Diskuse:Okresní město

V ČR asi žádná okresní města nejsou

Dle zákona 36/1960 Sb., o územním členění státu [1] vůbec nevypadá, že by byly u nás nějaká okresní města. Všechny příslušné paragrafy jsou už zrušeny. Dle mě okresy tedy existují, okresní města ne --Pavouk (diskuse) 1. 9. 2016, 13:28 (CEST)

To je jistě pravda, stačí to v textu uvést. --Valdemar (diskuse) 8. 9. 2016, 12:06 (CEST)

@Pavouk: Pojmenování se nezměnilo, k 1. 1. 2003 byla vypuštěna sídla. Kde je prosím nějaký problém? --Valdemar (diskuse) 28. 6. 2017, 10:28 (CEST)

Problém není. V textu je informace: "Okresy jsou pojmenovány podle měst, ve kterých měly do konce roku 2002 své sídlo." a tuto informaci prosím ozdrojovat, aby byla tato informace dohledatelná. --Pavouk (diskuse) 28. 6. 2017, 14:20 (CEST)

Nestačí snad odkaz na zákon č. 320/2002 Sb.? Stále tomu moc nerozumím. --Valdemar (diskuse) 28. 6. 2017, 14:43 (CEST)

Raději doplňuji: Původní znění § 14 zákona č. 36/1960 Sb. ([2]) bylo: „Město, podle něhož je okres pojmenován, je jeho sídlem.“ Od nabytí účinnosti novelizačního zákona č. 320/2002 Sb. ([3]), kterým se novelizovala celá řada dalších zákonů, tento paragraf zní: „Území krajů se skládá z území okresů.“ Okresy tedy již nemají sídla, což je vzhledem ke zrušení jejich orgánů logické. Naproti tomu § 3 stále normuje sídla územních krajů – stále tedy máme dvojí typ krajských měst (krajská města samosprávných krajů jsou stanovena v čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb.). --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:15 (CEST)

Z toho ale nevyplývá, že okresy už nemají svá sídla. Vyplývá z toho, že zákon už ta sídla nestanovuje. Rozdíl je v jednom slůvku: "okresy už nemají oficiálně svá sídla". --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:24 (CEST)

Nemají je vůbec (podobně zvláštní by bylo říkat, že okresy stále oficiálně existují – neoficiálně neexistují?). --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:31 (CEST)

Nemají je úředně vůbec, ale lidé okresní města stále berou v patrnosti a mluví o nich jako o okresních městech. Wikipedie nemá právo jim v tom bránit. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:32 (CEST)

Nemají je vůbec, jestliže o nich někdo mluví, tak tím je nevytvoří. --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:34 (CEST)

To zkrátka není pravdivý argument. Existenci čehokoliv neurčuje zákon. Zákon určuje jedině oficiální existenci. Existenci jako takovou určují lidé, přesněji společnost. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:35 (CEST)

Samořejmě že tomu tak je. Okresy či jejich sídla vytváří zákon, nic jiného. Bez něj by neexistovaly, nemůže je zavést nějaký výrok určitého občana, ten naopak je buď pravdivý („Prachatice byly okresním městem“), nebo nepravdivý („Prachatice jsou okresním městem“). --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:39 (CEST)

Kdyby tomu tak bylo, vlastně byste tvrdil, že v ČR neexistuje stejnopohlavní manželství. Přitom pravda to není, jen není tento institut úředně stanoven. Že to existuje naznačuje to, že se o tom živě diskutuje v článcích, hospodách, atd. Co se týče prachatic, nelze napsat "Prachatice jsou okresním městem", protože to není pravda. Lze ale napsat něco jako "Prachatice byly podle zákona XY sídlem současného okresu Prachatice a označení okresní město se v praxi ještě užívá, ačkoliv jeho definice byla zákonem zrušena v roce XY." Nebo samozřejmě i nějak jinak, méně krkolomně, ale podstata je doufám zřejmá. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:46 (CEST)

@Bazi:To je ovšem pravda, v Česku stejnopohlavní manželství neexistuje. Co existuje, je soužití osob stejného pohlaví, příp. registrované partnerství. Jinak s druhou částí souhlasím, jde jen o formulaci. --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:56 (CEST)

