8/ | datum vydání = 2019-04-15 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-02-08}}</ref> Rusko nastolilo přímou vládu nad Čečenskem v květnu 2000 a jmenovalo promoskevskou vládu. Po totální ofenzívě způsobovali čečenští partyzáni dále těžké ztráty ruským silám a stáli proti ruské politické moci v Čečensku po několik dalších let. Povstalci zaútočili také na ruské civilisty. Tyto teroristické útoky, stejně jako rozsáhlé porušování lidských práv teroristů ruskými silami, vyvolaly silnou jednostrannou kritiku ze strany západních a muslimských zemí. Teprve po událostech [[Teroristické útoky 11. září 2001|11. září 2001]] se začalo západní mínění od podpory radikálních islamistů odvracet.{{Chybí zdroj}}

Rozsáhlé boje byly nahrazeny partyzánskou válkou a bombovými útoky na vojáky federace a síly regionální vlády. Násilí se často odehrávalo i v sousedních regionech.

Postupně ale byli partyzáni potlačeni a válka byla oficiálně ukončena 16. dubna 2009, kdy byl zrušen stav antiteroristické operace.<ref name=":0" />

== Terorismus ==
Po prvním ruském vojenském zásahu ([[1994]]–[[1996]]) zavládl v zemi chaos, po kterém následoval vzestup islámského radikalismu.<ref>http://www.kct-tabor.cz/gymta/OhniskaSvetovychKonfliktu/Kavkazsko/index.htm</ref><ref>Šlachta Mojmír: Ohniska napětí ve světě, Kartografie PRAHA, a. s., Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. 2007</ref>

[[Soubor:RIAN archive 140276 Removing rubble at site of damaged apartment house on Kashira Highway.jpg|náhled|vlevo|Odklízení trosek po bombovém útoku v Moskvě, 14. září 1999]]
Mezi známější teroristické útoky spáchané čečenskými separatisty patří [[Útok v moskevském divadle na Dubrovce|přepadení moskevského divadla na Dubrovce]] čečenským ozbrojeným komandem během představení muzikálu Nord-Ost a útok ingušských a čečenských teroristů [[Beslanský masakr|na školu ve městě Beslan]].

[[Anna Politkovská]] 28. dubna [[2003]] v ruském týdeníku [[Novaja gazeta|Novaja Gazeta]] (vlastnil jej [[Alexandr Jevgenjevič Lebeděv|Alexandr Lebeděv]]) odhalila, že jeden údajně mrtvý člen čečenského [[Útok v moskevském divadle na Dubrovce|komanda z Dubrovky]] „přežil“, a nyní pracuje pod jinou identitou v Putinově tiskovém oddělení (šlo o bývalého představitele čečenské vlády v Jordánsku, viz záhadný " jordánský" přítel Basajeva velitel [[Chattáb]], jenž byl na podzim [[2002]] údajně otráven). Politkovská tvrdila, že mezi teroristy byli agenti ruských tajných služeb. Podle ní šlo o „řízený teroristický útok“, o jehož přípravě věděly tajné služby i vedení země.<ref>hhttp://blisty.cz/art/14001.html</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/putin-mlci-i-deset-let-po-teroristickem-utoku-na-divadlo-na-dubrovce--1125831 |datum přístupu=2016-05-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200409111920/http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/putin-mlci-i-deset-let-po-teroristickem-utoku-na-divadlo-na-dubrovce--1125831 |datum archivace=2020-04-09 |nedostupné=ano }}</ref><ref>http://www.vojsko.net/index.php/zpravy/142-uvahy/2518-brzky-krymsky-remake-putinova-cecenskeho-referenda</ref><ref name="Dražanová">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Dražanová | jméno = Adéla | titul = Dubrovka: muzikál, který se utopil v krvavé lázni | periodikum = idnes.cz | datum_vydání = 2007-10-23 | datum_přístupu = 2016-05-04 | url = http://zpravy.idnes.cz/dubrovka-muzikal-ktery-se-utopil-v-krvave-lazni-ftw-/zahranicni.aspx?c=A071022_172116_zahranicni_ad}}</ref> K odpovědnosti za útok se týden po tragédii přihlásil čečenský polní velitel [[Šamil Basajev]].<ref name="Dražanová" />

