Diskuse:Titan (měsíc)

Z hesla Titan (měsíc) byla v období od 2. do 8. července 2018 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Titan je největší měsíc planety Saturn, druhý největší měsíc v celé sluneční soustavě a velikostně předčí i planetu Merkur?“

Článek týdne

Tento článek byl v 13. týdnu 2020 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Huygens (1629-1695) se skutečně jmenoval Christiaan. Jirka O.

WP:Q

Michal Lenc

Ahoj, pěkně napsaný a zajímavý článek, příjemně se mi četl. Mám pár spíše obecných připomínek:

• Před dobytím vesmíru se o povrchu Titanu vědělo velmi málo... – dobytí vesmíru mi přijde jako poměrně odvážná formulace :)

  Ano Lepší?

  Ověřeno --Michal Lenc (diskuse) 15. 4. 2017, 20:07 (CEST)

• Objevil jej holandský fyzik a astronom Christiaan Huygens... – úplně to nevadí, pravdivé je oboje, ale čistě pro pořádek bych upřednostňoval nizozemský, taky nepíšeme moravský vědec

  Opravil jsem a odkázal na historický nizozemský stát, který tam v té době byl, nebo je lepší odkázat na současné Nizozemsko?

  Tehdejší republika, na kterou odkazuješ, mi přijde vhodnější. --Michal Lenc (diskuse) 15. 4. 2017, 20:07 (CEST)

• Ze získané hodnoty obj. hustoty se usuzuje... – rozvedl bych na objemové hustoty

  Ano Změnil jsem.

• V úvodu píšeš, že Titan objevil Christiaan Huygens, z kapitoly Historie objevu spíše vyplývá, že ho objevil společně se svým bratrem; pokud ano, měl by být Huygens ml. uveden i v úvodu

  Ano Dle reference ho objevil Christiaan sám.

• Věta by neměla začínat číslovkou (poslední dvě odstavce v kapitole Atmosféra + občasně i dále v článku); kromě Dne 24. jde klidně použít i Dvacátého čtvrtého

  Ano V onom odstavci nahrazeno.

• Síla signálu odražených paprsků saturovala přijímač, což ukázalo, že se hladina nevlnila o více jak 3 milimetry. Buď v té době bylo na povrchu měsíce u jezera bezvětří, nebo je kapalina v jezerech značně viskózní – tahle informace je z roku 2008, nebyla od té doby nějaká další měření?
• Obrázky pořízené dvěma Voyagery byly mnohem vyšší kvality. – chtělo by upřesnit, že Voyager 1 a 2 k Saturnu letěly až po Pioneerovi, aby to bylo jasné i bez nutnosti zkoumání v dalším odstavci

  Ano Snad lepší.

  Ověřeno --Michal Lenc (diskuse) 15. 4. 2017, 20:07 (CEST)

• V minulých letech byly navrženy vědci z NASA, ESA i JPL koncepty misí – upřesnil bych na nějaké přesnější časové období (třeba prvním desetiletí 21. století, pokud je to pravda)

  Napsal jsem od roku 2005, kdy bylo první a zatím poslední přistání sondy na měsíci.

  Ověřeno --Michal Lenc (diskuse) 15. 4. 2017, 20:07 (CEST)

• Ohledně Journey to Enceladus and Titan, nejsou nějaké informace v jakém stádiu projekt je?

  Něco jsem doplnil, našel jsem jeden zdroj o ještě novější misi ([1]), ale nevím, zda je možné ho použít, jde o článek na umístěný na blogovém webu; zkusím o ní něco pohledat.

• Doplň pevné mezery, co jsem si všiml, chybí například mezi číslovkou a %, stejné u metrů, mezi daty apod... (viz. zde)

  Vím, o co jde. Doplňoval jsem je udělátkem, projdu to tedy i znova.

• V článku je spoustu odborných výrazů, které čtenář neorientující se v tomto tématu pravděpodobně nepochopí; hodilo by se interně odkázat, popřípadě vysvětlit třeba pomocí poznámek (např. plynný obr, eutektická směs, akrece, viskoelastická relaxace atd...)
• Pro NČ bych byl pro zamodření některých červených odkazů (převážně vědců + Constantin Huygens mladší)
• Dávám na zvážení i vytvoření šablony Titan (en)

• opravil jsem nějaké typografické drobnosti:
  • ne 1,06 krát, ale 1,06krát ([2])
  • 20% = dvacetiprocentní; 20 % = dvacet procent ([3])

Toť ode mě vše, díky za pěkný článek. :) --Michal Lenc (diskuse) 11. 4. 2017, 17:16 (CEST)

Ahoj, děkuji za recenzi. Část jsem udělal teď, zbytek zvládnu asi až po zítřku, musím se věnovat dnes večer ještě něčemu jinému. Za typografii procent a číslovek velmi děkuji, je to ostuda napsat to špatně :-).--Mates (diskuse) 11. 4. 2017, 20:48 (CEST)

Za málo. :) --Michal Lenc (diskuse) 15. 4. 2017, 20:07 (CEST)

Mirek256

• největší dosud z 62 - není lepší použít letopočet?

  Ano Opravil jsem

• Často bývá popisován coby planetám podobný měsíc kde?

  Našel jsem jednu stránku, kde to je přímo zmíněno a jednu, která připodobňuje jeho atmosféru planetárním, ale nakonec jsem větu vyškrtnul.

