Diskuse:Jan Berwid-Buquoy

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele ZbV v tématu „Doplnění zdrojů

Toto není snad ani encyklopedické heslo, ale nějaký PR článek propojen s řadou jiných, pro encyklopedii nepřínosných a neověřených údajů. Vzájemné dohadování kdo je větší akademik a či kde kdo komu co řekl a slyšel je zcela irelevantní. Pravidla jsou jasná a wiki neslouží k propagaci kohokoliv, ale stručným, jasným, podle zvyklosti doložených faktů. ZbV (s řadou titulů a publikací, jejichž relevance je zde nulová).

Neověřeno[editovat zdroj]

"Jendův prastrýc byl bezesporu nejlepším leteckým odborníkem přes civilní leteckou dopravu, jakého kdy Československo mělo (ministr civilního letectví ČSR 1929 - 1939)." Na www.vlada.cz vůbec takové ministerstvo neuvádějí. Tlusťa 10:28, 3. 10. 2006 (UTC)

  • Ministerstvo civilního letectví nikdy neexistovalo. Civilní letectví bylo po celou 1. republiku řízeno podle zákona č. 172/1925 Sb. ministerstvem veřejných prací. --Tom 11:02, 3. 10. 2006 (UTC)
"Bervida Jan (1893–1962), letecký technik, organizátor čs. civilního letectví" Československé dokumentační středisko --Limojoe 12:31, 3. 10. 2006 (UTC)

Možná by stálo za to uvést celé tituly. Je to RNDr. ? MUDr. ? Nebo snad dokonce RSDr. ?

Hmm - z doplněného článku udělení doktorského titulu nevyplývá. Změněno do konzistentní podoby. Obávám se ale, že takovýchhle ješitných údajů je tam víc. --Postrach 06:55, 4. 10. 2006 (UTC)


K odstranění titulu Dipl. Pol.:

  • tituly nepíšeme (alespoň ne hned v úvodní definici) ani u jednoznačně prokázaných doktorů, profesorů atd.; to je normálně zmiňováno až později
  • verze uvádějí rozdílné tituly, jednou Dr., pak Dipl.Pol. (o tom druhém Dr. z KU nemohu mnoho říci, nemám potuchy)
  • na stránce uvedené v externí odkazech (waldviertelakademie) se uvádí pak Dr. cand. pol., což bych měl znát (diplom z politologie jsem na svobodné universitě v Záp. Berlíně dělal v listopadu 1974, tedy jen krátce poté), ovšem nikdy jsem o nějakém Dr. cand. pol. neslyšel

Vycházím tedy z toho, že se jedná o Dipl. pol., což ovšem uvádět hned v úvodní definici je trochu neobvyklé. -jkb- 18:49, 4. 10. 2006 (UTC)

  • Prosím nemažte titul Dr.Dr. tento titul opravdu má a všude ho uvádí děkuji.

Salute de bona![editovat zdroj]

Nazdar Tome!

Pojem "ministr" se nevztahuje na ministerstvo, nýbrž na činnost. Je spoustu ministrů bez ministerstev (portofej). Obor civilního letectví spadal pod kompetenci Ministerstva veřejných prací jak správně uvádíte. Oficiální pracovní titul mého prastrýce od roku 1929 - 1939 zněl: Vládní komisař ve funkci ministra československé civilní letecké dopravy.

Antonín Doubek, autor knihy "Ikarové bez legend a bájí" (Praha 1988) o mém prastrýci prohlásil: "Ing. Jan Bervida byl nejlepším odborníkem pro civilní letectví, jakého kdy Československo mělo..."

Jožka Pejskar ve svém lexikonu "Poslední pocta", píše o něm totéž.

Myslím si, že korektura v článku byla poněkud unáhlená. Lepší je nejdřív se zeptat a potom jednat. Od toho máme diskusní stránku!

S pozdravem

--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 13:27, 6. 10. 2006 (UTC)

Pokud by v článku bylo "vládní komisař", asi by se nad tím nikdo nepozastavil. Ministry ČS vlád si ale lze na vládním webu snadno dohledat a mezi nimi se nikdo takový nevyskytoval. A obecně je to zbytečná podrobnost v článku o jiné osobě - tento údaj patří do samostatného článku o něm. --Postrach 15:19, 6. 10. 2006 (UTC)

Snad by bylo, pane kolego, lepší vycházet v první řadě z toho, co je zanešeno v úředních listinách kompetentních archívů (originál z dané doby) a teprve potom se začít spoléhat na to, co jste nalezl "na vládním webu" pod pojmem "ministři ČS vlád". Blbosti ve Wikipedii může každý vylepšit nebo dokonce vymazat. Ve většině případů webových stránek to nejde. Nedovedete si vůbec představit, co bylo o mně ve světě již napsáno a vysíláno neslýchaných kravin!

--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 18:54, 6. 10. 2006 (UTC)


Máte naprostou pravdu, pane doktore. Jenže tady nejde o spor úřední listiny kompetentního archívu s vládním webem. Je to spor vládního webu s ničím, protože jste zde žádnou úřední listinu kompetentního archívu zatím necitoval. Ale jakmile se to změní, bude vymalováno, Vaše vítězství bude nesporné a my mu rádi zatleskáme. Cinik 19:22, 6. 10. 2006 (UTC)
I podle Vašeho vlastního vyjádření (a předpokládám, že čerpáte z Vámi doporučovaných zdroůj) to byl vládní komisař ve funkci ministra. Tedy nikoliv ministr. Kromě toho je to celé pro toto heslo nepodstatný detail, který patří do hesla o jeho osobě.
Podobné rozebírání nepodstatných podružností zatím chápu jako podstatnou vadu článku. Určitě patří ke smazání podružnost o nevydaném překladu (u některých spisovatelů by takovéto detaily zabraly několik článků), některé méně významné dilpomy, ubrat duplicity (dikobraz třeba stačí uvést jen jednou) a podobně.
U zámku by místo málo říkajícího získal mělo být konkrétnější koupil/zrestituoval/vysoudil/půjčilsi/jinakkonkrétněnabyl (netuším, co je správně).
PS.: Na závěr drobné upřesnění: Pokud to, co označujete jako kraviny, pronesli alespoň dva lidé, každý slyšený alespoň jedním slyšícím posluchačem, jedná se o věc slýchanou ;-). --Postrach

Vážený "Postrachu" a "Ciniku"!

