Diskuse:Vaňov

Z hesla Vaňov byla v období od 19. do 25. května 2014 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … v roce 2003 pokáceli v ústecké městské části Vaňov strom, pod kterým kdysi údajně odpočíval Jan Žižka?“

Článek týdne

Tento článek byl v 42. týdnu 2016 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Jana Lánová

• Komentář co přesně znamená V roce 1350 přenechali měšťané Heimann Zeiner a Jindřich Conclini Vaňov královskému městu Ústí nad Labem? Zadarmo nebo výměnou za něco?
  • To zdroj blíže nerozvádí a nepodařilo se mi to dohledat ani jinde. --Faigl.ladislav (diskuse) 20. 1. 2014, 17:16 (UTC)
• Komentář V témže měsíci zasáhla Vaňov zimní povodeň byly nějaké následky?
  • Podobně jako u předchozího to zdroj blíže nerozvádí a nepodařilo se mi informaci dohledat ani jinde. --Faigl.ladislav (diskuse) 20. 1. 2014, 17:16 (UTC)
• Vyřešeno K jinému skalnímu řícení došlo v roce 1925 u Vaňovského vodopádu, kde padající skalní bloky zničily Babinského hospodu, jež byla spolu s vodopádem oblíbeným cílem výletů Ústečanů dávám k úvaze, jestli to nezmínit v části historie?
• od kdy tam funguje škola?
• Vyřešeno nějaké složení obyvatel podle náboženství, klidně i starší by se hodilo
  • Zastavím se nějaký den do knihovny statistického úřadu. Snad by tam mohlo být něco z prvních československých censů. --Faigl.ladislav (diskuse) 20. 1. 2014, 17:16 (UTC)
    • Dodáno. --Faigl.ladislav (diskuse) 29. 1. 2014, 20:59 (UTC)
• Vyřešeno když leží tak blízko Ústí, byl taky Vaňov součástí Sudet? Jestli ano, doplnit do historie (ne každého to napadne)
• Vyřešeno v Ottůvě slovníku naučném je zmínka o 583 obyv. n., což předpokládám, že byli Němci, co se s nimi stalo po válce? Probíhal odsun?

Jinak jako vždy pěkný a kvalitní článek, kterému k zařazení mezi DČ nic nebrání. Díky za něj --Jana Lánová (diskuse) 20. 1. 2014, 16:00 (UTC)

Díky za recenzi :) --Faigl.ladislav _slova^činy 20. 1. 2014, 17:16 (UTC)

Tomas62

• Vyřešeno Ferdinand Maresch (1854–1940) – radní města Ústí nad Labem a majitel továrny na výrobu trpaslíků, založené jeho otcem Johannem Mareschem, kteří se stali jedním ze symbolů města. Předpokládám, že symbolem města se stali trpaslíci a ne otec se synem. Což z této věty není úplně jasné (tedy alespoň mně). Zahradní trpaslíci stali symbolem Ústí n. L., což by mohlo být výslovně řečeno, protože článek je o Vaňově, a doplněno referencí.
• Vyřešeno Jestli se vinař jmenoval Löbl, pak by se kříž, který nechal postavit, měl jmenovat Löblův. Kde byla ona vinice? Ve Vaňově, jehož svahy jsou obráceny k severu?
  • Netuším, o tom se žádný ze zdrojů, hovořící o tomto kříži a vinaři, nezmiňuje. --Faigl.ladislav (diskuse) 23. 1. 2014, 20:12 (UTC)

Jako vždy pěkný článek, ještě se k recenzi vrátím.--Tomas62 (diskuse) 21. 1. 2014, 23:45 (UTC)