Vzhledem k tomu, že ono užívání je doloženo pouze jediným zdrojem, o kterém bohužel nevím, co vlastně přesně říká, mám obavu, že to nemůžeme stavět jako fakt, tím spíš natolik významný, aby bylo nutno to psát hned v úvodu. Dokonce by to mělo být v ideálním případě formulováno tak, že XYC v publikaci ABZ tvrdí, že… Jinak souhlasím s kolegou, manželství je právní institut (ať už civilního, nebo církevního práva), takže dost dobře nelze prohlašovat za manželství nějakou jinou formu soužití. Resp. lze to prohlašovat soukromě, lze mluvit o manželích jako projevu jakéhosi přání a neformálního vnímání nějakých soužití za manželství, ale těžko by to obstálo jako konstatování encyklopedického faktu o existenci manželství. Podobně tedy k okresním městům. Pokud, tak by se to muselo formulovat právě včetně patřičného kontextu, že v těch a těch kruzích je to a to označováno tak a tak. --Bazi (diskuse) 1. 7. 2017, 12:14 (CEST)

Co se týče zdroje, jde o stručnou zmínku, resp. příklad „(okresní město Pelhřimov)“ v závorce. Podobné zmínky jsem našel ještě asi ve třech článcích, po roce 2003 to tedy není tak časté. --Valdemar (diskuse) 2. 7. 2017, 10:24 (CEST)

Bazi: Nerozumíte mi. Nemyslím registrované partnerství. Mluvím o tom, že ačkoliv tu není oficiálně zavedeno stejnopohlavní manželství, nelze mluvit o tom, že neexituje. Lze mluvit o tom, že není zavedeno, povoleno, legální, že jej nezná naše právní úprava, že není praktikované, atd. atd. atd. Nejde tvrdit, že neexistuje, už proto, že o něm všichni mluví. Jako téma existuje. --Palu (diskuse) 2. 7. 2017, 22:09 (CEST)

Právě že rozumím, v tomto ano. Je-li stejnopohlavní manželství definováno jako právní institut, nelze se bez práva obejít. Existují různé varianty stejnopohlavního soužití, ale pokud termín manžel a manželka používáme pro lidi v manželství, pak to patrně nelze použít pro lidi, kteří nejsou v manželství jakožto právně a formálně stvrzeném svazku. Existuje jistě diskurz, jehož předmětem je stejnopohlavní manželství (proto je možno o tom třeba mít encyklopedický článek), ale to není totéž jako existence právního institutu. Tyhle „filozofické“ úvahy asi už jdou mimo nějaký racionální užitek, tedy jich zanechme. Pěkný večer. --Bazi (diskuse) 2. 7. 2017, 22:20 (CEST)

No pak tedy nerozumím já vám. To přirovnání mělo být takhle: přestože v Česku nezná legislativa pojem stejnopohlavních manželství, nelze o nich tvrdit, že v Česku neexistují. Neexistuje onen institut, ale jako téma existují a je možné, že by k tomu tématu (stejnopohlavní manželství v Česku) bylo možné nalézt NNVZ. Stejně tak u okresních měst jejich vypuštění ze zákona neříká nic o jejich existenci nebo neexistenci. Pouze o tom, jestli to zákon řeší nebo neřeší. Co jsem tím přirovnáním chtěl říct? Že okresní město může existovat i přesto, že už není definováno ze zákona, protože Franta si může s Tondou říkat bývalému okresnímu město klidně dál okresní město a pokud takových Frantů bude hodně, pak by to měla Wikipedie zohlednit adekvátní měrou. Pokud je tu spor o to, kolik těch Frantů je, pak to je věc jiná. Můžeme se pobavit o tom, jestli se mi (nám?) podaří k tomu najít dost zdrojů, aby bylo jasné, jak významná nebo naopak okrajová ta záležitost je. Pak se můžeme bavit, jestli je to v pořádku jak to je teď. Podle mě ne, ale je pravda, že po zdrojích jsem se ještě nedíval a čerpám především z vlastní zkušenosti z jednoho okresního města. --Palu (diskuse) 2. 7. 2017, 22:30 (CEST)

Zákon to ovšem řeší, a to tak, že stejnopohlavní manželství nezavádí, tudíž v Česku neexistuje. Je to záměr zákonodárce, nemít ho. Co naopak existuje, jak už jsem psal, je neformální soužití osob stejného pohlaví. Případně registrované partnerství, ale ani to není stejnopohlavním manželstvím. Ostatně u druha a družky také nelze hovořit o manželství. --Valdemar (diskuse) 3. 7. 2017, 11:53 (CEST)