• před dobytím vesmíru se o povrchu Titanu vědělo velmi málo před průletem sond?

  Viz u Michala.

• v článku jsou odkazy na přesměrování
• methanu - metanu?

  Jsem chemik :-). Methan a ethan píšu zásadně s "h". Sice nejde o odborný chemický text, ale složení atmosféry a měsíce samotného má jistý chemický přesah. Nicméně přepsání samozřejmě bránit nebudu, pokud ostatní uživatelé uznají, že je to nevhodné.

  Souhlasím s odbornou verzí s h. V úvodu jsem ale našel 2x psáno bez h, chtělo by to asi projít celý článek a sjednotit to. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 4. 2017, 23:55 (CEST)

• Duny tvořené zrnky materiálu unášenými větrem jsou orientovány západovýchodně a tvoří se, dokud nenarazí na hory, o které by se vítr rozbil. vítr se může rozbít o hory?

  Konečně jsem našel zdroj, z něhož ta pasáž na en.wiki vychází (asi, tam zdroj nemají), a tu část věty jsem vypustil úplně. --Mates (diskuse) 17. 4. 2017, 02:25 (CEST)

• Před obdobím dobývání vesmíru byly možnosti zkoumání Titanu jen velmi omezené zas se dobývá vesmír -- snad zkoumá sondami

  Ano přeformulováno

• Společná mise Evropské kosmické agentury (ESA) a NASA Cassini-Huygens byla velmi úspěšná. Sonda odstartovala v říjnu roku 1997 a dorazila k Saturnu 1. července 2004 a začala radarem mapovat planetární systém. Dne 26. října 2004 prolétla pouhých 1 200 kilometrů nad povrchem a pořídila snímky Titanu s rozlišením vyšším než kdy předtím. Zachytila tmavé a světlé oblasti terénu, jež by lidskému oku zůstaly skryty. 22. července 2006 podnikla první cílený velmi blízký průlet ve výšce 950 km nad povrchem; nejbližší průlet vůbec podnikla 21. července 2010, kdy prolétla ve výšce 880 km do dneška cassini kolem Titanu proletěl 125 krát (asi) i na en by odstavec chtěl aktualizaci, a chtělo by to nějaký ref, že od doby nebyl těsnější průlet kolem Titanu

  @Mirek256: Aktualizoval jsem přidáním posledního plánovaného průletu za 8 dní, těch průletů bylo celkem 127, všechny jsem je prošel a ten z 21. června 2010 (byla tam chyba) byl opravdu nejbližší ze všech. Nevím, jestli nějaký z nich ještě zmínit, to by mělo asi být v článku o sondě, nebo spíš nějakém samostatném seznamu. Nyní jsou v článku přílet, první opětovný průlet (označení T-1), a poslední průlet (označení T-126). Co myslíš? --Mates (diskuse) 14. 4. 2017, 11:53 (CEST)

• ethan je česky?

  Viz methan.

• Jejich úpatí se jeví být tvořeno zmrzlou lávou nelze napsat trošku jinak? -:))
• Během šesti průletů mezi lety 2006 a 2011 nasbírala sonda Cassini radiometrická a optická data, z nichž bylo možné určit tvarové proměny na měsíčním terénu sonda létá i roce 2017
• Ano Upravil jsem text, aby byl aktuální --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 17:25 (CEST)
• blízkosti místa přistání moduli Huygens v regionu Shangri-La o velikosti poloviny Velkého Solného jezera modulu a nelze napsat údaj v km², nevím, jak je ve Velké solné jezero - zde poznámka, článek je přeložen z en, ale musí být údaje o rozloze na přirovnání z USA?

  Ano Nahradil jsem --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 17:25 (CEST)

• Podle nálezů sondy Huygens to vypadá, že z atmosféry na povrch pravidelně prší kapalný methan a další organické látky zas hrozná věto co jako to vypadá?

  Ano Lepší?

• Předpokládá se, že při změně klimatu oblaka na jižním pólu začnou kondenzovat snad se mění roční období? ne klima

Už nebudu prudit....--Mirek256 11. 4. 2017, 19:11 (CEST)

Díky za pruzení :-), jinak se recenze psát přece nedá. Totéž co u Michala, část nyní, zbytek, až budu mít více času. --Mates (diskuse) 11. 4. 2017, 20:48 (CEST)

Jan.Kamenicek

Opravdu velmi pěkné. Zatím mám pár malých připomínek k prvním třem sekcím, budu pokračovat v nejbližší době.

• Titan je v pořadí od Saturnu šestý nejbližší měsíc, který je zároveň elipsoidního tvaru.: Takto spojené informace vypadají, že spolu nějak souvisí. Ten tvar by asi bylo lepší uvést na nějakém úplně jiném místě.

  Tak ony spolu souvisí, Titan není šestý nejbližší k Saturnu ze všech jeho 62 satelitů. Popřemýšlím, jak to lépe formulovat, možná vynechat tvar a označit ho šestý v pořadí z hlavních měsíců? --Mates (diskuse) 14. 4. 2017, 00:29 (CEST)

  Znamená to tedy, že je šestý v pořadí směrem od Saturnu, pokud počítáme pouze měsíce elipsoidního tvaru? Hledal jsem jestli je ta informace nějak rozepsána v hlavním těle textu (úvod by vlastně měl být shrnutím zbytku textu), ale nepodařilo se mi to najít. --Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 4. 2017, 16:59 (CEST)

  Přidal jsem informace do těla článku, vycházel jsem z en:Moons of Saturn#List (tím nemyslím, že by to měl být ref, ten se mohu pokusit dohledat samozřejmě jinde) --Mates (diskuse) 15. 4. 2017, 17:39 (CEST)

  Ještě jsem si s tím trošku pohrál, laikovi např. nemuselo být jasné, čeho poloosa byla namysli apod. Když tak to prosím zkontroluj, jestli jsem nezměnil, co jsi chtěl napsat. Ten ref by to ale určitě chtělo.