Ruský podnikatel a svého času vlivná osobnost z okolí ruského prezidenta Jelcina [[Boris Berezovskij]] obvinil agenty ruské Federální bezpečnostní služby ze spáchání tří teroristických útoků na obytné domy v [[Moskva|Moskvě]] a [[Volgodonsk|Volgodonsku]] v roce 1999, jejichž následkem zahynulo přes tři sta osob.<ref>http://www.watchdog.cz/?show=000000-000014-000143&lang=3</ref>

Pochybnosti jsou také o čečenském útoku na [[Teroristický útok na letišti Domodědovo|Moskevské letiště Domodědovo]].<ref>http://outsidermedia.cz/Podivne-okolnosti-moskevske-exploze/</ref>

== Důsledky a hodnocení války ==
[[File:Fosse commune de Saadi-Kotar.jpg|náhled|upright|vlevo|Ruský voják stojí na hromadném hrobě Čečenců v Komsomolskoje, 2000]]
Přesný počet obětí není znám. Ve druhé čečenské válce bylo zabito přes 60 000 bojovníků a civilistů. Odhady civilních obětí se značně liší. Podle promoskevské čečenské vlády zemřelo nebo se pohřešovalo ve dvou válkách 160 000 bojovníků a civilistů, včetně 30 000–40 000 Čečenců a asi 100 000 Rusů;<ref>[http://www.iht.com/articles/2005/08/15/news/chech.php Chechen official puts death toll for 2 wars at up to 160,000] {{Wayback|url=http://www.iht.com/articles/2005/08/15/news/chech.php |date=20090301000000 }}  International Herald Tribune, 16 August 2005</ref><ref>[http://www.rferl.org/featuresarticle/2005/08/b23f8d99-f15d-4b40-882c-975598c29ae3.html Russia: Chechen Official Puts War Death Toll At 160,000] {{Wayback|url=http://www.rferl.org/featuresarticle/2005/08/b23f8d99-f15d-4b40-882c-975598c29ae3.html |date=20080613000000 }} RFE/RL, 16 August 2005</ref> zatímco vůdce separatistů [[Aslan Maschadov]] opakovaně tvrdil, že v důsledku těchto dvou konfliktů zemřelo asi 200 000 etnických Čečenců. Stejně jako v případě vojenských ztrát nelze tato tvrzení nezávisle ověřit. Podle sčítání ruské lidskoprávní skupiny Memorial z roku 2007 zemřelo nebo zmizelo od roku 1999 až 25 000 civilistů.<ref>[http://www.themoscowtimes.com/stories/2005/08/16/011.html Death Toll Put at 160,000 in Chechnya] {{Wayback|url=http://www.themoscowtimes.com/stories/2005/08/16/011.html|date=20080829000000}}  [[The Moscow Times]], 16 August 2005</ref> Například [[Amnesty International]] v roce 2007 odhadovala počet obětí na 25 000 jen při útoku na město [[Groznyj]] v roce [[1999]],<ref>http://www.csmonitor.com/World/Europe/2008/1007/p04s01-woeu.html</ref> zatímco dalších 5 000 lidí bylo pohřešováno.<ref>[http://www.jamestown.org/chechnya_weekly/article.php?articleid=2373419 Amnesty International Issues Reports on Disappearances] {{Wayback|url=http://www.jamestown.org/chechnya_weekly/article.php?articleid=2373419 |date=20081010000000 }} Jamestown Foundation, 24 May 2007</ref> Celkový počet obětí dvou ruských intervencí v [[První čečenská válka|první čečenské válce]] a druhé čečenské válce se odhaduje na 300 000 lidí z celkového počtu 1 milionu obyvatel.<ref>http://blisty.cz/art/76872.html</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://fondationprincessedecroy.morkhoven.org/001-Conseil_de_l_Europe_complice_d_un_crime_contre_l_humanite_pour_du_petrol___en.htm |datum přístupu=2016-04-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160827230038/http://fondationprincessedecroy.morkhoven.org/001-Conseil_de_l_Europe_complice_d_un_crime_contre_l_humanite_pour_du_petrol___en.htm |datum archivace=2016-08-27 |nedostupné=ano }}</ref> Společnost rusko-čečenského přátelství stanovila svůj odhad celkového počtu obětí ve dvou válkách na přibližně 150 000 až 200 000 civilistů. 

