Drongovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDrongovití
alternativní popis obrázku chybí
Drongo černý (Dicrurus macrocercus) v severní Indii
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď Drongovití
(Vigors, 1825)
Binomické jméno
Dicruridae
Vigors; 1825
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drongovití (Dicruridae; Vigors, 1825) jsou čeledí malých ptáků z řádu pěvců. Poprvé jej roku 1825 popsal irský zoolog Nicholas Aylward Vigors. Čeleď se dále dělí na dva rody, monotypický Chaetorhynchus a Dicrurus, celkem se tedy jedná o šestadvacet druhů. Celkový počet druhů je ale spekulativní, protože například drongo papuánský (Chaetorhynchus papuensis), endemit Nové Guineje, má sporné zařazení. Krom původních dvou druhů navíc bývají od roku 2007 do čeledi řazeni i podčeledi lejskovcovití a pávík.

Drongové jsou většinou nevýrazní, černí nebo tmavě hnědí ptáci s krátkýma nohama a typickým vzpřímeným postojem. Živí se hmyzem, která chytají za letu a na zemi.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tito hmyzožraví ptáci se běžně vyskytují v otevřených lesích nebo porostech keřů. Jsou černé až šedé barvy a některé druhy mají též kovový odlesk. Díky dlouhým vidlicovitým ocasům je možné snadno je odlišit od jiných druhů ptáků a asijské druhy drongů navíc mívají komplikované „zdrobné“ ocasy. Mají krátké nohy a vzpřímený postoj, podobně jako ťuhýkovití (Laniidae). Svoji kořist loví ve vzduchu ale i na zemi: záleží na jednotlivém druhu a příležitosti. Některé druhy drongů, například drongo vlajkový (Dicrurus paradiseus), dokáží napodobovat zvuky jiných druhů zvířat, dokonce i savců.

Hnízda si staví většinou na vysokých stromech, kam pak samičky nakladou dvě až čtyři vejce. Navzdory své velikosti, tito ptáci dokáží být, nejen při obraně hnízda, velmi agresivní a útoční. Nebojí se ani útočit na daleko větší druhy zvířat, pokud jsou v ohrožení jejich potomci.

Krom toho, že dokáží napodobovat i zvuky některých savců, dokáže například drongo africký (Dicrurus adsimilis) vyvolat falešný poplach, tedy i v případě, že v blízkosti není žádný dravec nebo predátor. Využívá toho například v situaci, kdy se na mraveništi krmí jiné druhy hmyzožravých ptáků a oni také chtějí získat nějakou potravu, spustí falešný poplach a čekají, až se ostatní rozlétnou.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drongo na anglické Wikipedii.