• Pojmenován byl po Titánech, dětech Úrana – boha nebes a Gaie – bohyně Země (Saturn byl nejmladším z Titánů).: Chtělo by to nějak lépe vyřešit ty pomlčky. Pokud má být "bůh nebes" míněn jako vsuvka, tak ta pomlčka by měla být z obou stran, ale to by tam pak bylo přepomlčkováno. Lepší by byly závorky, ale to by se zase tlouklo se závorkami na konci. Možná by se ty závorky se Saturnem mohly vypustit (stačí info dále v textu), pak by se to vyřešilo.

  Část jsem vyřešil čárkovou interpunkcí. Závorku jsem odstranil. Pokud myslíš, že je lepší interpunkci nekombinovat (tím myslím čárka/pomlčka), tak to změním. --Mates (diskuse) 14. 4. 2017, 00:29 (CEST)

  Určitě bych to nějak sjednotil, aby jedna vsuvka nebyla oddělená čárkami, a sousední vsuvka pomlčkou, když jsou to vsuvky stejné úrovně.

  Dobře, dal jsem všude čárky, případně ještě můžu celou informaci, kdože Titáni jsou nechat do hlavního textu. --Mates (diskuse) 15. 4. 2017, 17:39 (CEST)

  Ověřeno --Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 4. 2017, 00:15 (CEST)

• Huygens se inspiroval Galileovými objevy čtyř největších Jupiterových měsíců a inovacemi v oblasti technologie teleskopů, kterými své měsíce roku 1610 objevil.: Asi by to chtělo si líp vyhrát s formulací. Ta závěrečná vedlejší věta nenavazuje obsahově dobře na ty části před ní.

  Lepší? --Mates (diskuse) 14. 4. 2017, 00:29 (CEST)

  Ověřeno --Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 4. 2017, 16:59 (CEST)

• Sekunda je pouze jednotka času, úhly se měří v úhlových vteřinách.

  Díky, klasická překladatelská tupost :-).--Mates (diskuse) 14. 4. 2017, 00:29 (CEST)

  Ověřeno --Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 4. 2017, 16:59 (CEST)

• Zeměpisné délky sloužící pro popis lokace: Přemýšlel jsem, jak nahradit poměrně nepřirozené cizí slovo "lokace", a došel jsem k tomu, že nejlepší by možná bylo nechat jen "zeměpisné délky" (možná s linkem) a zbytek vypustit. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 4. 2017, 23:53 (CEST)

  Nechal jsem tedy jen zeměpisné délky s odkazem. --Mates (diskuse) 14. 4. 2017, 00:29 (CEST)

  Ověřeno --Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 4. 2017, 16:59 (CEST)

Pokračování několika drobnostmi:

• Poměr hmotností Titanu a Saturnu 1/4226 je největší ve smyslu hmotnost satelitu/hmotnost planety mezi plynnými obry, relativní rozměr Titanu vůči Saturnu je 1/22 609. Tato formulace je poměrně dost složitá, člověk to musí přečíst několikrát, aby to pochopil. Bylo by možné to nějak přeformulovat?

  Je to teď lepší? Mates (diskuse) 15. 4. 2017, 18:47 (CEST)

  Ověřeno --Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 4. 2017, 00:15 (CEST)

• Vysvětlení, proč jsem změnil některé formulace: V textu se poměrně často vyskytuje konstrukce, kdy vedle sebe položíš a čárkou oddělíš dvě syntakticky nepropojené věty, což mne jako čtenáře ruší (mozek má pocit, že nějaké propojení přehlédl a nutí mne to větu si přečíst znova). Příklad: ...je výrazně méně hmotný, dosahuje pouze 40 % hmotnosti Merkuru (v tomto konkrétním případě jsem to vyřešil tak, že jsem vynechal nadbytečnou první část). Občas se to snese (například jako prostředek zhutnění textu), ale víc bych tím šetřil.

  Je pravda, že čárku používám někdy jako prosté spojení vět ke zhuštění, někde by mezi větami asi mohl být středník, ale upřímně zastávám názor, žejde spíš o přejatou věc z cizích jazyků, co já vím, středník se v češtině používá správně jen minimálně. Chápu, že to může být někdy na škodu. Mates (diskuse) 15. 4. 2017, 18:47 (CEST)

• V hesle se občas vyskytnou tvrdé mezery dodané nějakým zautomatizovaným způsobem (CTRL+H ve Wordu?), ovšem automatika nemusí vždy fungovat dobře. Několikrát jsem opravoval chybně umístěnou tvrdou mezeru například za značkou kelvinu (ve skutečnosti patří mezi hodnotu a jednotku). Doporučuji spíše nějaký poloautomatický režim, kdy očima každé nahrazení zkontroluji a pak odkliknu.

