Diskuse:Martin, Jan a Stašek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Martin, Jan a Stašek[editovat zdroj]

  • Pořadí jmen je převzato z pamětní desky v Betlémské kapli. Stejné pořadí uvádí František Palacký a řada dalších historiků.
  • Kategorie „husité" je poněkud sporná, husitská revoluce vypukla až v roce 1419 (sedm let po smrti mládenců). Byli to však předchůdci husitů, dle Palackého „první krev prolitá ve příčině husitství" (Dějiny národu českého, 3. díl, článek třetí).

--78.136.155.201 24. 3. 2017, 22:01 (CET)[odpovědět]

Bouře protiodpustková[editovat zdroj]

Nebylo by lepší nepojímat článek jako biografii, ale postavit do centra právě ty protiodpustkové nepokoje? O těch třech mládencích víme jen v souvislosti s protiodpustkovými nepokoji a jejich popravou, mimo tuto rovinu se jim článek nevěnuje a ani věnovat nemůže. Článek by se mohl jmenovat například Protiodpustková bouře, i když nevím, jaký pojem je v odborné literatuře zavedený, případně jaký název by očekávala širší veřejnost. (Každopádně prohozené spojení, Bouře protiodpustková, podle Googlu mimo tento článek neexistuje; nebylo by lepší použít obvyklejší či méně archaicky znějící označení? --Vojtěch Veselý (diskuse) 25. 3. 2017, 03:07 (CET)[odpovědět]

Termín protiodpustkové bouře je v historické literatuře užíván (viz např. ISBN 80-85983-51-6, s. 164). Máte ale pravdu, že zvláště ve tvaru, v jakém jsem ho použil, zní nezvykle a archaicky. Upravil jsem to na bouře proti odpustkům, nic lepšího mě nenapadlo.
Podnět ke vzniku článku dala pamětní deska v Betlémské kapli (navazuji na článek Betlémská kaple, je tam link). Domnívám se, že některé návštěvníky kaple by mohly zajímat podrobnější informace o osudu Martina, Jana a Staška, kteří byli v kapli slavnostně pohřbeni. Protože jejich jména bývala občas připomínána ke dni 11. července i v evangelickém tisku, rozhodl jsem se pro formu biografie. Pokud v článku stručně probírám také bouře proti odpustkům v roce 1412, činím tak jen proto, abych čin oněch mladíků zasadil do souvislostí.
Šířeji pojatý článek o boji proti odpustkům by jistě byl přínosem. Článek Odpustek je v historické části neobyčejně stručný a článek Boj proti odpustkům by na něj mohl navazovat. V úvodu by mělo být vysvětleno, kdy, jak a proč protiodpustkové hnutí vzniklo. V českých zemích je kritika odpustkové praxe spojena s řadou zvučných jmen: Matěj z Janova, Jindřich z Bitterfeldu, Albert Engelschalk, Matouš z Krakova, Jan Hus, Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra a další. Kritika odpustků byla posílena studiem spisů Jana Viklefa a boj proti odpustkům se pak prolínal s bojem za Viklefa. Ve výkladu samotných bouří v roce 1412 by měl být popsán i průběh ideové stránky tohoto zápasu, což jsem já úplně pominul (prohlášení teologické fakulty, disputace 17. června, porada na Žebráku 10. července, schůze na radnici 16. července atd.). Stručně by měly být zmíněny i důsledky bouří: klatba na Husa a uvalení interdiktu na Prahu v srpnu 1412, králem nařízený Husův odchod na venkov v říjnu 1412. Snad by mohly být zmíněny i jiné protiodpustkové boje v Evropě, vždyť bezprostředním podnětem pro vystoupení Martina Luthera (vyhlášení 95 tezí) byla bula papeže Lva X. z roku 1515 o prodeji odpustků pro stavbu svatopetrského chrámu v Římě. Mohl by to být zajímavý článek (také ovšem náročný), doufám, že ho jednou někdo napíše.
--78.136.146.54 25. 3. 2017, 21:38 (CET)[odpovědět]
Díky za úpravu. Ještě k těm odpustkům, upozorňuji na článek svatokupectví, který se zabývá (také dosti stručně) prodejem odpustků. V protiodpustkových bouřích, pokud to chápu správně, šlo totiž hlavně o odpor proti prodeji odpustků, ne proti odpustkům jako takovým. --Vojtěch Veselý (diskuse) 26. 3. 2017, 13:15 (CEST)[odpovědět]

Článek svatokupectví je bohužel opravdu velmi stručný.

Někteří odpůrci odpustků kritizovali jen zlořády při jejich udílení, kupčení s nimi, jiní však napadali i teoretické zdůvodnění odpustků samých. Pokud jde o Husa, pak dle Kybala nelze říci, že by jeho pojetí bylo zásadním popíráním odpustků, ale „kladlo zejména na udíleče tak vysoké a subjektivně obtížné i těžko dostupné požadavky, že se jimi odpustková praxe téměř znemožňovala." A dále Kybal konstatuje, že Hus „připojil k původnímu důvodu mravnímu řadu důvodů teologických, jimiž teorii a zejména praxi odpustkovou zeslabil téměř až do jejich anulování." Zájemcům o podrobnější poučení lze doporučit knihy:

  • KYBAL, Vlastimil. M. Jan Hus, Život a učení. Díl II, Učení. Část 3. V Praze: Jan Laichter, 1931. 377 s. cnb000548379. [Husovo pojetí odpustků je rozebráno na str. 266–277; shora citované věty jsou na str. 269 a 275.]
  • MOLNÁR, Amedeo. Pohyb teologického myšlení: Přehledná dějiny dogmatu: Skripta pro stud. účely Komenského evangelické bohoslovecké fak. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1982. 440 s. cnb000404239. [O odpustcích viz str. 214–222.]

--78.136.188.177 26. 3. 2017, 18:03 (CEST)[odpovědět]