Děkuji Vám, že mi nenaháníte hrůzu! Nyní, bez legrace a k věci: Každý z nás je zajatec svých vlastních zkušeností. Důležité je pouze to, abychom v tom druhém viděli člověka se svými radostmi a starostmi, které mohou být diametrálně odlišné od našich.

Zámek jsem skutečně "získal" (ani nezrestituoval, ani nevysoudil, ani nepůjčil atd.). Byl jsem až pátý v řadě tzv. "dědiců připadajících v úvahu". Čtyři přede mnou (včetně mé matky) toto neatraktivní dědictví honem rychle odmítli. Důvod: Náklady na opravu = 60 milionů korun. Tohoto "černého Petra" mi vnucovalo město Tábor původně úplně "zadarmo", poté, co se starosta RNDr. Jiří Vaníček, dozvěděl, že disponuji cca. 10 miliony korun, které okamžitě hodlám investovat do oné, naprosto zdevastované budovy, která kdysi patřila mým předkům z matčiny strany (Prokopové z Hejlovce a Votápkové z Ritterswaldu). Dohodli jsme se na symbolické ceně "1 Kč", abych nemusel platit darovací daň. Zámek jsem tedy "získal"!

Z větší části jsem mezitim budovu a zámecký park zrestauroval a zpřístupnil veřejnosti. V zámku jsme s přáteli založili Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS). Konáme pravidelné osvětové přednášky a diskuzní mítinky. Přijdťe všichni! Veškeré jídlo a pití na účet Pánů z Ellgutu na Měšicích!

Navrhuji: Pravidelná setkání českých, německých - a wikipedistů i jiných národností, na našem zámku v Měšicích. Ubytování a strava pro tyto lidi zásadně zdarma. Hrazení cestovních nákladů, pouze ve vyjmečných případech. Čekám návrhy a vaše stanovisko. Organizační záležitosti prosím prohovořit nejdříve s kolegou Nolanusem. Mám k němu plnou důvěru. Udělám zásadně pouze to, co on "doporučí jako vhodné".

S projevem mé nejdokonalejší úcty!

--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 10:10, 7. 10. 2006 (UTC)

Nebyl bych rozhodne nejak moc rad, kdyby byly organizacni zalezitosti "prohovorovany s kolegou Nolanusem" nebot to by znamenalo, ze by mi v podstate cela ta pripadna akce spadla na krk a ja uprimne receno nemam velkou chut ted neco organizovat. Ani to nepovazuju za nutne, pokud by se nejake mezinarodni setkani melo konat, beztak se organizace musi ucastnit vic wikipedistu a bude se ta akce muset byt organizovana s predstihem.
Doporucuju k precteni [1].
Pricemz termin rijen povazuju za nerealisticky, melo-li by se neco konat, videl bych to tak na nejdriv prvni mesice 2007.
Tuhle diskuzi by bylo dobre prekopirovat jinam, pokdu nema zapadnout. --Nolanus 09:28, 9. 10. 2006 (UTC)

Nabídka je moc zajímavá, děkujeme, budem o tom určitě uvažovat. Správná stránka pro organizaci srazů je Wikipedie:Pod reálnou lípou, kam už Vás odkázal Nolanus. --egg 16:26, 9. 10. 2006 (UTC)

Co se týká setkání na našem zámku, doporučoval bych letní měsíce, abychom mohli v zámeckém parku grilovat sele. Aby to setkání nebylo příliš formální, uspořádal bych celý pořad včetně hudebního doprovodu s přednáškou nějaké zajímavé tuzemské nebo zahraniční osobnosti. Nejideálnější je červenec nebo srpen. V tuto dobu bych mohl např. zaangažovat Bedřicha knižete Schwarzenberka na téma "Můj život a práce ve Švýcarsku". Jedná se o nadmíru zajímavou osobnost (mluvící velice obstojnou češtinou), čímž je nuda vyloučena.

--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 19:21, 13. 10. 2006 (UTC)

Apropo titulace[editovat zdroj]

V mém německém občanském průkazu (v českém nikoli), je mé jméno formulováno takto: Dr.Dr. Jan Nepomuk Albert BERWID-BUQUOY . Podle německého normativního práva, jsou akademické a šlechtické tituly pouze součástí jména a nikoli akademické a šlechtické hodnosti. Pakliže mne někdo v Německu (a někdy se to stává) označí takto: Dr.Dr. Jan Nepomuk Albert baron BERWID hrabě BUQUOY, urozený Pán z Ellgutu na Měšicích, docent rer.pol., má to ten samý význam jako "Jirko!", "Franto!" nebo "Tondo!". Prostě vůbec nic to neznamená. S tím rozdílem, že v případě "Dr.", "Ing.", "Prof.", tak jako "baron", "hrabě" atd. musíte mít důkaz, že tato "jména" smíte používat jako součást vlastního "příjmení".

V prvním případě je nutné předložit akademický diplom. Přitom normativní justice nerozlišuje. Pakliže jste "MUDr.", "JUDr.", "PhDr." a "RNDr." Jiří Pospíšil, zápis bude v občanském průkaze vypadat takto: Dr.Dr.Dr.Dr. Jiří Pospíšil. Podle správního práva smíte být celkem 6x "Dr." v OP.

Se "šlechtictvím" je to horší. Nejenže musíte předložit erbovní rulu (na tom by hodně hochštapléru v Česku celkem rychle zvadlo), nýbrž musíte ještě prokázat k čemu to potřebujete. Např., prokažte úředníkovi na městské správě, že se musíte bezpodmínečně jmenovat: Slávek kníže Nováček, vévoda ze Žižkova! I kyž jste předložili diplomy, že dědeček byl kníže Metternich a babička vévodkyně z Yorku není Vám to nic platné. Úředník se ptá: "K čemu to potřebujete Vy!". Musíte prokázat, že je to z hlediska Vašeho povolání a reprezentace nutné: diplomat, prezident republiky, ministr československého civilního letectví, prominentní vědec, autor, umělec atd.