  Použil jsem Wire, ale upřímně lituju teď, že jsem mu nevěnoval asi dostatečnou pozornost při kontrole – někde tedy mezery nedoplnil a naopak někde jsou navíc. Myslím, že to budu řešit úplně nakonec až bude článek hotový. Mates (diskuse) 15. 4. 2017, 18:47 (CEST)

• Bylo by možné lépe vysvětlit "společnou akreci z akrečního disku"? Sekce Vznik měsíce.

  Opravil jsem i anglicismus, který jsem tam blbě přidal. Dodal jsem tam odkazy a trochu to upravil, je to lepší? Mates (diskuse) 15. 4. 2017, 18:47 (CEST)

  Ověřeno --Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 4. 2017, 00:15 (CEST)

• Tuto skutečnost není možné vysvětlit pouze teorii koakreace. Navrhuji nějakou méně odbornou formulaci, musíme čtenáře trošku šetřit :-)

  Tak jsem je trochu ušetřil a kokreci nahradil více laickým opisem. Je to lepší? :-) Mates (diskuse) 15. 4. 2017, 18:47 (CEST)

  Ověřeno --Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 4. 2017, 00:15 (CEST)

Budu pokračovat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 4. 2017, 17:51 (CEST)

• To srovnání vázané rotace s Měsícem není přesné: na Zemi se například nenachází místo, kde je měsíc stále v zenitu. Jde o to, že u Saturnu a Titanu je ta rotace vázaná oboustranně, takže Titan je obrácen k Saturnu stále stejnou stranou, ale totéž platí o Saturnu vůči Titanu, takže měsíc se nachází neustále nad stejným místem planety (právě tím, kde je vidět neustále v zenitu), zatímco z odvrácené strany planety nelze spatřit nikdy.

  @Jan.Kamenicek: Já myslím, že to určitě není, jak říkáš. Saturn má dobu rotace jednu z nejrychlejších v soustavě, otočí se v průměru jednou za 10 hodin kolem své osy. Měsíc ho obíhá 15 dní a 22 hodin. Saturn se obtočí kolem své osy 38x než se Titan dostane jednou kolem něho. Rotace tedy oboustranně vázaná určitě není (na to není Titan ani dost velký ani dost hmotný). Já myslím, že je to podobně jako s naším Měsícem. Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 12:22 (CEST)

  Ověřeno Jasně, moje velká chyba, místo "se na Titanu nachází místo, odkud lze Saturn stále pozorovat přímo v zenitu", jsem to bůhvíproč vnímal obráceně, že na Saturnu lze Titan pozorovat stále v zenitu. --Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 4. 2017, 13:14 (CEST)

• Při pohledu ze Země se Titan nachází od Saturnu ve vzdálenosti až 20 jeho poloměrů (přes 1 200 000 km)
  • Navrhuji polopatističtěji zmínit, že ta vzdálenost se může měnit
  • Číslo "přes 1 200 000 km" už máme o odstavec výš, a dokonce přesněji. Je pravda, že laickému čtenáři nemusí dojít, že velká poloosa je zároveň největší vzdálenost od mateřského tělesa: pak by to chtělo asi zmínit hned u toho prvního výskytu, aby se to číslo nemuselo opakovat 2x.
• atmosféra rotuje významně rychleji než povrch planety: Existuje nějaká teorie, proč?

  Ověřeno Přidal jsem vysvětlení, byť závěr je, že to moc vysvětleno není. --Mates (diskuse) 7. 7. 2017, 18:12 (CEST)

• Atmosféra je neprůhledná pro značnou část vlnových délek: čím to je?

  @Jan.Kamenicek: Hm protože ty paprsky odstíní, rozptýlí nebo odrazí, to je fyzikální princip, mám to dát do poznámky? Nebo myslíš otázku jinak? --Mates (diskuse) 7. 7. 2017, 18:12 (CEST)

  Myslel jsem to tak, že z textu není jasné, proč odstíní, rozptýlí nebo odrazí většinu vlnových délek. Například atmosféra Země je do velké míry průhledná. Co v atmosféře Titanu způsobuje její neprůhlednost? --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 7. 2017, 19:11 (CEST)

  Ověřeno Doplněno. --Mates (diskuse) 8. 7. 2017, 00:14 (CEST)

• na povrchu Titanu, nebo i pod ním, musejí nacházet zásobárny methanu: Co přesně se myslí tím "na povrchu"? Znamená to „těsně pod povrchem“? Chtěl jsem to zkontrolovat v uvedeném zdroji, ale bohužel není veřejně dostupný.

  Přidal jsem tam ještě jeden zdroj, který obsahuje v podstatě stejnou větu. Je to z roku 2005, byl to jeden z prvních nepřímých důkazů přítomnosti kapalného methanu. Na povrchu se myslí prostě na povrchu, jakože v jezerech. --Mates (diskuse) 17. 4. 2017, 02:25 (CEST)

• Podle jedné hypotézy se jižní mraky vytvářejí během letního období, když zvýšený příjem slunečních paprsků zapříčiní vznik stoupavých proudů v atmosféře, jejichž následkem je konvekce.: Myslím, že z toho nevyplývá, proč vlastně stoupavé proudy podporují vznik mraků.

  Zřejmě proto, že ve vyšších vrstvách je nižší teplota, ale dost možná to celé ještě předělám dle zdroje coteď mám. --Mates (diskuse) 7. 7. 2017, 18:12 (CEST)

Budu pokračovat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 4. 2017, 00:15 (CEST)

• Povrch Titanu byl popsán jako „komplexní, tekutinami erodovaný a geologicky mladý.
  • Co přesně se myslí tím "komplexní"?
  • Je nutné to citovat v uvozovkách?