Jann

• Vyřešeno Vznikl jako okrouhlice , před kliknutím na odkaz budí laický dojem, že původní jméno obce je Okrouhlice, šlo by vložit vysvětlující slovo (Vznikl jako vesnice typu okrouhlice...)?
• Vyřešeno k němu však prokazatelně nepřidali není "prokazatelně" navíc?
  • Navíc není, takto je to přímo uvedeno ve zdroji, ale věta bude dávat smysl i bez toho, takže jsem jej vypustil. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 13:12 (UTC)
• Vyřešeno v souvislosti s odsunem (nebo i dříve, 1. republika, 19. stol.), není znám podíl Němců?
  • Stejná odpověď jako Janě Lánové výše. Momentálně nevím, ale chystám se výhledově do ústřední knihovny ČSÚ, kde kouknu do lexikonů prvorepublikových censů. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 13:12 (UTC)
    • Dodáno. --Faigl.ladislav (diskuse) 29. 1. 2014, 20:59 (UTC)
• Vyřešeno spadá od roku 1992 do euroregionu bylo by hezké vyhnout se opakovanému spadání
• Vyřešeno působil na akumulaci staršího sesuvu ta akumulace je nějaký technický termín?
• Vyřešeno monitorování, monitoring snad by šlo svah i počesky sledovat
• Vyřešeno taxonomický klasifikační systém půd nalinkovat? souvisí s Taxonomické kategorie půd (ČR)?
  • Těch klasifikačních systémů je velké množství. Linkoval jsem tedy přímo. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 13:12 (UTC)
• Vyřešeno srnčí zvěř by zasloužila link, když ho mají ostatní zvířata, ale nevím zda srnec obecný nebo něco obecnějšího.
• Vyřešeno Dohromady 397 obyvatel ... se vztahuje ke sčítání 2001? Jestli ano, tak bych k tomuto odstavci přidal s předešlou větu Podle sčítání lidu z roku 2001... Jestli ne, tak uvést rok.
• Nevyřešeno Už jsme o tom diskutovali u tvého návrhu struktury článků o sídlech, a nedám pokoj, Náboženský život je jen jeden z mnoha životů ve Společnosti a proto patří k nim.
  • Patří v zásadě do obou částí. V sekci obyvatelstvo by mělo být určitě rozebráno složení obyvatelstva dle náboženského vyznání, což nyní, s ohledem na velikost sídla, není. Nicméně, jak již jsem psal výše, se chystám do knihovny ČSÚ, takže v dohledné době přidám alespoň toto složení z historického hlediska. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 13:12 (UTC)
• Vyřešeno V minulosti u restaurací: možná upřesnit v jaké minulosti (Rakousko, 1. republika, socík...)
• Komentář informační panely o historii, geologii, zoologii, botanice a ekologii - nepobral jsem logiku linkování dvou věd z pěti, tak jsem ho zrušil. Chceš-li obnov, ale pak vše.
  • Zbývající již bylo linkováno v předešlé části článku. Nicméně ty linky tam nemusí nezbytně být. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 13:12 (UTC)

Porůznu jsem drobně zasáhl, často ničením spojky "a"; jinak pěkné a DČ bezpochyby může být.--Jann (diskuse) 25. 1. 2014, 12:48 (UTC)

Díky Ti za důkladnou recenzi! :) --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 1. 2014, 13:12 (UTC)

Jan Polák

Už sice téměř s křížkem po funuse, přesto:

