Drahenice (zámek)
| Zámek Drahenice | |
|---|---|
.JPG) Pohled přes Zámecký rybník | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 18. století |
| Další majitelé | Hartmanové z Klarštejna |
| Současný majitel | Lobkowiczové |
| Poloha | |
| Adresa | Drahenice,  Česko |
| Souřadnice | 49°31′13,18″ s. š., 13°57′34,45″ v. d. |
  Drahenice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21333/2-2423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Drahenice na Příbramsku je původně renesanční objekt s dvěma barokními přestavbami. Tvoří ho dvě jednopatrová křídla ve tvaru písmene L s mansardovou střechou. Ve styku obou křídel je hranolová věž s bání. U zámku je park s rybníkem a zahradou. Zámek není veřejnosti přístupný. Od roku 1965 je zámek (včetně zámecké kaple) památkově chráněn.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní tvrz je písemně doložena v roce 1638. Na konci 17. století patřilo panství Valdštejnům a poté v 18. století Nosticům, kteří nechali starou renesanční budovu tvrze barokně přestavět. V roce 1796 koupili panství Hartmanové z Klarštejna, za nichž byly provedeny další barokní úpravy zámku. V roce 1870 získali drahenické panství Lobkowiczové. Těm byl po roce 1989 zámek v restituci navrácen a hlavní budova pak byla opravena.[2] Současným majitelem zámku je Johannes Lobkowicz (* 1954 Mnichov), jehož dědeček Jan Adolf Lobkowicz (1885–1952) a otec Mikuláš (Nikolaus, 1931–2019, pozdější rektor univerzity v Mnichově a Eichstättu) odešli z Československa po Únoru 1948.[3] Johannes je bratranec majitele mělnického zámku Jiřího Jana (* 1956 Curych).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Areál zámku se nachází ve středu obce Drahenice. Kromě hlavní dvoukřídlé budovy jej tvoří i hospodářský dvůr a zámecký park s rybníkem a zahradou, který je od zámeckého komplexu oddělen hlavní silnicí. Západní křídlo zámku je vstupní a jeho hlavní průčelí se zřejmým barokním členěním je orientované do ulice. Jižní křídlo hlavní budovy je severní stranou obráceno do zahrady a k rybníku, je delší a je v něm umístěna i zámecká kaple Neposkvrněného početí Panny Marie s oválnými okny. Na jižní straně sousedí s tímto křídlem hospodářský dvůr. Západně od zámku se na druhé straně silnice rozkládá někdejší anglický park, který je ohraničen na mnoha místech rozvalenou zdí.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Drahenice, zámek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Drahenice - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2008-08-14 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online.
- ↑ BŘEŇOVÁ, Marie. Mladotovi odkázali Červený Hrádek Lobkowiczům, jejich příjmení nezmizí, bude mít pokračovatele. Sedlčanský kraj. 9. listopad 2011, roč. 22, čís. 42, s. 1–2. Dostupné online. Archivováno 16. 10. 2019 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Drahenice na Wikimedia Commons - Zámek Drahenice na www.hrady.cz
- Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Drahenicích, farnost Březnice u Příbrami