    • Snad jsem to upřesnil dostatečně, uvozovky jsem odstranil. --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 21:36 (CEST)

• Byly objeveny i důkazy, že ledová vrstva na povrchu je značně pevná Jaké důkazy?

  Připojil jsem vysvětlení, je to ok? --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 21:36 (CEST)

• Popis obrázku: Přibližně ve středu obrázku je místo přistání sondy Huygens, na pravém cípu světlé oblasti, která je uprostřed hnědého pásu. Z toho popisu se mi ovšem místo přistání nepodařilo identifikovat. Bylo by možné to označit nějakou šipkou?

  Odstranil jsem to přesné umístění, je to vidět při rozkliknutí obrázku, je tam popisek. Lepší? --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 21:36 (CEST)

• Síla signálu odražených paprsků saturovala přijímač – příliš odborné?

  To nevím, jak jinak napsat. --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 21:36 (CEST)

• Trochu se ztrácím v hloubkách těch jezer
  • Jakou hloubku tedy vlastně má Ontario Lacus?
  • Ligeia Mare vykazovalo nejčastěji hodnoty od 20 do 40 metrů, ovšem některé jeho části nezachytily žádné radarové odrazy, a tedy že je Ligeia hlubší než 200 metrů. a) ta věta by chtěla nějak přeformulovat. b) proč to znamená, že by mělo být hlubší, než 200 metrů?

  @Jan.Kamenicek: Je to nyní lepší? Ontario Lacus má 7 metrů. K Ligeia Mare jsem našel lepší zdroje a ten co jsem měl předtím, jsem vyhodil, protože k němu asi není přístup (možná nově), jen za příplatek. --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 17:25 (CEST)

• Ačkoliv je Ligeia jen druhé největší methanové jezero na Titanu... A které je vlastně to největší?

  Ano Přidal jsem informace o Kraken Mare. Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 17:25 (CEST)

• Útvar byl porovnán s mnohem větším Nilem na Zemi. Je tato informace důležitá? Pokud ano, v jakém ohledu byly ty dvě řeky porovnávány, proč ze všech pozemských řek zrovna s Nilem, a jaký byl výsledek toho porovnání?

  Ano Nejspíš to srovnávají kvůli tvaru a dokazují tím tak trochu, že je to řeka :-). Ale já jsem to zvážil a myslim, že to zas tak podstatná informace není. --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 21:36 (CEST)

• 9. srpna 2016 byl v periodiku Geophysical Research Letters publikován článek „Liquid-filled Canyons on Titan“ (kapalinou zaplněné kaňony Titanu), který... Vzhledem k tomu, že naše heslo vychází z informací publikovaných v poměrně velkém množství odborných článků, z nichž téměř žádné v textu názvem neuvádíme, navrhuji, aby i název tohoto článku byl uveden pouze v referenci. Ledaže by tento článek byl významnější než ostatní, pak by ovšem chtělo tento větší význam nějak zdůvodnit a případně i akcentovat.

  Ano Text jsem v daném místě předělal. --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 21:36 (CEST)

• se tyto řeky nacházejí v hlubokých sevřených kaňonech se svahy skloněnými až do 40° hluboké 240 – 570 m. Tu hloubku by chtělo nějak přeformulovat. Jedná se o hloubku těch kaňonů?

  Je to v novém textu lepší? --Mates (diskuse) 27. 6. 2017, 21:36 (CEST)

  Budu se snažit v recenzi co nejdříve pokračovat, ale vzhledem k odmlce jsem mezitím začal jiné věci, mám hodně restů z Wikiměsta atp., takže prosím o trpělivost. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 7. 2017, 19:11 (CEST)

--Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 4. 2017, 16:33 (CEST)

Vachovec1

Úvod

• Methan se na Titanu nachází ve formě podpovrchových i povrchových kapalných fází… – Prosím vysvětlit, co je myšleno tou fází. Jestli fáze (termodynamika), tak by za prvé bylo vhodné odkázat a za druhé kapalná fáze methanu je v tomto případě jedna určitá fáze. Je myšleno, že methan se na povrchu i pod povrchem vyskytuje v různých skupenstvích (pevný, kapalný, plynný)?

  Myslím, že pojmy kapalná fáze a kapalné skupenství jsou defacto synonyma, resp. v tomhle případě je slovo fáze přesnější. Methan pravděpodobně na povrchu nebude úplně čistý, nýbrž to bude organický roztok. Nosnou informací věty je, že se vyskytuje právě jako kapalina. Přítomnost ve skupenství plynném a pevném tam zmíněna není, protože to není příliš zajímavá informace. --Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 02:03 (CEST)

  Ano Přidal jsem odkaz. --Mates (diskuse) 28. 6. 2017, 00:22 (CEST)

• Proč úvod končí atmosférou? Co takhle přidat něco ze sekcí „Pozorování a průzkum“ a „Podmínky pro život“?

  Pozorování sondou Cassini v úvodu zmíněn je, myslíš, že mám zmínit více informací? Co se týče podmínek pro život, myslím, že to zas tak stěžejní informace není, aby byla v úvodu. --Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 02:03 (CEST)

  @Vachovec1: Rozšířil jsem úvod o další info, je to nyní lepší? --Mates (diskuse) 7. 7. 2017, 18:19 (CEST)

Historie objevu

• Ta Herschelova kniha vyšla pod přiloženým názvem česky? Pokud ne, tak český překlad názvu dát pouze do poznámky.