Což ale s tím, co říkám, nesouvisí. --Palu (diskuse) 3. 7. 2017, 19:50 (CEST)

Pak ale nerozumím větě „přestože v Česku nezná legislativa pojem stejnopohlavních manželství, nelze o nich tvrdit, že v Česku neexistují“, která je zjevně mylná. --Valdemar (diskuse) 4. 7. 2017, 11:19 (CEST)

Právě, že není - přečtěte si to celé, jen tak lze pochopit, jak jsem to myslel. Když vytrhnete jednu informaci z celého kontextu, tak můžete označit jako mylnou valnou většinu jakýchkoliv vět. --Palu (diskuse) 4. 7. 2017, 19:01 (CEST)

Myslím, že je problém hlavně v pojmech. Jak okresní město, tak třeba stejnopohlavní manželství v Česku neexistují samy o sobě, mohou ovšem existovat jako téma: hovoru, přemýšlení a úvah. Tedy s těmito pojmy se samozřejmě pracuje, ale protože jejich existence je odvislá od právního řádu, existují reálně pouze tehdy, jestliže je tento řád upravuje. Dám ještě jeden, opět absurdní příklad – jestliže se Vy označíte za českého krále a Česko za království, tak tyto pojmy sice zavedete do nějakého diskurzu, ale to neznamená, že se náš stát stal monarchií a Vy panovníkem. --Valdemar (diskuse) 5. 7. 2017, 14:43 (CEST)

V druhé větě jste potvrdil, co říkám celou dobu, a co v článku teď chybí a vůbec to z něj nevyznívá. V další větě jste to zase znegoval a řekl, že pokud to není v právním řádu, tak to neexistuje. Je to nekonzistentní. Co se týče království, pokud bude někdo trvat na tom, že Liberland je stát, a přitom nebude tento stát nikým uznán a nebude tak právně zakotven, neznamená to, že Wikipedie napíše, že neexistuje. V onom článku je vidět, co Wikipedie skutečně v tomto případě napíše: napíše všechna relevantní POV, včetně toho, že se jedná podle zakladatelů o stát. A pokud mě někdo bude titulovat třeba jejich králem, tak zase napíšeme, že právně králem nejsem, ale že oni mě tak označují. --Palu (diskuse) 5. 7. 2017, 21:03 (CEST)

Zjevně zde jde opravdu o chaos v pojmech (použití určitého označení neznamená existenci daného subjektu). Nicméně konkrétnější reakce na Váš poslední příspěvek: 1. v článku to, že se označení „okresní město“ používá, nechybí. 2. jestliže něco existuje jen díky právu, tak když to právo neupravuje, tak to neexistuje. 3. státy existují, naplňují-li obecnou definici státu, otázka jejich uznání je s tím sice spojena, ale ne všechny státy na světě jsou uznávány všemi ostatními subjekty mezinárodního práva. 4. ano, ovšem půjde o mylné označení, protože králem nebudete. A tím se vracíme k bodu jedna – okresní města již neexistují, přesto se někdy v praxi toto označení stále užívá. S tímto přístupem jste mimochodem už o sekci níže vyslovil souhlas, čili doufám, že to teď zase nebudete popírat. Jsem nicméně zvědav, kam tuto diskusi ještě posunete. --Valdemar (diskuse) 5. 7. 2017, 21:24 (CEST)

1. to není předmětem sporu. Předmětem sporu je to, že jedno POV má neadekvátní prostor před druhým POV. 2. okresní město je označení, které se používá mezi lidmi nezávisle na právním statutu Zbytek nevím jak souvisí. Máte pravdu, už nějakou dobu se točíme v kruhu, protože nejste ochoten přijmout jiná hlediska než to jediné. --Palu (diskuse) 5. 7. 2017, 21:51 (CEST)

Jinak na tom Liberlandu se můžete v úvodu podívat, jak by to mělo vypadat. Nejprve vymezení obecné, potom teprve právní. Nic na tom nemění to, že "okresní města již neexistují, přesto se někdy v praxi toto označení stále užívá" nebo "Liberland neexistuje, přesto se někdy v praxi toto označení užívá". Proto je tato úprava článku opravou neutrality směrem od jednostranného POV. Jak jste psal níže, obsah je stejný, takže nechápu, proč vám ta úprava vadí, když řeší docela závažnou námitku při nezměněném obsahu. --Palu (diskuse) 5. 7. 2017, 22:00 (CEST)