V mém případě tedy, že mi neustále někdo škrtá část mého jména Dr.Dr., s odůvodněním, že se jedná o "ješitnost" a píše pouze onen zbytek, nejen, že ono jméno mrzačí, nýbrž se dokonce dopouští falzifikace, tzn. uvádí vědomě do oběhu chybný údaj a klame tím veřejnost.

Kolega, který se mnou v roce 1974 studoval na FU Berlin, FB 15, OSI, politologii říká, že pojem "Dr. cand.pol." je mu neznámý. Rád bych ho poznal osobně. V letech 1973-74 byli na OSI, FB 15, pouze dva češi. Já a jistý Roman Koutský, který posléze emigroval do USA. Pochybuji Romane, že jsi to Ty! Přesto tedy, začnu od píky:

"cand.pol." je student po první státní zkoužce (tzv. "Vordiplomprüfung"), ketrý se připravuje na "Mgr." (pouze závěrečná písemná práce a ústní zkoužka) a nebo na "Dipl.-Pol." (Diplom-Politologe), je třeba předložit a obhájit diplomovou práci, čítající minimálně 60 stran DIN A 4. "Dr.cand.pol." je "Dipl.-Pol.", který je kandidátem na titul "Dr.rer.pol." Má hotovu disertataci (minimálně 300 stran DIN A 4), která ještě není oznámkována a ohodnocena a připravuje se na rigorosum (disputaci).

První řádka zní "rozený Kopecký". To je polopravda. Já jsem se sice "Kopecký" původně 1946 narodil, ale neprávem. Můj otec podal již v roce 1945 žádost, aby získal křestní jméno mé matky (Bervidová-Buquoyová. V prapůvodním originále z roku 1926 dokonce "Bervida von Buquoy"). Žádost byla bez zdůvodnění zamítnuta. Toto, po pádu totality, uznal Obvodní úřad pro Prahu 1, za nezákoný akt. Matriku ve smyslu žádosti z roku 1945 opravil a zapsal rodné jméno: Jan Berwid-Buquoy. Jsem tedy rozený: "Berwid-Buquoy" a nikoli "Kopecký". I když u mého otce "Kopecký" zustává, neboť již v roce 1971 zemřel. Nebožtíky přejmenovat nelze.

V případě pochybností a chorobné nedůvěry, kde mohu, prosím, předložit ve Wikipedii svůj aktuální úřední rodný list ? --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 21:22, 6. 10. 2006 (UTC)

Zdravím,
to není chorobná nedůvěra. Když jsem Vám odmazal tituly z jména jsem jednal v dbré víře. Titulace má být plná a když jsem se díval na de:Dr., zmínku o zkracování titulů jsem nenašel (hledal jsem však zběžně). Pouze u titulů z angloamerického prostoru se zkratkou Dr (bez tečky). navic jsem nenašel ve výčtu titulů Vámi uváděný titul Dr. rer. phil, který není uveden ani u Vámi odkazovaného životopisu (a zda je to ekvivalentní uváděnému Dr. phil. nevím). Pokud je to možné, uveďte zde českou variantu (jsme na české wikipedii) Vašeho jména abych se nedopustil falzifikace. Když se podívám na občanský průkaz, tituly se uvádí mezi nepovinnými údaji na druhé straně, takže o pevném svázání nejasné zkratky plného titulu jsem nevěděl.
Při doplnění údaje o rodné příjmení jsem vycházel z Vaší uživatelské stránky. Tato informae se mi zdála podstatná a tato informce bý měla být v hesle o Vás zachována. Ve svém životopise se zmiňujete i o obdoní před rokem 1975, takže všechny prameny o Vás z té doby budou pod tímto příjmením.--PaD 00:01, 7. 10. 2006 (UTC)

Dobře.

Poznámka: Dr.rer. phil. (v Německu) = PhDr. (v Česku). Význam: "Doctorus rerum philosophicum (Německo). "Philosophia Doctorus" (Česko). Je to významem naprosto jedno a totéž.

--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 10:33, 7. 10. 2006 (UTC)

Zdeněk Herl-Stolt[editovat zdroj]

Vážené dámy a pánové,

protože nejsem Vaším členem, požádal jsem pana Dr.Dr. Jana Berwida-Buquoye, aby mě touto stránkou umožnil přístup k Vám, Vás oslovit. Autorem jeho životopisu není on sám, jak se někteří z Vás v diskuzích vyjadřovali. Autorem jeho životopisu jsem já a on jej pouze ode mne "opsal" - ostatně ve velice zkrácené formě. Moje kniha (sbírka dokumentace): "Český Institut Mezinárodního Setkání a jeho prezident Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, 2000 - 2005", je v tisku (nakladatelství HERBIA, České Budějovice) a vyjde začátkem roku 2007.

Pakliže hledáte autora výšše uvedeného životopisu "Jan Berwid-Buquoy", tak prosím Vás pouze a zásadně: Zdeněk Herl-Stolt.

Zdeněk Herl-Stolt, bývalý redaktor "Železničáře", signatář "Charty 77" a spoluvězeň Václava Havla. V emigraci (Záp. Berlín) pak redaktor "Berliner Eishockey-Nachrichten" a dopisovatel SFB (Sender Freies Berlin).