  Ano. Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 02:03 (CEST)

Vnitřní stavba

• Tato chyba byla způsobena velmi hustou atmosférou, která dosahuje výšky mnoha kilometrů. – „Mnoha kilometrů“ je hodně široká a nejasná formulace. Bylo by vhodné uvést konkrétní čísla. Nevidím tato data ani dále v článku. Článek Atmosféra Titanu uvádí odhadovanou tloušťku atmosféry 200 – 800 km.

  Ano Nakonec jsem ten údaj uvedl až v sekci atmosféra. --Mates (diskuse) 28. 6. 2017, 00:22 (CEST)

Vznik měsíce

• Uznávaný model je, že v době vzniku měl Saturn kolem sebe skupinu velkých satelitů podobných Jupiterovým, ale ty byly porušeny velkými impakty, které vytvořily velký Titan. – Tím chce říct autor co? Impakty čeho a kam? Srážely se ty původní měsíce mezi sebou? Spadly ty původní měsíce na Saturn a z vyvržené hmoty ze zformoval Titan? Nebo šlo o impakty nějakých vnějších těles? A do Saturnu nebo do těch původních měsíců?

  To se přesně neví a asi nikdy vědět nebude. Je dost možné, že jde o kombinaci všech tří aspektů, které zmiňuješ. Tedy až na představu, že by se nějaký materiál uvolnil ze Saturnu, to je plynná koule. Doplnil jsem některé teorie, stačí to? Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 02:03 (CEST)

Atmosféra

• …a byla to zároveň první sloučenina, kterou CIRS kdy nalezl. – Pokud je to založeno na zdroji k předcházející větě (Garner/NASA), tak správný překlad je …a byla to zároveň první sloučenina, která byla na Titanu objevena pomocí CIRS. To je dost podstatný rozdíl.

  Díky, opravil jsem to podle zdroje. On by to nemusel být zas takový rozdíl, CIRS je totiž zařízení, které bylo vytvořeno speciálně pro sondu Cassini. Titan však nebyl prvním tělesem, které Cassini na své misi navštívila a nemám zdroj, v němž by se psalo, že CIRS zapli až na Titanu (naopak mám zdroj, který předpokládal jeho využití i během průletu kolem Jupiterových měsíců. Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 02:03 (CEST)

Podnebí

• V kapitole se hovoří o „jaru“ a „létu“, ale není patrné, jak dlouho tato období trvají (evidentně několik pozemských let). Jediný údaj, který tam je, uvádí, že „léto“ skončilo v roce 2010.

  Ano Doplnil jsem informaci o ročních obdobích. --Mates (diskuse) 28. 6. 2017, 00:22 (CEST)

• Předpokládá se, že při změně klimatu oblaka na jižním pólu začnou kondenzovat. – Jaké změně klimatu? S nástupem „podzimu“ (to už bylo)? S nástupem „zimy“? Je myšlena jiná změna?

  Ano Upravil jsem. --Mates (diskuse) 28. 6. 2017, 00:22 (CEST)

Povrch

• astronomické nástroje, infračerevené nástroje – Nejsou to spíš přístroje? Vizte nástroj vs. přístroj.

  Ano Opravil jsem Mates (diskuse) 17. 4. 2017, 02:25 (CEST)

Jezera a moře

• Měření hustoty ukázala, že se Titan skládá z 60 % z kamenného materiálu a 40 % z vody. – „Vodou“ je myšlena explicitně H₂O? Nebo jde o souhrn různých kapalin (voda, kapalný metan, kapalný etan, kapalný amoniak)?

  Já myslím, že jsou tím myšleny útvary jejichž hustota je blízká hustotě vody (tj. okolo 1 kila na litr), ale pohledám k tomu lepší zdroje, aby se to potvrdilo. --Mates (diskuse) 7. 7. 2017, 18:19 (CEST)

Impaktní krátery

• Byl by zdroj na jména kráterů? V odkazovaných materiálech CalTecu ta jména většinou nejsou. Výjimkou je útvar Guabonito.

  Přidán další zdroj Mates (diskuse) 17. 4. 2017, 02:25 (CEST)

• Omezené množství radarových map s vysokým rozlišením bylo získáno během roku 2007 a jeho výsledky naznačily nerovnoměrnost v rozložení kráterů… – Výsledky čeho? A celý odstavec obsahující citovanou větu prosím rozdělit na několik vět, takto příšerně dlouhé souvětí je obtížně čitelné a špatně srozumitelné.

  Přeformuloval jsem to. Lepší? Mates (diskuse) 17. 4. 2017, 02:25 (CEST)

Kryovulkanismus a pohoří

• Komentář Významnou roli může ve vulkanické činnosti na Titanu hrát i přítomnost síranu amonného, jenž se nachází pod vrstvou ledu, a tvoří společně nestabilní systém, jenž může explodovat. – Společně s čím? Míněno síran amonný s ledem?

Tmavý terén

• Tyto duny jsou vždy tvarované po směru větru, na Titanu se mísí východozápadní větry s proměnými slapovými větry, které vznikají interakcemi atmosféry se slapovými silami Saturnu. Tento typ větru je 400krát silnější než ty vyvolané Měsícem na Zemi a mají tendenci směrovat pohyb vzduchu směrem k rovníku. – Nutno napsat nějak srozumitelněji. Přeskasuje se tam a zase zpět, věty na sebe rozumně nenenavazují.