Nemyslím, že bychm se točili v kruhu, Vy máte stále dotazy na to, zda něco existuje, když to neexistuje, já Vám to objasňuji. Mě to nevadí, klidně pokračujme. Co se týče variant článku, obsahově rozdíl není žádný a z hlediska formy se na moji stranu přidal kolega Bazi (viz níže), čili zatím to vypadá, že jste nikoho nepřesvědčil. --Valdemar (diskuse) 6. 7. 2017, 16:13 (CEST)

Nevím, jestli chcete jen trollovat ze zábavy a nebo trollovat, abyste dokázal svou pravdu, ale já už se téhle debaty účastnit dál nehodlám. Není mi příjemné s vámi diskutovat na věcné úrovni, protože žádnou takovou úroveň od vás nevidím. Rád se vrátím k diskusi s vámi až budete mít konstruktivnější přístup a přestanete připomínat svou argumentací o neexistenci zaseklou gramofonovou desku. --Palu (diskuse) 6. 7. 2017, 17:23 (CEST)

Již jednou jsem Vás žádal, abyste s osobními útoky přestal. Jak vidím, nemělo to ten správný efekt. --Valdemar (diskuse) 6. 7. 2017, 22:13 (CEST)

Že Vás to ještě baví... --Bazi (diskuse) 6. 7. 2017, 12:12 (CEST)

Tak je pravda, že už dříve jsem si všiml, že kolega Palu často diskutuje už jen pro diskusi samu. Ale mě to nevadí, můžeme zde debatovat třeba ještě další roky. --Valdemar (diskuse) 6. 7. 2017, 16:10 (CEST)

Opravdu Vám to stále ještě nevadí? Problém takových nekonečných debat často spočívá v tom, že místo vyřešení problému už jen roste frustrace obou (či více) stran a sílí nevěcná rovina. Vizte výše. Ony ty šablony Stop chat a Nekrmte trolly nějaký smysl přece jen mají. --Bazi (diskuse) 6. 7. 2017, 22:23 (CEST)

Samozřejmě není vhodné, když debata nemá žádný obsahový výstup. Ale ne, tohle mi nevadí, někdy je možná nutné dát tomu delší čas. Co mi vadí, je chování, které Palu shora prezentoval, to už s věcnou debatou nemá nic společného. --Valdemar (diskuse) 6. 7. 2017, 22:26 (CEST)

V jednom z posledních příspěvků jsem napsal, že se točíme v kruhu a že kolega Vlout lpí ne svém pohledu a není ochoten přijmout i jiné pohledy. Navázal jsem na to tím, že jsem podal žádost o třetí názor. Teď očekávám, že někdo buď pomůže přinést nějaký další vzhled, a nebo diskuse utichne do prázdna a kolega Vlout udrží z mého pohledu POV verzi článku. Předpokládám, že pokud vložím šablonu NPOV, budu revertován tak jako u šablony Dvě verze, a pokud na to upozorním správce, budu zablokován jako ve stejném případě Horstem. Čili moc mě to neláká. Proto doufám, že čerstvý vítr by mohl spor rozsoudit rychleji a bez zbytečných silových řešení. --Palu (diskuse) 6. 7. 2017, 17:20 (CEST)

Dvě verze

JAn Dudík: Můžu se prosím zeptat na toto shrnutí? Jaký odkaz na hlavní stranu? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:57 (CEST)

@Palu: Nehledě na to, že se nejedná o žádný zásadní rozdíl, vložená šablona odkazovala na hlavní stranu, respektive na editaci na hlavní straně. JAn (diskuse) 28. 6. 2017, 22:59 (CEST)

Opravil jsem. Vyhovuje? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 23:02 (CEST)

Před dalším vložením její existenci zdůvodněte. --Valdemar (diskuse) 28. 6. 2017, 23:03 (CEST)

To je snad jasné ne? Vy prosazujete jednu verzi a já druhou, a chci, aby se k tomu vyjádřili kolegové. K tomu ta šablona slouží, ne? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 23:23 (CEST)