Adresa: Seestr. 117, D-13353 Berlin-Wedding, Spolková republika Německo. Tel.: (0049-30) 451 55 57, Fax: (0049-30) 451 25 37.

bestseller[editovat zdroj]

Bestseller s cca. 18.000 prodaných výtisků - ta věta vypadá opravdu komicky, pane doktore... --Mince 09:02, 23. 10. 2006 (UTC)

Dodal bych, že v Česku se za bestseller považuje kniha s nákladem nad 10 000 výtisků, v Německu tak obvykle nakladatelství označují knihy s nákladem nad 100 000 výtisků (to odpovídá zhruba 10x většímu trhu). Obávám se, že se jedná o podobně nadsazené označení, jako jako bylo ministr či armádní generál v článku Jan Bervida. --Postrach 10:34, 23. 10. 2006 (UTC)

"Bestseller" se v Německu považuje od nákladu 10.000 exemplářů (ein kleines Bestseller) a nebo od 3. vydání titulu "odborné publikace" (Fachbuch-Bestseller). V Čechách se jako "Bestseller" běžně uznává náklad nad 2.000 ex. nebo 2. vydání odborné publikace. Moje odborná monografie o Haškovi, 4. vydání - 18.000 ex. Honoráře: 80.000,- DM (ca. 40.000,- € = 1,1 milionů Kč). Erhard (čeština), 2. vydání (celkový náklad 2.000 ex.).

Prameny: Nakladatelství Herbia Č. Budějovice, BI-HI Verlag Berlin, Professional Publishing Praha a Rowohlt Hamburg.

Jsem autorem 11 knih literatury faktu. Kolik knih napsali pánové "Mince" a "Postrach", kteří se soustavně diví a pochybují? To by mě opravdu zajímalo, neboť u civilizovaných jedinců existují určité mravnostní hranice úcty a uznání. --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 21:54, 28. 10. 2006 (UTC)

Co se týče bestselleru: mohl byste prosím upřesnit pramen Vaší definice bestselleru? Na stránkách organizací, které uvadíte jako pramen pro svá tvrzení, jsem takovou definici nenašel. Herbia uvádí za posledních 6 let pouhých 7 referencí na své publikace (navíc to není nakladatelství ale tiskárna a DTP studio), rowohlt.de je nedostupný, u Professional Publishing Praha také nic, nepočítám-li zmínku o mezinárodním bestselleru s milionem výtisků.
Co se týče publikací: je fakt, že žádnou samostatnou knihu jsem nenapsal, příspěvky do skript či specializovaných publikací nepočítám.
Co se týče hranice úcty: Zde jsou kritériem ověřitelná fakta. Pochybnost je nástrojem k jejichh ověření, k dobrání se pravdy. Co s tím má společného objem publikační činnosti? Hašek, kterého zmiňujete, publikoval mnohem větší řadu děl, ale přesto bych o faktické stránce jeho příspěvků do Života zvířat také pochyboval. U mnoha autorů s autoritativně předkládanými tvrzeními se mui tato předběžná opatrnost osvědčuje. Na wikipedii je to způsob tvoření hesel. --Postrach 13:23, 29. 10. 2006 (UTC)

--Postrach 13:23, 29. 10. 2006 (UTC)

Musím souhlasit s kolegou Postrachem. Pan Berwid-Buquoy na Wikipedii často zaměňuje předmět (obsah) článků se svou osobou a argumentuje úctou, uznáním apod. Pro Wikipedii a její uživatele jsou rozhodující podložená fakta, ne úcta k autorům článků. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 16:03, 29. 10. 2006 (UTC)

Úcta a uznání je dostatečným faktem - pro gentelmana, alespoň. Pochybujte pánové samy o sobě. Pokud čtu Vaše postoje máte k tomu důvodů víc než dost. Děkuji Vám, Postrachu za upřímné přiznání, že jste doposud nenapsal vůbec nic. Až napíšte alespoň polovinu toho co jsem napsal já, opět se u mne přihlašte. Určitě Vás potom pochybnosti přejdou. Totéž platí pro Vašeho kolegu.

Na rozdíl ode mne, používáte pánové pseudonymi. Čeho se bojíte?--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 17:32, 29. 10. 2006 (UTC)

Za sebe už snad nemám co dodat, protože takováto diskuze ztrácí smysl. Snad jen to, že jsem na Wikipedii nikdy žádný pseudonym nepoužíval. A i kdyby ano, je to na internetu zcela běžné. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 17:42, 29. 10. 2006 (UTC)
A snad ještě jednu poznámku k těm pseudonymům – osobně je mi bližší pseudonym než akademické tituly i v přihlašovacím jméně, navíc s pravděpodobným překlepem v podobě chybějící mezery. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 17:46, 29. 10. 2006 (UTC)

Za sebe bych dodal že mně osobně vyhovuje spíše pseudonym, než chlubení se titulem. Anonymita mi vyhovuje proto, že ostatní posuzují CO napíšu (to je podstatné) a nikoliv KDO to napsal (což je u autorů wikipedie věc nepodstatná). S tou pochybností jste trefil - o úrovni svých příspěvků pochybuji stejně jako o příspěvkcích ostatních. Proto po nich vyžaduji tytéž vlastnosti - totiž doložitelnost a přesnost. Jinak s tím nenapsáním jste trochu mimo. Píšu ale raději programy než knihy. Mimochodem: neodpověděl jste na otázku na zdroj definice bestselleru, kterou jste použil. Vámi uváděné prameny ji neobsahují (není-li va webu, který je právě teď nefunkční). --Postrach 19:59, 29. 10. 2006 (UTC)

Chlubit se člověk smí, pakliže má čím. Když nemá nic na co by mohl být hrdý, chlubit se nemůže. Úspěchem se člověk chlubit dokonce musí, aby měli druzí příklad, že to lze dokázát. Kdo nic nedokázal, co by chtěl vlastně prezentovat, mimo vlastního selhání? Získat dva akademické tituly za vědeckou činnost není vůbec lehké. Kdyby to lehké bylo, měl by jste je Luďku také. Teprve až je Luďku získáte a nebudete se s nimi chtít chlubit, tak se u mne ohlaste.

Postrachu, někdy mám dojem, že jste spadl z višně. Já přece za Vás nebudu hledat na internetu nebo v lexikonech definici "bestselleru". Najděte si jí sám! Ostatně je jich tam dost. Nebo nějaký bestseller (jako já) napište a hned uvidíte, co to je a nepotřebujete to nikde hledat.