  Mně to přijde celkem srozumitelné, doplnil jsem noticku. Mísí se dva typy větrů, myslím, že je jasné, který je který.Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 04:00 (CEST)

• Druhý odstavec mluví o jiných dunách než první? Jak je to vůbec s těmi větry? V prvním odstavci se mluví o větrech 400x silnějších než na Zemi, ve druhém o větrech do 10 m/s, což je na zemí čerstvější větřík.

  Mluví o stejných dunách, v prvním odstavci jsem to zpřesnil přesně dle zdroje. Není totiž jasné zda je síla větru lineárně závislá na velikosti slapových sil. Nenašel jsem žádné číslo detekce těchto větrů u povrchu Země, v 90 km nad Zemí dosahují až 4 m/s (dle staršího zdroje), zdroj k Titanu zase uvádí 0,5 m/s na povrchu měsíce. To je samozřejmě neporovnatelné. Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 04:00 (CEST)

  Hm, ty Vzdálené světy mě zas v těch větrech zmátly, musím to doověřit, jak rychlé větry vlastně na Titanu dují podle nejnovějších zdrojů. --Mates (diskuse) 7. 7. 2017, 18:19 (CEST)

Alternativní život na povrchu

• Komentář Na spodním obrázku není Slunce jako takové, ale zatmění Slunce Saturnem. A ještě tam je samozřejmě sonda Cassini.

  To se asi nedíváme na stejný obrázek. Na obrázku je sonda, za ní měsíc Titan a za ním Slunce. To je z našeho pohledu těsně u okraje kotouče Titanu. Zatmění tam není žádné (a už vůbec ne Saturnem). Sondu zmínit mohu.Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 04:00 (CEST)

  Sondu jsem přidal do popisku. Mates (diskuse) 17. 4. 2017, 02:25 (CEST)

  Aha, moje chyba. Koukal jsem na popis obrázku na Commons a nějak jsem se v tom zamotal. Předpokládal jsem, že když má jít podle popisu o pohled z Titanu, tak velký objekt na obrázku může být jedině Saturn a za ním pak vychází Slunce. Nicméně ani po úpravě není současný popis obrázku ideální. Těžko může jít o pohled z Titanu, když Titan je hlavním objektem na obrázku. Navrhoval bych něco jako: Slunce vycházející zpoza Titanu (umělecká představa). V popředí sonda Cassini.. --Vachovec1 (diskuse) 17. 4. 2017, 12:44 (CEST)

  Ano Popisek jsem upravil. --Mates (diskuse) 8. 7. 2017, 11:26 (CEST)

Budoucí podmínky

• V každé větě se opakuje mohl/mohla/mohly.

  Toho nevím, jak se zbavit, jsou to všechno spekulativní věty.Mates (diskuse) 16. 4. 2017, 04:00 (CEST)

Externí odkazy

• Nějaká literatura by nebyla? A jiné EO než na misi Cassini-Huygens? Je toho hodně málo, zvlášť na případný NČ.
  • @Mates: Prosím prověřuj si ty EO, které do článku přidáváš. Opravdu není vhodné do sekce Literatura přimíchávat beletrii (pokud není takto specifikována) a už vůbec ne odkaz na magazín, který má s článkem společné jen jméno. K vyhledávání relevantní literatury mimo ČJ doporučuji katalog WorldCat. Jinak by ti při vylepšování (a korekcích) článku mohlo pomoci, pokud by sis v některé knihovně půjčil toho Petráska. Podle obsahu věnoval ve své knize Titanu cca 135 stránek. --Vachovec1 (diskuse) 28. 6. 2017, 17:23 (CEST)
    • Díky, to je moje hrubá chyba. Ok, pokud to seženu, kouknu, i když je to už z roku 2010, takže nevím, kolik aktuálních objevů tam bude. --Mates (diskuse) 28. 6. 2017, 18:29 (CEST)
    • @Vachovec1: Díky za ten tip, je to moc hezké čtení :-). --Mates (diskuse) 7. 7. 2017, 18:19 (CEST)

To by bylo asi všechno. --Vachovec1 (diskuse) 16. 4. 2017, 00:50 (CEST)

Vidím, že kolega Mates pilně pokračuje ve vylepšování článku. Pár poznámek ode mne k současné podobě článku:

Atmosféra

• Složení: zarazilo mě, že se hovoří o stratosféře a ne celé atmosféře. Ono to sice sedí, jenže by bylo záhodno také dodat, že směrem k povrchu, od tropopauzy (cca 32-44km vysoko) níže, množství/koncentrace methanu postupně stoupá a ve výškách do 8 km nad povrchem dosahuje podíl/koncentrace methanu až 4,9 %. To je dost zásadní informace. (čtu z en:Atmosphere of Titan).

  Ano Překopal jsem tu část úplně. --Mates (diskuse) 8. 7. 2017, 00:14 (CEST)

• Celkově je 1,19krát masivnější než zemská; v poměru k ploše povrchu dokonce 7,3krát. – Prosím vysvětlit, co je míněno výrazem "masivnější". Vyšší/silnější to asi nebude, na jiném místě je uvedeno, že je zhruba 2x vyšší.

  Ano Nakonec jsem to odstranil, bylo to v překladu, nicméně já nemám přístup k té knize a nemůžu ověřit, co to znamená.