Vaše verze ovšem neexistuje, není zde žádný obsahový rozdíl. Pro snahu protlačit alespoň nějaká vlastní slova tato šablona není určena. --Valdemar (diskuse) 28. 6. 2017, 23:25 (CEST)

Cože? Tohle není obsahový rozdíl? A to shrnutí neobsahuje důvod té změny? Nějak nechápu, o co vám jde. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 23:38 (CEST)

Já vám k tomu přidám třetí verzi: Změnil bych "Okresní města podle rozdělení okresů z roku 1960" na "Okresní města podle rozdělení okresů od roku 1960", z toho už by bylo jasné, že okresní města pořád jakoby jsou, ale pořád platí ten princip 1960 když už. Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 23:53 (CEST)

Nikoli, to není obsahový rozdíl. Možná byste měl spíše nejdříve zde na diskusi sdělit, jaký problém s článkem máte, než postupovat takto konfrontačně a nekonstruktivně. --Valdemar (diskuse) 29. 6. 2017, 10:27 (CEST)

Dobrá: článek vyznívá, jako by okresní města neexistovala a ta informace je schovaná na samém chvostu kapitoly, přitom tohle má zaznít už v úvodu kapitoly, aby byl kontext kompletní a neutrální. Život nejsou jen zákony a oficiální pohled není jediným pohledem. Pokud se označení celkem běžné používá, nezmění na tom nic ani to, že už není definované zákonem. Definice zákonem je totiž oproti reálnému užití podružná věc. Mimochodem konfrontačního a nekonstruktivního postupu z mé strany si nejsem vědom. --Palu (diskuse) 29. 6. 2017, 12:31 (CEST)

Pravdou ovšem je, že okresní města již neexistují. Jejich existence je dána normou, která je vytváří a stanoví, která to konkrétně jsou. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by možné za okresní město označit každé, které kdy v minulosti bylo sídlem okresu (dříve, do roku 1950, jich bylo opravdu poměrně hodně). Užití pojmu „okresní město“ v praxi je věc odlišná, jestliže něco nějak (chybně) označíte, ještě neznamená, že tím zajistíte existenci neexistující věci. --Valdemar (diskuse) 29. 6. 2017, 13:08 (CEST)

Jak píše kolega Vlout. Okresní město představuje/-vovalo jednu úroveň nějakého administrativního členění veřejné správy. Vzhledem k tomu, že právě ta je vymezena výhradně zákonem (občan může činit vše, co mu nezakazuje zákon, zatímco „stát“ může činit jen to, co je mu zákonem umožněno), nemůže reálně existovat bez takové legislativní opory. Je možné, že třeba některé úřady nebo jiné organizační struktury udržují ze setrvačnosti i okresní členění, vybavuju si třeba okresní hospodářskou komoru nebo i okresní soud, takže lze stále i v praxi o okresech nějak uvažovat, nicméně právě jen v tom příslušném kontextu. Okresní město máme ale i v úvodní definici vymezeno jako „sídlo územní nebo územně-správní jednotky okres“. Když tedy zanikla územně-správní jednotka, zaniklo logicky i její sídlo. Výskyt samotného sousloví v psaných či mluvených projevech s tím není v konflitku, protože není určující. --Bazi (diskuse) 29. 6. 2017, 14:34 (CEST)

Technická: okresy stále existují a mají své územní vymezení. Jediné, co zaniklo, je jejich správní funkce (s výjimkou soudů a některých dalších institucí). --Palu (diskuse) 29. 6. 2017, 23:08 (CEST)

Myslím, že nemáte pravdu ani jeden. Rovnítko mezi "přestal definovat zákon" a "přestalo existovat" není logicky pravdivé a je to jen jeden, částečný pohled na věc z určitého hlediska (= oficiálního). Stejně jako nadále existuje okresní město Prachatice, přestože ho už nedefinuje zákon, tak nadále existuje rum a pomazánkové máslo, přestože ho zakázal zákon věnovaný zbožíznalství. Stejně tak existovala Makedonie, i když oficiálně uznaná byla Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Je to proto, že okres Prachatice má stále de facto za sídlo město Prachatice. Proto píšu o tom, že život není jenom zákon a proto píšu o tom, že upřednostnění tohoto POV snížilo neutralitu a objektivitu článku. A proto jsem chtěl vrátit neutrální kontext, který zohlední skutečnost (de facto) i vámi preferovanou literu zákona (de uire), který mimochodem o neexitenci nehovoří (neruší, nezakazuje, nic, prostě jen neuvádí). Bohužel je ale přesvědčení o tomto POV natolik silné, že se od argumentace odbíhá k emocím a blokům. Je to skutečně škoda, že se nedá domlouvat racionálně a klidně. Každopádně já tomuhle odmítám věnovat čas, který se dá strávit efektivněji než hádkou proti svaté válce. Za mě je článek v tuto chvíli nevyvážené POV. --Palu (diskuse) 29. 6. 2017, 23:06 (CEST)

