Přeskočit na obsah

Dlouhá Ves (Bochov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dlouhá Ves
Lokalita
Charakterosada
ObecBochov
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíTeleč (3,06 km²)
Nadmořská výška650 m n. m.
Dlouhá Ves
Dlouhá Ves
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhá Ves (německy Langendorf) je osada v okrese Karlovy Vary. Nachází se u silnice II/198 mezi Bochovem a Telečí.

Vesnice byla založena roku 1809[1] v místech bývalého ovčína. V historických pramenech se název osady objevuje ve tvarech Langendorf (1847, 1895) a Ves Dlouhá (1895).[2] Po druhé světové válce bylo z osady vysídleno německé obyvatelstvo a velká část původní zástavby zbořena.[3]

Dlouhá Ves nebyla samostatnou obcí. Při sčítání lidu v letech 1869–1950 vždy byla osadou tehdejší obce Teleč, která bývala součástí okresu Žlutice a v roce 1950 patřila do okresu Toužim. V dalších letech Dlouhá Ves jako část obce administrativně zanikla.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Dlouhá Ves se nachází v katastrálním území Teleč s rozlohou 3,06 km².[5] Stojí jižně od Bochova a severně od Teleče podél silnice II/198 v nadmořské výšce okolo 650 metrů. Okolní krajina je součástí Tepelské vrchoviny, konkrétně v jejího podcelku Žlutická vrchovina a okrsku Bochovská vrchovina.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 159 obyvatel (z toho 75 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 145 obyvatel: tři Čechoslováky a 142 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[8] Vesnice patřila ke kozlovské farnosti.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 181 157 153 140 156 159 145 40
Domy 29 30 33 32 32 32 31 11

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi stávala kaple založená krátce po roce 1809. Měla čtvercový půdorys, trojboké kněžiště a sedlovou střechu, ze které vybíhala drobná sloupková zvonice. Plochostropý interiér osvětlovala dvojice segmentem klenutých oken a okrouhlé okénko ve štítě. Uvnitř býval obraz svatého Floriána a dvě sošky Madon.[1] Po roce 1964 byla kaple zbořena.[3]

Ve druhé polovině devatenáctého století byl u kaple postaven litinový kříž. Ve druhé polovině dvacátého století byl poničen, ale v roce 2017 byl podstavec opraven a osazen opraveným torzem původního kříže.[10]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bochov, s. 97. 
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Dlouhá Ves, Langendorf, s. 505. 
  3. a b c VYČICHLO, Jaroslav. Dlouhá Ves – kaple [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2023-12-27]. [Dlouhá Ves - železný kříž Dostupné online]. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 83.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. Katastrální území Teleč: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  6. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Karlovy Vary. Dostupné online. 
  10. VYČICHLO, Jaroslav. Dlouhá Ves – železný kříž [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]