[[Soubor:Vladimir Putin 18 January 2001-3.jpg|náhled|Prezident Putin během jednání s [[Achmat Kadyrov|Achmatem Kadyrovem]], 18. ledna 2001]]
Podle názoru některých politologů nese za kontroverzní plošné kobercové bombardování civilních sídlišť přímou politickou zodpovědnost [[Vladimir Putin]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Rusko své zájmy jinak než agresivně prosadit neumí, míní politolog Šmíd | vydavatel = Lidovky.cz | datum_vydání = 2014-07-17
 | datum_přístupu = 2016-04-21 | url = http://www.lidovky.cz/rusko-sve-zajmy-jinak-nez-agresivne-prosadit-neumi-mini-politolog-smid-1n1-/zpravy-svet.aspx?c=A140717_172519_ln_zahranici_msl | jazyk = cs}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Souleimanov | jméno = Emil| odkaz na autora = Emil Aslan | titul = Konflikt v Čečensku : minulost, současnost, perspektivy | url = | vydavatel = Sociologické nakladatelství (SLON) | místo = Praha | rok vydání = 2011 | vydání = | kapitola = | počet stran = 417 | isbn = 978-80-7419-066-7 | jazyk = cs}}

=== Související články ===
* [[První čečenská válka]]
* [[Masakr v obci Samaški v Čečensku]]
* [[Masakr v obci Sernovodsk v Čečensku]]
* [[Masakr v obci Novyje Aldy v Čečensku]]
* [[Ostřelování Grozného balistickými raketami]]
* [[Masakr utečeneckého konvoje v Grozném 1999]]
* [[Bombardování Katyr-Jurtu]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://imgur.com/gallery/P4W7H Fotografie z válkou poničeného Grozného]
* [https://northcaucasusland.wordpress.com/tag/chechen-insurgency/ Soubor videozáznamů z války]
* [http://www.sinagl.cz/images/stories/CHECHNYA%20the%20final%20solution%204%20MB.pdf Publikace Chechnya The Final Solution]
* [http://www.watchdog.cz/cz Prague Watchdog - internetový server věnovaný konfliktu v Čečensku]
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1344 Rusko-Čečenský konflikt - Historické pozadí]
* [http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/116521 Rozhovor v ČRo 6 s Jaromírem Štětinou, Petrou Procházkovou a Liborem Dvořákem] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/116521 |date=20050421121823 }}
* [https://web.archive.org/web/20061013182940/http://www.navychod.cz/?req=article&id=300 Historie čečensko-ruských vztahů (článek v časopisu Navýchod)]

{{Pahýl}}

{{Druhá čečenská válka}}
{{Post-sovětské války}}
{{Vladimir Putin}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Rusko|Válka a vojenství}}

[[Kategorie:Druhá čečenská válka| ]]
[[Kategorie:Dějiny Čečenska]]
[[Kategorie:Války Ruska]]
[[Kategorie:Války 20. století]]
[[Kategorie:Války 21. století]]
[[Kategorie:Separatismus v Rusku]]
[[Kategorie:Válečné zločiny Ruské federace v Čečensku]]
[[Kategorie:Masakry v Čečensku]]
[[Kategorie:Konflikty roku 1999]]
[[Kategorie:Postsovětské konflikty]]