Zavolejte do kteréhokoliv nakladatelství v Česku, Německu, Rakousku, Anglii a Francii a všude se ptejte, co si představují pod pojmem "bestseller". Potom to shrňte a vytvořte svojí vlastní teorii (jako jsem to uděl já) a vydávejte jí za pravidlo alias normu. Zkuste si pomoci sám a obtěžujte mě teprve tehdy až nenajdete žádné východisko a bude stát těsně před sebevraždou.

Děkuji Vám Postrachu za laskavost--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 00:13, 30. 10. 2006 (UTC)


Pakliže člověk opravdu má čím se chlubit, je obvykle příliš skromný na to, aby o sobě publikoval chvalozpěvy v článcích na Wikipedii či jinde. Leč, jak vidno, najdou se asi i výjimky... Dobrou noc! Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 00:25, 30. 10. 2006 (UTC)

Nazdar Dany!

Omlouvám se, omylem jsem Vás nazval "Luďku". Je to tím, že můj bývalý přítel z mých studentských let na Vídeňské Universitě se jmenoval "Luděk". Byl to hodný člověk, ale ať udělal, co chtěl, vždy se rozhodl sám proti sobě. Nevím proč jsem ho spletl s Vámi!?
Já o sobě žádné chválozpěvy nepěji, nýbrž cituji osobní fakta. S tou "skromností" buďte opatrný. To může být velice zavádějící. Už jste někdy viděl "skromného" multimiliardáře Rockefellera? "Skromného" prezidenta USA? "Skromného" Churchilla nebo "skromnou" královnu Victorii? Ani neznám "skromného" de Gaulla nebo Ludwiga Erharda. Špatně pochopená "skromnost" může vést rovnými nohami k chudobě. Kdo z nás by si přál být "skromným" chudým? Skromnost si vymysleli komunisté, fašisté a alibisti, protože neuměli nabídnout svým národům blahobyt. Vodítkem není "skromnost", nýbrž blahobyt pro všechny (Erhard). Blahobyt znamená obrat kapitálu a obrat kapitálu je prodej. To, co znáte, umíte a lidé žádají, musíte umět prodávat. Lidé Vás musí znát, musí o Vás vědět, musí vědět, že jste úspěšný, aby si mohli podle toho zařídit i svůj vlastní úspěšný život. Ztroskotanec musí být "skromný" a nebo chodit krást, aby se uživil, protože mu nic jiného nezbývá.

Na nejvyšších příčkách blahobytu není žádná tlačenice. Dole jsou ovšem tlačící se mohutné davy "skromných" selhávačů. Dany, chcete snad patřit "skomně" mezi ně? Nechcete? Tak se připojte k lidem, kteří něco jsou, něco umí a něco dokázali - a darujte jim svůj neskonalý obdiv! Oni Vás pochopí, vezmou mezi sebe a "vynesou" Vás sami "nahoru". John Rockefeller: "Why running with crowd?" Aby jste nemusel runnigovat s crowdem, musíte se nejdříve pochlubit a ostatním ukázat, co jste dokázal a umíte, aby věděli koho mají před sebou a mohli se podle toho správně orientovat. Pakliže nasadíte zavádějící "skromnost", ukazujete jim falešnou cestu a oni začnou bloudit. Bludné cesty vedou k válká a revolucím - tedy k sebezničení a tím k utrpení a chudobě. Snažte se být bohatým!

Hodně štěstí --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 14:08, 30. 10. 2006 (UTC)

Děkuji za moudrý rozbor. Čiňte, jak myslíte. Vězte však, že mnohé Vaše počínání na Wikipedii je (alespoň zde) souhrnně označováno slovem ješitnost a že bývá vnímáno negativně. Jsem nyní přesvědčen, že má diskuze s Vámi nemá pro Wikipedii žádný přínos, a ještě menší pro mě. Vězte také, že nechci mít dva akademické tituly na to, abych si mohl změnit „pseudonym“ na Wikipedii. Budiž toto mým posledním příspěvkem v této diskuzi. Mějte se dobře. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 14:25, 30. 10. 2006 (UTC)


Před tím, než jsem psal příspěvek o tom, kolik výtisků má bestseller, jsem se samozřejmě porozhlédl po stránkách německých vydavatelství. Našel jsem tam pouze zprávy o bestsellerech s více než 100000 výtisků. Tento údaj jsem použil. V lexikonech obvykle číselné členění není. Například podle Webstera je to kniha, která se nejlépe prodává ve své třídě. Ale i mezi vědeckými německy pranými knihami jsem nalezl prodeje vysoko přes 20000 výtisků, takže ani podle tohoto doložitelného kritéria se o bestseller nejedná. Protože jsem z Vašeho příspěvku usoudil, že znáte jiná kritéria, zajímalo mě, odkud čerpáte. Zdroj ale neudáváte a jak sám teď píšete, teorii o tom, co je to bestseller jste si vymyslel. V tom případě tu ale nemá takové označení v článku co dělat - vizte wikipedie:žádný vlastní výzkum.
Jako dítě jsem při hrách z ovocných stromů (včetně višně) skutečně několikrát spadl. Váš dojem je tedy správný. Znamenalo to okamžitě se zvednout, netvářit se zkroušeně a pokračovat. Obávám se ale, že s touto diskusí to nemá nic společného.
Co se týče chlubení - podle mého názoru je spíše ono zdrojem svárů. Dobrým příkladem vhodným k nenásledování je myslím chlubný vídeňský malíř, který napsal bestseller vydaný dokonce v milionech výtisků. Byl vynesen na vrchol německé mocenské pyramidy, a přidalo se k němu i mnoho lidí, kteří mu věnovali svůj obdiv a on je vynesl nahoru s sebou. A že toho dokázal opravdu hodně.