• Vyřešeno V lednu 1920 proto ústecké městské zastupitelstvo pozvalo představitele okolních obcí na zvláštní zasedání, avšak představitelé Vaňova účast odřekli. – šlo by třeba do poznámky, zda se ty ostatní obce s Ústím sloučily?
• Komentář V letech 1924 až 1936 proběhla v těsné blízkosti Vaňova pod hradem Střekov na Labi výstavba zdymadla Střekov (známého též jako Masarykova zdymadla či Zdymadla T. G. Masaryka), čímž došlo k několikametrovému vzdutí hladiny a vytvoření přehradní nádrže o délce 19,8 kilometrů a celkovém objemu 16,1 mil. m3 – jako člověku úplně neznalému lokality mi není jasné, kde přesně ten jez stojí a tedy zda zvýšení hladiny Labe zatopilo také část Vaňova.
  • Toto všechno ale je v daném odstavci uvedeno. V první větě se píše, že zdymadlo je pod hradem Střekov, a že došlo k několikametrovému vzdutí hladiny řeky. V následující větě („V souvislosti s touto stavbou a změnou výšky hladiny řeky došlo k úpravě břehů, výstavbě podzemního odvodňovacího kanálu (tzv. Vaňovské drenáže), přeložky ústí Podlešínského potoka do Labe…“) se pro změnu píše, jaké to mělo důsledky.--Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 15:06 (UTC)
    • Jasně, ale já tak tuším, že hrad Střekov je někde v Ústí, vždyť jsem se na něm byl i podívat, a že pod ním jsou Masarykova zdymadla. To, že výstavba přehrazení toku má za následek zvýšení hladiny na toku řeky před touto přehradou bych také ještě uhádl. Ale jestli to zvýšení hladiny postihlo i Vaňov, to jsem nedokázal odhadnout. Ale už to neřeš. Podíval jsem se jako správný geodet do map a hned mi to bylo jasné. :-) --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 16:53 (UTC)
      • Tak to je patrné z jiné zmíněné informace, totiž, že vzdutím vznikla přehradní nádrž o délce skoro 20 kilometrů. Vzhledem k tomu, že v článku se píše, že Vaňov je od centra města vzdálen 3 kilometry, tak to jsou jednoduché počty. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 18:05 (UTC)
• Nevyřešeno na svahu Čertovka – šla by formulace „na úbočí Čertovky“? Ať tam není dvakrát ten „svah“? Nebo co to tedy je, když to není svah?
  • Čertovka je svah, nikoliv kopec či vrch. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 15:06 (UTC)

Zatím tolik. Ještě budu číst dál. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 13:54 (UTC)

Ještě něco:

• Komentář V letech 1966 až 1993 požívala ochrany, coby chráněný přírodní výtvor, též Panenská skála, jejíž hřeben leží na katastrálním území Vaňova a sousedního Chvalova. – víš, proč již Panenská skála není chráněná?
  • Netuším. V rámci reklasifikace chráněných území z nějakého důvodu vypadla. Nepodařilo se mi najít proč. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 18:05 (UTC)
    • Aha, nevadí, jen jsem se ptal. Já jen, že třeba „u mě“ na Frýdlantsku vzniknuvší NPR Jizerskohorské bučiny pohltila sedm menších chráněných území. Tak jestli třeba něco podobného nenastalo i zde. Ale pátrat po tom nemusíš, bylo to jen pro zajímavost. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 19:40 (UTC)
• Vyřešeno Na místním hřišti se v poválečném období hrála házená, a to na úrovni nejvyšší národní soutěže. Postupně však zanikla jak házenkářská liga, tak zdejší klub.[85] – nejvyšší soutěž v házené se snad stále hraje, ne?
  • To netuším, ve sportu se vůbec nevyznám. Každopádně to s tou házenkářskou ligou jsem vypustil. --Faigl.ladislav (diskuse) 25. 1. 2014, 18:05 (UTC)
    • Mne pak ještě napadlo, že vedle házené existuje i národní házená. Liší se například rozměrem branek (u té národní vypadají spíš jak futra od dveří). Já bych o té národní házené také nevěděl nebýt toho, že jsem chodil s jednou holčinou, jejíž maminka ji hrála. Možná tedy, že se ve Vaňově jednalo o tu národní házenou… --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 19:40 (UTC)

Toť asi vše. Něco jsem Ti již upravil přímo do článku. Gratuluji současně k prohlášení článku za Dobrý. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 15:01 (UTC)

Díky moc za podrobnou recenzi. --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 1. 2014, 18:05 (UTC)

Nemáš vůbec za co. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 19:40 (UTC)