Divoká budoucnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Divoká budoucnost
Původní název The Future Is Wild
Žánr populárněvědecký dokument
Formát seriál
Námět Dougal Dixon
Scénář Joanna Adamsová
Hrají John de Lancie (vypravěč)
Skladatel znělky Nicholas Hooper
Země původu Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Jazyk angličtina
Počet řad 1
Počet dílů 13
Produkce a televizní štáb
Producent Jo Adams Television
Obvyklá délka 20 minut
Vysílání
TV stanice Discovery Channel
Vysíláno 20022002
Divoká budoucnost na ČSFD IMDb

Divoká budoucnost (The Future Is Wild) je britská třídílná fiktivně-dokumentární série z roku 2002, zobrazující život na Zemi za 5, 100 a 200 milionů let. Možnou podobu světa ztvárnila skupina odborníků z výzkumných ústavů na celém světě, především specialistů v oboru geologie, biologie a klimatologie. Tito se pokusili využít dosud známé zákonitosti přírodního vývoje a s pomocí své fantazie vytvořit nové světy v budoucnosti.

Autorem předlohy je paleontolog Dougal Dixon, který vycházel ze svých úvah o možnostech evoluce a schopnosti organismů přizpůsobit se různým ekosystémům. Hudbu složil Nicholas Hooper, komentář namluvil v originále John de Lancie. Seriál má třináct dílů: obecný úvod, po kterém následují tři části věnované třem epochám, každá se skládá ze čtyř dvacetiminutových epizod představujících různé ekosystémy.

Česká televize uvedla v lednu 2005 třídílnou českou verzi seriálu, režisérem českého znění byl Tomáš Jančařík.

Ve francouzském zábavním parku Futuroscope se nacházejí exponáty inspirované seriálem.

Za pět milionů let[editovat | editovat zdroj]

Film představuje planetu po zániku lidstva. Klima se výrazně ochladilo, většina Evropy je pokryta pevninským ledovcem. Žijí zde svišti velikosti ovce. Po vyhynutí kytovců zaujali v moři jejich místo terejokyti, terejové dlouzí přes čtyři metry. V důsledku kontinentálního driftu se Afrika spojila s Evropou a Středozemní moře se stalo pouští se slanými jezery. Obývají ji ještěrky, běhající na zadních nohách po solné krustě. Na místě Amazonského pralesa je travnatá step, kde je vrcholovým predátorem obří nelétavé karančo.

Za sto milionů let[editovat | editovat zdroj]

Vládne horké a vlhké podnebí připomínající dobu karbonu. Na souši vládnou gigantické vosy, brouci lovící ptactvo, které lákají napodobováním květů, a pavouci žijící ve velkých koloniích, kteří chovají drobné hlodavce (poslední žijící savce) jako jatečná zvířata. Největším živočichem v dějinách země je želvoň, suchozemská želva vážící až sto dvacet tun. V oceánech žijí elektrické ryby, čtyřmetroví nahožábří plži a „fantomové oceánů“, medúzy vytvářející obrovské kolonie.

Za dvě sta milionů let[editovat | editovat zdroj]

Pozemská fauna se vzpamatovává z obrovské katastrofy způsobené výbuchem supervulkánu. Všechny pevniny se spojily dohromady a vytvořily superkontinent Pangea Ultima s velkou vnitrozemskou pouští. Hmyz žije pod povrchem a pěstuje rostliny pro svou obživu. Po vyhynutí ptáků ovládly vzdušný prostor létající ryby podobné kolibříkům. Největšího rozmachu dosáhli hlavonožci, kteří vytvořili i pozemní formy, jedna z nich se stromovým způsobem života a sociálním chováním nápadně podobá prvním primátům.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]