O nic z toho tady ale nenejde. Zde tvoříme encyklopedii - a ta má pro posuzování kvality trochu jiná kritéria, než jak se který editor jmenuje, kolik má titulů či příbuzných. Důležité je jen to, kolik dodá informací a jak jsou ty informace kvalitní - což podléhá ověření ostatních. Argumenty jsou externí zdroje, nikoliv jméno editora. I proto mám plachtu s titulem srolovanou v šuplíku a vystupuji zde pod nickem. --Postrach 18:51, 30. 10. 2006 (UTC)


Kdo se nemá čím chlubit, nemá morální právo poukazovat negativně na ty, kteří se mají čím chlubit! Až bude mít čím se pochlubit sám, může začít s kritikou. V opačném případě se jedná pouze o zcela jasnou závist a ta je základem třídního boje - tedy komunizmu, fašizmu a antisemitizmu.

Postrachu, děkuji Vám za sdělení, že jste z té višně spadl dokonce několikrát. Já jsem to sice tušil, ale úplně jist jsem si nebyl. Jinak bych si vyprošoval takové hanebnosti jako, že jsem si něco "vymyslel". To, co jsem Vám sdělil jsou výsledky mé badatelské činnosti a žádné "výmysly". Pakliže vůbec chápete o čem je zde řeč!?

Postrachu, co to citujete, prosím Vás, za potřeštěná čísla? Prosím Vás berte ten výzkum alespoň trochu vážně a nepředkládejte smyšlené cifry, které jsou naprosto iluzorní. Odkud to máte? Nikde nic takového nestojí! Jste přeci Wikipedista, tak vycházejte nejdřív z Wikipedie než se vrhnete na nějaké psychopatické údaje! Já mam vážné podezření, že neumíte ani německy, ani anglicky, ani francouzsky, ale budiž:

Zapomeňme na definici "bestselleru" na české Wikipedii, kde "vysí ve vzduchu" číslo "10.000", které není doložené ani jedním jediným pramenem. Hodnota takového tvrzení je nulová. Divím se Postrachu, že jste hlasoval pro smazání příspěvku o mně, který je mezitím z 90% od jiných již tak dokonale předělán, že těch mých zbývajících 10% nehraje naprosto žádnou roli a přitom Vás takovýto naprosto nedoložený pahýl nechává chladným. Nestačím se divit!

Pakliže by došlo ke smazání nedoloženého pahýlu s magickou cifrou 10.000, napíši článek znovu sám a doložím jej světovými prameny. Nyní k věci:

...In the UK could be considered a "bestseller" with sales of 4.000 copies per week...in Canada the rule of thumb is 5.000 copies per week - a book can be considered a bestseller in relation to other books, without ever reaching that threshold.

Pramen: "Wikipedia - The Free Encyklopedia", Motto: "Bestseller".

(Tento článek měl pokračování ve francouzštině, ale jistý -jkb- mě do toho vstoupil a způsobil "editační konflikt". Nevím proč to tímto zásahem smazal. Tedy krátce: Francouzská Wikipedie hodnotí jako "bestseller" počet výtisků mezi 300 - 5000 při první edici).

Bon courage! --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 01:20, 31. 10. 2006 (UTC)

Byl jsem nějakých pět dní pryč. Budu muset, a to učiním, se vyjádřit k mé kandidatuře pro arbitrážní komisi. Zítra, prosím. ovšem zde bych předeslal jedno: „...závist a ta je základem třídního boje - tedy komunizmu, fašizmu a antisemitizmu...“ mi vyznívá nejen velice agresáivně, ale i velice nebezúečně - jeden kolega se tu pokul získat od Vás několok údajů, a je tu odsouzen třídním bojem. Ale, no tak snad nejde, pane Dr.Dr. S povzdechem, -jkb- 23:33, 30. 10. 2006 (UTC), zřejmě nemohoucí arbitr. -jkb- 23:33, 30. 10. 2006 (UTC) (Zítra přijde víc).

To je naprosto zkeslený pohled! Nemyslel jsem tím žádného "kolegu", nýbrž všeobecný empirický fakt: Závist je základem třídního boje, fašizmu a antisemitizmu! Opakuji to jako erudovaný politolog ještě jednou a prosím Vás, pane kolego, aby jste nepřekrucoval logiku mých myšlenek.

Děkuji! --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 01:28, 31. 10. 2006 (UTC)


Následuje část s příspěvkem -jkb, kterou Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy smazal. Jak je vidět v historii, -jkb- nesmazal nic, co napsal Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, pouze Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy smazal to, co napsal -jkb-. --Luděk 06:33, 31. 10. 2006 (UTC)


Les best-seller sont generalement classés en deux grandes catégoris...c'est plutot 5000 copies. Dans tous les cas, ces nombres sont relativisés. Par example, un livre des sociologie peut se vedre á 300 copies par semaine et etre étiqueté best-sellers...Il existe plusieurs listes de best-sellers...alors d'autres en contiennent 150.

Pramen: "Wikipédia - L'encyclopédie libre", L'article: "Best-seller".

Protože se Postrachu obávám, že na to budete zřejmě zase beznadějně zírat, přeložím a shrnu to sám:

Anglosaský svět vychází v jádru od 4.000 a 5.000 výtisků svižně prodaných v prvním vydání, ovšem není to závazné, záleží na typu a obsahu knihy (u odborných knih platí daleko nižší kritéria). Na tento fakt odbornosti upozorňují francouzské prameny, hovoříc o bestselleru ve vztahu na odbornou vědeckou literaturu (např. sociologii), kde lze hovořit o bestselleru již dokonce při prodeji 300 výtisků v první edici. Francouští nakladatelé tvrdí, že na evropském kontinentě existuje přibližně 150 definicí pojmu best-seller, které nejsou závazné.

Summary: Můžeme vycházet z toho, že "bestseller" je kniha jejíž první edice se pohybuje minimálně mezi 300 - 5000 výtisky, podle druhu publikace, ceny, její odbornosti a společenského významu.