Jsou to, dle mě různé věci. Makedonie je jen, alespoň pro mě, jedno ze synonym Republiky Makedonie. Okres Prachatice je převážně statistická jednotka, která v roce 2017 nemá okresní město aneb sídlo okresu. Prachatice tento titul pozbyly a (prozatím) je to věc minulosti a tak i přídomek "okresní město" je označením z minulosti. --Pavouk (diskuse) 30. 6. 2017, 00:48 (CEST)

Tak nějak bych to viděl. Právě bez té správní funkce pozbývá okresní město platnosti, funkčnosti, existence, jakkoli vymezení okresu může být využíváno (třeba právě pro tu soudní strukturu). Třeba Nejvyšší soud má působnost celostátní, sídlí ovšem v Brně, což z Brna nedělá hlavní město republiky. Okresní působnost soudu sídlícího v Prachaticích nedělá z Prachatic okresní město, nanejvýš jen to sídlo okresního soudu. --Bazi (diskuse) 30. 6. 2017, 02:12 (CEST)

O tom jsem mluvil: "Prachatice tento titul pozbyly" je nedoložená informace. Je doloženo, že úředně přestal být stanoven. Zároveň je doložitelné, že je nadále někdy užíván. Pokud tedy článek vyznívá tak, že titul neexistuje, je to pouze jeden úhel pohledu z více (ze dvou) legitimních. Přitom zohledněn by měl být rovnoprávně i ten druhý.. --Palu (diskuse) 30. 6. 2017, 11:18 (CEST)

To už je pouhé spekulování a fantazírování. Jak jsem vysvětlil, ve veřejné správě platí jen to, co je zákonem výslovně umožněno, ne naopak. Tedy pokud pozbylo okresní město legislativní oporu, pak pozbývá z hlediska správního i existence. A myslím, že v této diskusi už se komunitní názor projevil dostatečně, přeji Vám tedy pěkný den. --Bazi (diskuse) 30. 6. 2017, 12:21 (CEST)

Já tohle samozřejmě chápu. Vy zase pochopte, že ten termín není záležitostí pouze veřejné správy, že ho užívají i lidé, a ti ho používají i po vypuštěním veřejnou správou. Wikipedie tu není od toho, aby komukoliv cokoliv doporučovala, aby upřednostňovala jeden pohled před druhým, aby popisovala, jak by něco mělo být, a že už by vlastně ten termín lidé neměli používat, protože ho už nepoužívá zákon. Wikipedie je tu proto, aby popsala doložitelnou realitu, ať už de uire nebo de facto. --Palu (diskuse) 30. 6. 2017, 12:24 (CEST)

Souhlasím s tím, že je to historické označení. Tedy Prachatice byly okresním městem. Mylné užití tohoto označení ve spojení se současností z Prachatic okresní město nedělá, tuto moc ten který člověk, který by je užil, nemá – okresy a jejich sídla stanoví (= vytváří) zákon, neurčují je jednotlivci podle své libovůle. A pro současnost platí, že okresy ještě existují, ale už pouze jako vymezené území, svá sídla či nějaké funkce v rámci státní správy už nemají (mimochodem, toto území už nepoužívají ani okresní soudy a okresní státní zastupitelství). Veřejnou správu zde vykonávají kraje (krajská města) a obecní úřady obcí, u nichž máme tři úrovně státní správy. A když jsme u krajů, např. o Klatovech by se s touto logikou stále mohlo mluvit jako o krajském městě, což by ovšem bylo absurdní. --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 08:49 (CEST)

