Dom Mintoff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dom Mintoff
Dom Mintoff (1974).jpg
Stranická příslušnost
Členství Partit Laburista

Narození 6. srpna 1916
Cospicua
Úmrtí 20. srpna 2012 (ve věku 96 let)
Tarxien
Alma mater Maltská univerzita
Hertford College
Profese politik, architekt a novinář
Ocenění Mezinárodní cena Muammara Kaddáfího za lidská práva
Rhodes Scholarship
Commons Kategorie Dom Mintoff
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dom Mintoff, celým jménem Dominic Mintoff (6. srpna 1916 Cospicua, Malta20. srpna 2012) byl maltský politik, opakovaně zvolený do úřadu premiéra Malty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mintoff se narodil v katolickém prostředí. Studium architektury ve Velké Británii (Oxford). Brzy se angažuje v mladé, protiklerikální a tehdy probritsky zaměřené straně MLP (Maltese Labour Party), založené roku 1920. Roku 1947, kdy se MLP dostává pod předsedou Paulem Boffou k moci, se Mintoff stává zástupcem předsedy vlády a po roztržce s ním předsedou vlády. Po prohraných volbách roku 1950 se dostává znovu k moci roku 1955, po roztržkách s církví však přebírá vládu ještě téhož roku konkurenční strana Partit Nazzjonalista.

V této době dochází k radikálnímu obratu zaměření Mintoffa a MLP. Sekularismus dále sílí, Mintoff však upouští od svého plánu, integrovat Maltu do Velké Británie, a propaguje nyní neutralistická stanoviska a politiku státní nezávislosti (kterou Malta získává roku 1964).

Roku 1971 vítězí MLP ve volbách a Mintoff se stává předsedou vlády (až do roku 1984). Jeho popularita roste. Mimo vyhlášení republiky (1974) přerušuje vázání maltské měny na britskou libru a podepisuje smlouvy o uzavření velitelství NATO na Maltě a o odchodu britských jednotek z ostrova (k němuž došlo 1979).

Kontroverzní je jeho zahraniční politika (přes jeho probritskou minulost i ve Velké Británii). Malta za jeho vlády neudržuje jen úzké styky se Sovětským svazem a evropskými členy Varšavské smlouvy, ale i s Čínou a severní Koreou, v rámci ‚společné středomořské identity‘ především s Libyí[1], ale již v sedmdesátých letech se zasazuje o nezávislý palestinský stát; v paměti je i jeho několikatýdenní blokování výsledného dokumentu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Madrid, 1983).

Mintoff však ztroskotává na vnitropolitických problémech. Hospodářské problémy a stoupající nezaměstnanost, reforma zdravotnictví, kde došlo ke konfliktům s asociacemi lékařů, především ale eskalující konflikt s církví v otázce její role ve výchově a školství a v otázce zestátnění církevní pozemků. Tyto problémy vedou k tomu, že Mintoff se roku 1984 vzdává svých státních i stranických funkcí, přestože MLP zůstává vládnoucí stranou až do května 1987. Téhož roku, před parlamentními volbami, se Mintoffovi podařilo prosadit princip neutrality do státní ústavy. Mintoff je i spoluzodpovědný za předčasné ukončení vlády MLP v roce 1998, když při otázce důvěry hlasoval spolu s opoziční PN Partit Nazzjonalista, která pak ve vypsaných parlamentních volbách zvítězila.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Time, online vydání z 22. ledna 1973

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]