Učit se, učit se, učit se! (Omylem připisováno V.I. Leninovi) --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 01:58, 31. 10. 2006 (UTC)

Trochu si z onoho textu vybirate jen to, co se vam hodi. Au Royaume-Uni, un livre à couverture rigide est estimé un best-seller lorsqu'il s'en vend entre 4 000 et 25 000 copies par semaine. Ve Velké Británii je považován za best-seller nízkonákladová kniha, které se prodá mezi 4 000 až 25 000 kopiemi za týden. Au Canada, c'est plutôt 5 000 copies. (V Kanadě se jedná spíše o 5 000 výtisků.) (Z toho dle mého názoru opravdu nevyplývá, že kniha se 4 000 prodanými výtisky za týden je, navíc v anglosaském světě, bestseller.) Vaše tvrzení o 150 definicích bych upřesnil překladem věty Il existe plusieurs listes de best-sellers, certaines contenant 10 titres, alors que d'autres en contiennent 150 - Existuje mnoho seznamů bestsellerů. Některé obsahují 10 titulů, zatímco jiné až 150. (!!!)

Nechci radši přemýšlet o tom, zda si textem zacházíte tak vágně úmyslně doufajíc na to, že ostatní neumí francouzsky, nebo je chyba někde ve vašem slovníku... --Mince 09:14, 31. 10. 2006 (UTC)

Poněkud zavádející argumentace k definici besteseller[editovat zdroj]

Dovolím si zde založit malou podkapitolku, kde bych sestavil z moře slov věci ohledně definice bestselleru.

Postrach napsal: Dodal bych, že v Česku se za bestseller považuje kniha s nákladem nad 10 000 výtisků, v Německu tak obvykle nakladatelství označují knihy s nákladem nad 100 000 výtisků (to odpovídá zhruba 10x většímu trhu).

Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy na to reagoval: In the UK could be considered a "bestseller" with sales of 4.000 copies per week...in Canada the rule of thumb is 5.000 copies per week, což Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy mlžně překládá jako "Anglosaský svět vychází v jádru od 4.000 a 5.000 výtisků svižně prodaných v prvním vydání".

Přeložíme-li si to z angličtiny sami, tak zjistíme, že Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy uvádí argument, že v UK se za bestseller považuje to, co se prodává rychlostí 4 000 výtisků týdně a v Kanadě 5 000 výtisků týdně. Nikoliv tedy s nákladem čtyř tisíc, resp. pěti tisíc kusů. Způsob argumentace Dr.Dr. Jana Berwida-Buquoye nepovažuji za poctivý. --Luděk 06:48, 31. 10. 2006 (UTC)

Luděk mě předběhl. Angličnina je tedy jasná, s francouzštinou je to podobné. I přes své chatrné znalosti francouzštiny bych 300 copies par semaine přeložil jako 300 výtisků týdně, nikoliv 300 v prvním vydání (případně mě opravte). --Postrach 08:46, 31. 10. 2006 (UTC)


Je třeba, pánové, překládat smysl myšlenky a ne si pohrávat se slovíčkařením. Můj "Hašek" po prvním vydání v roce 1989 dosáhl během prvního týdne (jenom v Západním Berlíně! Nepočítám SRN, Rakousko, Švýcarsko a Luxemburk) obratu 5250 výtisků. Tedy, podle výše uvedených definic, zcela jasný bestseller. Potom ovšem začala poptávka klesat. V minulém roce došlo, v německy mluvících zemích, k rozebrání 4. nákladu. Tak např. první týden v prosinci 2005 se prodalo pouhých 401 výtisků. Podle francouzské definice je to pořád ještě bestseller, i když se to může zdát pánům Mince a Luděk divné.

Ale teď, Mince a Luďku, úplně jinak: Knihu si můžete vypůjčit v každé větší knihovně Německa, Rakouska, Švýcarska a Luxemburku. Ve světovém měřítku, v letech 1989 - 2006, tedy během 17. let, přečetlo knihu více než dva miliony čtenářů. Nekoupili si jí - ať už z jakýchkoli důvodů, ale přečetli si jí. Vím to naprosto přesně, dostávám z veřejných knihovem tantiemy (povinné honoráře). A nyní si, Mince a Luďku představte, že ty knihy se půjčují denodenně dál a dál. Jednoho dne to budou desítky milionů čtenářů...Tak je to bestseller nebo ne ?????

Připadám si jako Kristus, když hovořil ke svým učedníkům!

Umí z Vás někdo (alespoň trochu) polsky? Podívejte se na definici bestselleru v polské Wikipedii. Je nesmírně poučná a informativní. Líbí se mi ještě více než anglosaská a francouzská.

Bon courage! --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 17:37, 31. 10. 2006 (UTC)


Překlad polské verze článku pl:Bestseller na přání[editovat zdroj]

Bestseller (z ang. "nejprodávanější") - kniha či jiná publikace, která díky tématu, způsobu pojetí, výjimečné aktuálnosti nebo jiným faktorům získá v jistém období nejvyšší popularitu a nejvyšší náklad, nejednou nezávisle na své umělecké hodnotě.

Pojem bestselleru a kritérium růstu prodeje jako míry působení díla souvisí se sestavováním rozmanitých žebříčků jako jsou rozhlasové hitparády, seznamy zveřejňované v odborných/branžových časopisech, zejména hudebních, seznamy prodejů vydavatelů atp. Jejich vznik souvisí s bouřlivým rozvojem americké kultury ve 20. a 30. letech 20. století.

V Polsku, v období PLR, se jako bestseller označovaly ty publikace, které byly zvlášť těžko sehnatelné, zejméma z důvodu nevelkých nákladů. Obvykle se prodávaly "načerno".

Je to překlad narychlo. Abych řekl pravdu, druhý odstavec polského článku se týká spíš hitu (dříve šlágr) než bestselleru, ale to je drobnost. Třetí odstavec (o PLR) se zase týká hovorového používání slova bestseller v onom období. Pro nás je zajímavý úvodní odstavec: "získá v jistém období nejvyšší popularitu a nejvyšší náklad". Tak. Na co chcete poukázat v polském článku? --Luděk 18:12, 31. 10. 2006 (UTC)


V polském článku chci poukázat na všechno. Je třeba chápat empirii jako dynamický celek: nevelký náklad versus ad hoc výjmečná aktuálnost versus ad hoc nejvyšší popularita = bestseler. Skvělá rovnice, katapultující pojem "bestseler" do nové nekomerční roviny. Poučte se z toho Luďku! Ta myšlenka je extraordinär.