• Bylo by velmi vhodné přeložit a do článku přidat následující obrázek: c:File:Titan's atmosphere.svg. Ale nenutím k tomu.

  @Vachovec1: Tady jsem spíš proti. Tohle by mělo přijít do Atmosféra Titanu. Mimochodem v té knize je tolik info, že jej posléze asi doplním. Sem bych to nestrkal, co myslíš? --Mates (diskuse) 8. 7. 2017, 00:14 (CEST)

Jezera a moře

• Druhý odstavec (Sonda Cassini…) je poněkud zmatečný. Skáče se tam z roku 2004 do roku 2016 a zase zpět do roku 2007. Bylo by lépe držet se chronologie. Mimochodem snímek vedle (jezera na severním pólu) je na Commons datován "mezi roky 2004 a 2013". Je ten letopočet 2016 vůbec správně?

  Ano Byl tam překlep, mělo to být 22. července 2006. Tím se myslím i značně zlepšila ta časová chronologie. --Mates (diskuse) 8. 7. 2017, 00:14 (CEST)

• Dalším možným vysvětlením by bylo, že by kapalina v Kraken Mare absorbovala více než v Ligeia Mare. – Absorbovala více čeho?

  Ano Upřesněno. --Mates (diskuse) 8. 7. 2017, 00:14 (CEST)

Tmavý terén

• O kolika typech dun je řeč? Jestli jen o jednom, tak je třeba to tak napsat a rozlišit hypotézy vzniku dle stáří. Případně uvést pouze tu nejnovější.

  Komentář Je to teď lepší? Text jsem upravil. --Mates (diskuse) 8. 7. 2017, 11:26 (CEST)

• Pardon, ale mám v tom pořád "guláš". Některé informace předkládané jako fakt si přímo odporují (… vznikají při střetu větrů různých směrů versus vznikají během vzácných západních bouřkových větrů). Zkusím přeložit původní anglický text (en-wiki): Duny tohoto typu mají vždy orientaci odpovídající převažujícímu směru větru. V případě Titanu se kombinují/mísí pravidelné východní větry s proměnlivými slapovými větry. (…) Duny se rozbíjejí o vyvýšeniny, kde se směr větru mění. Původně se předpokládalo, že podélné duny na Titanu jsou výsledkem činnosti proměnlivých větrů, které mají jeden převažující směr nebo střídají dva různé směry. Pozdější pozorování však ukázala, že duny jsou orientovány na východ, zatímco podle klimatických modelů na Titanu větry při povrchu vanou převážně směrem na západ. Při síle do 1 m/s nejsou tyto větry navíc dostatečně silné, aby zvedaly a přenášely povrchový materiál. Poslední počítačové simulace naznačují, že duny mohou být výsledkem činnosti vzácných západních bouřkových větrů, které vanou jen jednou za 15 let v období rovnodennosti rychlostí až 10 metrů za sekundu. Takže:
  • Ano, mluví se o stále stejných dunách.
  • Jaké východozápadní větry? Viz směr větru.
  • Směřování dun: jakým směrem se tedy táhnou hřebeny těch vln? Podle principu, na kterém vznikají, by se hřebeny zřejmě měly táhnout od severu k jihu?
  • Podle mě by šel v nejhorším případě celý kus odstavce laborující s popisem větrů vyhodit (nebo přesunout někam do atmosféry/klimatu) a zkrátit to zhruba na: Radarové snímky sondy Cassini ukázaly, že jde o rozlehlé planiny s mohutnými dunami, které jsou až 100 metrů vysoké, kilometr široké a desítky až stovky kilometrů dlouhé. (zde upřesnit orientaci dun). Podle posledních počítačových simulací duny vznikají během vzácných západních bouřkových větrů, které vanou jen jednou za 15 let v období měsíční rovnodennosti rychlostí až 10 metrů za sekundu.

--Vachovec1 (diskuse) 8. 7. 2017, 13:56 (CEST)

@Vachovec1: Tak jsem po dočtení různých zdrojů změnil názor a úplně tu sekci překopal, ty větry jsem zakomponoval do nové podsekce v atmosféře. Takže prosím o pročtení nové verze této části. --Mates (diskuse) 8. 7. 2017, 23:11 (CEST)

Toť vše. --Vachovec1 (diskuse) 7. 7. 2017, 20:39 (CEST)

Dodatek: ještě také zbývá dořešit asi dva body z původního seznamu výše (označil jsem vykřičníkem). --Vachovec1 (diskuse) 7. 7. 2017, 23:27 (CEST)

Tomas62

• Nevím, zdali zakládat odstavec Titan ve fikci nebo Kulturní odkazy, ale tohle by chybět nemělo: Sirény z Titanu.--Tomas62 (diskuse) 27. 6. 2017, 21:59 (CEST)

  @Tomas62: Kouknu na to, něco doplním, uvidíme, kolik toho bude, jestli to vydá na celou novou sekci. Vzhledem k tomu, kolik jsem ve svém popůlnočním zmatku minule přidal nesouvisející beletrie, tak by toho mohlo být víc :-). --Mates (diskuse) 7. 7. 2017, 18:19 (CEST)

Sci-fi

V článku mi chybí kapitola o Titanu v kultuře, celkem oblíbené téma a v některých případech i přímo v názvu díla, např. Sirény z Titanu. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 1. 2024, 19:31 (CET)