Diskuse:Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku
Přidat téma
Reference 3 (Poche, Janáček)[editovat zdroj]
Jaké vydání bylo použito k refování? Uvedeno je 1. vydání z roku 1948, ale ISBN je k 3. vydání z roku 2001. Takto míchat data je opravdu nevhodné. Pokud bylo použito 1. vydání, tak ISBN vypustit (k danému vydání se nevztahuje), pokud 3. vydání, tak ref upravit tak, aby to reflektoval. --Vachovec1 (diskuse) 28. 3. 2017, 12:58 (CEST)
- To bohužel již nezjistím, ale mohu se zeptat, zda došlo k párování s databázemi NK, to by pak vše vysvětlilo. --KKDAII (diskuse) 5. 8. 2023, 22:34 (CEST)
K přesunu[editovat zdroj]
Na slupi je pomístní jméno a Naše řeč jej takto uvádí tj. s velkým N, jména se píšou s velkým počátečním písmenem. Na rozdíl od kostela sv. Martina ve zdi či kostela Panny Marie pod řetězem, kde přídomek není pomístní jméno.--Tomas62 (diskuse) 13. 7. 2018, 11:55 (CEST)
- To je právě ta otázka - odkud máte, že Na slupi je pomístní jméno? Možné to je, ale ve Vámi zmiňovaném článku, který jsem před editací taky četl, se to nepíše; tam se zmiňuje jen název ulice Na slupi (navíc psaný - protože v době (1989) před reformou pravopisu 1993 - oproti dnešním pravidlům s malým s, proto pro nás, celkově vzato, tento článek nemá relevanci. Řešením by bylo najít někde, že a jak zní to užívané pomístní jméno (Profous?; asi by mělo znít Slup - jako Zderaz), nebo napsat Poradně ÚJČ. Bez tohoto se jméno jeví spíš jako obecné (ať už má jít o sloup (spíše), nebo jímku na ryby). Díky, --Jiří Janíček (diskuse) 18. 7. 2018, 02:37 (CEST)
- @Tomas62, Jiří Janíček: Vhodnější jméno je Na Trávníčku, doložené (latinsky) už od 14. století, dále u Františka Ekerta (1884) i v současných textech (např. Encyklopedie českých klášterů). Název na Slupi je pomístní, doloženo už před vznikem kostela pro dvorec – viz Pražský uličník a podrobněji v kronice Františka Rutha. A ano, Eckert píše o kostelu na Trávničku a klášteru „ve Slupi“. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 7. 2018, 18:47 (CEST)
- @Tomas62, Matěj Orlický: Dobře, já jsem otevřen všemu, je mi to koneckonců poměrně jedno, ale tohle má dvě (zá)vady: 1) mám dojem a pocit, že dnes je ve zdrojích používanější název /NA SLUPI/ (píšu bez ohledu na malá a velká písmena), 2) pokud NA TRÁVNÍČKU, tak to jistě není podle nějaké místní části atp. s názvem Trávníček (což snad je u té Slupi - což ale zároveň pořád koliduje s výkladem od slova "sloup", podle něhož se kostel jmenuje prý pravděpodobněji, nezávisle na existenci nebo neexistenci oblasti s názvem Slup), nýbrž podle apelativa trávníček, čili podle PČP (resp. příručky Jak zacházet s náboženskými výrazy, v PČP/IJP myslím kostely, součástí jejichž názvů je trávníček, slup ani řetěz nejsou) píšeme na trávníčku s malým (stejně jako kostel Panny Marie pod řetězem). Zavolejte někdo pls do Ústavu - nebo to zase bude na mně? --Jiří Janíček (diskuse) 28. 7. 2018, 01:20 (CEST)
- @Jiří Janíček, Matěj Orlický:Poznámka je čistě jazyková: Na trávníčku, Na slupi. Velké písmeno ve jménu.--Tomas62 (diskuse) 28. 7. 2018, 01:49 (CEST)
- 1) Dojem, pocit… a jaké relevantní zdroje konkrétně?
- 2) a) Je tomu právě naopak, Na trávníčku byl místní název, což je expilicitně a doslova uvedeno už v latinském textu o založení kláštera „in loco In Viridi dicto“. b) na Slupi je místní název i pokud pochází od sloupů, přímo se sloupem v kostele to spojuje jen pověst o Svantovítově sloupu, kterou není možné brát jako věrohodný zdroj. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 7. 2018, 10:57 (CEST)
- @Tomas62, Matěj Orlický: Dobře, já jsem otevřen všemu, je mi to koneckonců poměrně jedno, ale tohle má dvě (zá)vady: 1) mám dojem a pocit, že dnes je ve zdrojích používanější název /NA SLUPI/ (píšu bez ohledu na malá a velká písmena), 2) pokud NA TRÁVNÍČKU, tak to jistě není podle nějaké místní části atp. s názvem Trávníček (což snad je u té Slupi - což ale zároveň pořád koliduje s výkladem od slova "sloup", podle něhož se kostel jmenuje prý pravděpodobněji, nezávisle na existenci nebo neexistenci oblasti s názvem Slup), nýbrž podle apelativa trávníček, čili podle PČP (resp. příručky Jak zacházet s náboženskými výrazy, v PČP/IJP myslím kostely, součástí jejichž názvů je trávníček, slup ani řetěz nejsou) píšeme na trávníčku s malým (stejně jako kostel Panny Marie pod řetězem). Zavolejte někdo pls do Ústavu - nebo to zase bude na mně? --Jiří Janíček (diskuse) 28. 7. 2018, 01:20 (CEST)
- @Tomas62, Jiří Janíček: Vhodnější jméno je Na Trávníčku, doložené (latinsky) už od 14. století, dále u Františka Ekerta (1884) i v současných textech (např. Encyklopedie českých klášterů). Název na Slupi je pomístní, doloženo už před vznikem kostela pro dvorec – viz Pražský uličník a podrobněji v kronice Františka Rutha. A ano, Eckert píše o kostelu na Trávničku a klášteru „ve Slupi“. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 7. 2018, 18:47 (CEST)
Profous se převážně zabývá místními jmény, zde se od samého počátku zabýváme pomístními jmény. Ovšemže Na slupi je četnější, vždyť dalo jméno ulici Na Slupi. Takže gůgl jen potvrdí odposlechnutou i čtenou zkušenost. Zde ovšem nediskutujeme četnost jména obecně, ale četnost ve vztahu ke kostelu a v tomto bycha dal kolegovi za pravdu, Na trávníčku je častější. Pokud o počátečním velkém/malém písmenu má rozhodnout existence/neexistence pomístního jména, pak vodítkem je: Martínek, Jiří a kol. Geografická jména České republiky: seznam místních jmen a seznam pomístních jmen = Geographical names of the Czech Republic: index of settlement names and index of physiographical names. 2. rozšířené a pozměněné vydání. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2016. 347 stran. Geografické názvoslovné seznamy OSN. ČR = UNO gazetteers of geographical names. CZ. ISBN 978-80-86918-93-8.--Tomas62 (diskuse) 11. 8. 2018, 19:05 (CEST)
Přesunul jsem na Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku. --Jvs 23. 8. 2018, 20:24 (CEST)