Bon soire! --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 22:47, 31. 10. 2006 (UTC)

Shrnutí[editovat zdroj]

Z ruznych definici bestselleru vice ci mene vychazi fakt, ze tento pojem slouzi hlavne knihkupcum a jinym marketingovym silam v lepsim prodeji knih, neda se objektivne stanovit. Sice muze kde kdo operovat tim,ze prave jeho kniha je bestseller ale zalezi na druhych,jak se k tomu stavi,zda mu to zbasti. Asociace knihkupcu ma vsak vetsi verohodnost nez pouhy autor, stejne tak jako renomovany denik ma vetsi vahu nez bulvarni platek apod.

Navrhoval bych tyto knihy uvest ve clanku jako bestsellery, pokud to je mozne z jineho nezavisleho media nejak dolozit (Nejaky list, asociace knihkupcu apod. knihy pana doktora jako bestseller oznacil.) V tom pripade dodejte citace a nic proti vasim bestsellerum nemam. Treba se k nim nekdy dostanu a prectu si je:) --Mince 19:13, 31. 10. 2006 (UTC)

Mince, doložit to nemůžu. Žádný německý list ani asociace knihkupců ve vztahu na moji publikaci pojem "bestseller" nepoužili. Největší německý rozhlasový vysílač, kde se bojuje o každou minutu, Deutschlandfunk věnoval diskuzi o mé knize více než tři hodiny (viz rovněž Google), ale ani v této souvislosti nepadlo slovo "bestseller". Je to opravdu tak důležité? Buďto něco bestsellerem je a nebo není ať se tomu tak říká nebo ne. Kdyby to bestseller nebyl, nediskutovali by o tom tři hodiny. Polská definice je mi sympatická, ale mimo jiné Francouzi tvrdí, že existuje asi 150 definicí a žádná není závazná. Mně ani nejde o to, aby vedle mých knih musel být záznam, že jsou to "bestsellery". Mně se v celé této diskuzi jednalo pouze o to, aby se zbytečně neblblo tam, kde to není vůbec nutné.

Mince, pakliže si chcete něco ode mne přečíst, momentálně v češtině je k dostání pouze druhé vydání Erharda. Příští rok již nevyjde 5. vydání Haška v němčině. Nechce se mi to aktualizovat. Vyjde všach dvojjazyčné vydání (čeština / němčina):

Jan Berwid-Buquoy: "Jaroslav Hašek a jeho dobrý voják Švejk. Čeští občané, rakouští vojáci nebo ruští bolševíci?" (asi nakladatelství "Slávy dcera", Praha). Určitě se pobavíte!

Zdravím Vás! Váš --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 22:41, 31. 10. 2006 (UTC)

Děkuji za tipy. Ohledně těch definic, přečtěte si prosím můj příspěvek výše - zřejmě se někde naskytla nějaká chyba, jelikož jsem toto tvrzení v onom článku nikde nenalezl.
Ohledně toho, že to nelze prokázat problem vidím - doufal jsem mým komentářem nastínit to, že bestseller nemá žádnou objektivní definici, o kterou by bylo možné se opírat - jen subjektivní. Pokud bude ve článku: Dle autora se jedná o bestseller, nevidím v tom problem. Nemůže tam však být pouhé: Jedná se o bestseller. Není to žádný přírodní zákon, který by platil a priori.
Je vous prie de croire, Monsieur, à l’assurance de mes salutations distinguées. --Mince 23:26, 31. 10. 2006 (UTC)

C'est vrai, Monsieur, mais Dle autora se jedná o bestseller laba, mon Dieu, sil' vous plais vůbec nepište. To vypadá trapně. N'est pas? Necháme to bez "bestselleru" a je to!

Avec plaisir, a bientot, Monsieur! --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 20:52, 1. 11. 2006 (UTC)

Opravil jsem ve shodě s výsledkem diskuse. Je crois que ça va:)
Einen schönen Nachmittag wünscht Ihnen Ihr Mince 12:21, 2. 11. 2006 (UTC)

C´est bon, Monsieur! Mit den besten Grüßen Ihr ----Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 13:29, 4. 11. 2006 (UTC) 13:26, 4. 11. 2006 (UTC)

Kompletní zrušení sekce Vyznamenání a akademické tituly[editovat zdroj]

Dvě - tři poznámky o získání titulů jsou již v životopise, i když ne všechny prozatím bezpochybně ozdrojované. Další tzv. medajle (lední hokej v Berlíně ap.), navíc za spolupráce s nenaleznutelným údajným a pravděpodobně rodinným nakladatelstvím BI-HI (viz též Wikipedie:Hlasování o smazání/Berwidové z Ellgutu, tam podrobně), dále pak jakási pochvala z Tirany, Albánie, jsou zcela neencyklopedistické, neboť podružné, neozdrojované a pochybné.

Článek potřebuje proškrtat (teď zní spíš jak životopis Járy Cimrmana) a převést do encyklopedického stylu. O minulých věcech v minulém čase atd.--Ioannes Pragensis 21. 12. 2010, 19:55 (UTC)

Už dlouho jsou tam žádosti o zdroj hned v úvodu. Můžeme promazat? --Mmh (diskuse) 19. 9. 2012, 15:01 (UTC)
Už úpravou jsem posoudil, dle Vaši žádosti, co bylo v článku chybně. Zásadně POV v životopise a sloh. Co mě ještě trochu mrzí je 1 nezávislý zdroj, a nepočítám to video.--Marquas (diskuse) 19. 9. 2012, 16:13 (UTC)

Doplnění zdrojů[editovat zdroj]

Několik let je u řady údajů žádost o doplnění zdroje (ten by asi měl být i u tvrzení, že dotyčný je docentem, působícím na řadě jmenovaných univerzit). Nebylo by načase zdroje doplnit? Pokud neexistují, pak heslo (bylo-li shledáno encyklopedicky významným) upravit někým kompetentním? Takto působí velmi podivně. ZbV ZbV (diskuse) 6. 2. 2021, 06:20 (CET)Odpovědět