To je mylný výklad. Co není zákonem zakázáno, to je povoleno, proto si může kdokoliv nazývat okresním městem jaké město chce a věcí Wikipedie je zaznamenat realitu. Dokonce i kdyby tu byl zákon, který to zakazuje v oficiálním styku, jako je třeba zákon zakazující rum a pomazánkové máslo, i tehdy to neznamená, že na Wikipedii to přestaneme vůbec brát v potaz a začneme psát místo toho R. U. M. nebo tradiční pomazánkové. Prostě to, o čem mluvíte je jen jeden - oficiální - pohled, nikoliv celá realita, kterou tu máme odrážet. Jinak pokud někdo ještě mluví o Klatovech jako o krajském městě, pak to tak stojí za zaznamenání na Wikipedii. Pokud už to tak ale není - a já myslím, že není - pak to sem nepatří. Rozdíl je také v tom, že zatímco takové kraje už dávno zanikly, okresy ještě úplně nezanikly a proto (mohu-li trochu zabádat a odhadnout) to lidi svádí k setrvačnosti ohledně existence okresních měst. Až se skutečně tohle stane historií, pak o tom lze psát jako o historii. Nikoliv ohýbat nedokonalou realitu podle toho co by se mělo. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:07 (CEST)

Nikoli, mylný je Váš výklad. Okresní města již neexistují, to je fakt. Chcete-li říci, že je tomu naopak, pak Vy ohýbáte realitu. To, že se toto označení stále používá, je věc jiná a v článku je to zmíněno (včetně mého dokladu, že tomu tak je). Víte, existuje celá řada věcí, které jsou předmětem zájmu Wikipedie, a které jsou vytvořeny právním řádem. Kdyby je právní řád nevytvořil, tak by neexistovaly. A existují v takové podobě, v jaké byly právem vytvořeny. Stejně tak v praxi dochází k omylům a dezinterpretacím, což ale nic nemění na tom, že jde o omyly a dezinterpretace. Např. někdo nazve přepadení třetí osoby a odcizení jejích věcí krádeží, ačkoli jde o loupež. Wikipedie v takovém případě musí věc nazvat loupeží a nad to může zmínit, že ji určitá osoba označila za krádež. Jiný příklad, v praxi se často Poslanecká sněmovna označuje za Parlament a např. její předseda za předsedu Parlamentu, my je tak však označovat nemůžeme, protože tomu tak není. Stejně je tak tomu zde, musíme uvádět, že okresní města již neexistují, i když v praxi se tak tato bývalá města označují. Kdybychom říkali, že okresní města stále existují, tak bychom neříkali pravdu a uváděli bychom českou veřejnost v omyl. --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:28 (CEST)

Že okresní města neexistují je jen jeden pohled. Druhý pohled je sice v článku zmíněn, jak píšete, nicméně já tu rozporuji pouze to, že je velmi upozaděn a článek tak celkově vyznívá tak, že si toho druhého pohledu člověk ani nevšimne. Neodpovídá tak realitě, kdy velká část lidí bere stále okresní města v patrnosti. Tady je jim říkáno, že tím dělají chybu, což není poslání Wikipedie. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:31 (CEST)

Úkolem wikipedie je věrně popisovat realitu. Zde tedy tak, že okresní města již neexistují, ačkoli v praxi se toto označení stále někdy používá. --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:33 (CEST)

Na tom se shodneme. Neshodneme se ale na tom, jestli tohle sdělení zprostředkovává současná podoba článku. Podle mě ne, když je ta druhá část věty napsaná zapadlá až na samém konci článku. Má být už v úvodu dané kapitoly. To je předmětem tohoto sporu. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:34 (CEST)

To mi nepřijde jako podstatná změna. Současná varianta je myslím vhodnější, protože jde o popis z hlediska vývoje, nejdřív byly, pak se rozebírá, jaké a atd., a až pak, že byly zrušeny a že i přesto se toto označení stále objevuje. --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:37 (CEST)

Člověk se to dozví až když už dávno přestal číst - takže nikdy. Je to tedy nedostatečná varianta z pohledu NPOV. Logicky by to mělo být členěno tak, že to nejpodstatnější zazní v úvodu kapitoly a následně je to vysvětleno. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:48 (CEST)

Nemám ten pocit, ale můžeme se na něčem kompromisním shodnout. Každopádně nyní mne na nějakou dobu omluvte, možná se ještě během víkendu zapojím, příp. až příští týden. Do té doby se třeba ještě vyjádří i další kolegové. --Valdemar (diskuse) 1. 7. 2017, 10:57 (CEST)