Diskuse:Hrazení bystřin v Česku

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Chrzwzcz v tématu „Hrazení bystřin v České republice

Hrazení bystřin v České republice[editovat zdroj]

Těsně před začátkem jara 2017 byla uživatelem Chrzwzcz přesunuta mnou v roce 2014 založená stránka, původně založená jako Voda v České republice a přesunutá následně uživatelem Jvs na mnou poté přijatý název Hrazení bystřin v České republice, pod nový název Hrazení bystřin v Česku. Uživatel Chrzwzcz teď má potvrzeno, pokud to předtím z výpisu změn netušil, že v zakládající vůli bylo, aby v názvu článku bylo použito spojení "v České republice". Odpověď uživatele Chrzwzcz na mou námitku a výzvu k přesunu pod původní název článku viz jeho diskuzní stránka 29. 12. 2017. Chci vás nyní požádat, abyste heslo v posledním stavu opět přesunuli na článek s názvem Hrazení bystřin v České republice.--Pavel Fric (diskuse) 6. 1. 2018, 21:04 (CET)Odpovědět

Proč?! Příroda, voda, řeky potoky jsou v Česku, ale bystřiny budou v České republice??? 95 % článku popisuje situaci před rokem 1993 a bude se to jmenovat "v České republice"? Zakládající vůle je hezká věc, systém pojmenování článků na wikipedii důležitější věc. Radši hoďte článek do použitelnějšího stavu. Takhle jsem vám odpověděl už napoprvé, ale taháte to na další a další místa bez jakékoliv reakce. Chrzwzcz (diskuse) 7. 1. 2018, 00:55 (CET)Odpovědět
Proti přesunu. Viz Kategorie:Životní prostředí v Česku, podle mě není o čem diskutovat. --Mario7 (diskuse) 7. 1. 2018, 01:19 (CET)Odpovědět
Proti přesunu, viz. Mario7. Beru to jako Fricovo oblíbené česko-moravské pošťuchování, které ale wiki nic nepřináší.--Ladin (diskuse) 7. 1. 2018, 13:18 (CET)Odpovědět
Jsem pro přesun na takový název, který by lépe odpovídal obsahu článku klidně s tím Českem v názvu. Navrhovaný ani současný název mu však neodpovídají. Článek pojednává o snaze zabránit erozi a o legislativním vývoji příslušných opatření. Lepšího název mě ovšem zatím nenapadá :(.--Rosičák (diskuse) 7. 1. 2018, 19:29 (CET)Odpovědět

Článek je doveden "od novověku" až k současnému stavu. Česká republika zas tak dlouho netrvá. A i v letošním roce se její suverenita odkazuje ke vzniku státu Československá republika na konci roku 1918. Téma hrazení bystřin, pod čímž je si třeba představovat větší záběr pohledu na úpravy vodních toků než jen těch horských bystřin a potůčků, tak se tomu prostě říkalo (a tady u nás ty řeky, co tečou dál, pořád ještě "začínají"), vzniklo s potřebou člověka zasahovat do těchto věcí nejen v tom oproti dnešku prý poněkud vlhčím 19. století, i dřív (a vida, jak se to obrací, když se plán vydařil a kdy už je na více míst něco, co v určitých obdobích roku podle průběhu léta připomíná s nadsázkou polopoušť), přes všechny ty regulace a meliorace, hrazení toků, a jiné úpravy, a ještě neskončilo. Více informací, pokud jsou důležité, mohou autoři (nejlépe odborníci) postupně přidat. Pokud odkazujete na "imaginární" svět tvořený hranicemi současného státu Česká republika, tak "Příroda, voda, řeky potoky jsou v" podobně lidsky utvořených zemích, z nichž je Česká republika utvořena: v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (tom našem :-). Proto jsou české, moravské a slezské bystřiny v České republice "nejen v Čechách, jsou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.--Pavel Fric (diskuse) 7. 1. 2018, 10:06 (CET)Odpovědět

Takže jak jsem si myslel, vybral jste si libovolný článek u kterého zpochybňujete název Česko a fakt že český znamená oboje - vztahující se k Čechám i Česku (České republice chcete-li). A není naprosto žádný důvod proč zrovna bystřinám věnovat jinou péči než ostatním článkům o přírodě jenom proto, že jej založil někdo, kdo "na Česko nevěří". Chrzwzcz (diskuse) 7. 1. 2018, 12:51 (CET)Odpovědět
Myslíte v této věci špatně. Obhajuji tady článek (název), který jsem založil. Pokud vytýkáte tuto věc v detailu, mohl byste se zamyslet nad tím, co vy děláte, jak to obhajujete "systematicky" ve velkém. Samozřejmě, každá touha, moje i vaše, volá po ukojení. :)--Pavel Fric (diskuse) 7. 1. 2018, 14:19 (CET)Odpovědět
Asi nerozumím vašim veršům. Vlastně nejspíš vůbec. Takže název "Hrazení bystřin v Česku" by byl naprosto správný, kdyby ho pod tím názvem založil a sepsal někdo jiný, ale protože jste s článkem začal vy, tak máte právo na název? Nic takového tu neplatí. Maximálně se přihlíží k autorovu přání, pokud existuje více možných variant. Na encyklopedii je důležitá očekávatelnost názvu - pokud by byly "Potoky v Česku", "Řeky v ČR", "Strouhy v Čechách na Moravě a ve Slezsku", "Slepá ramena v českých zemích" a "Bystřiny v České republice", tak je snad jasné, že v tom dělá někdo nebetyčný guláš. Proto obhajuju systém "ve velkém" a ne vaši gulášovou polívku. Mimoto obdivuju Moraváky, kteří odmítají Česko (protože v něm není vidět "Morava") a bojují jen za Českou republiku (protože tam je "Morava" jasně vidět, slyšet a cítit, žejo). Chrzwzcz (diskuse) 7. 1. 2018, 15:00 (CET)Odpovědět
Podle logiky nastíněné v té poslední větě, jak a co by se mělo, by se řeklo, že svět není jednoduchý. Uniká vám tady celkový obrázek? Stejně je ale radost s vámi spolupracovat.--Pavel Fric (diskuse) 7. 1. 2018, 22:29 (CET)Odpovědět
Jaký celkový obrázek? Asi tedy uniká :) Chcete mít výsostné právo na článek, který jste založil a většinu napsal? No, tu Wikipedie zrovna neposkytuje, za článek vám poděkuje, ale zkoriguje si ho do nějakého standardu, jak názvem, tak obsahem - a obsah je taky teď věcí k řešení. Chrzwzcz (diskuse) 7. 1. 2018, 22:59 (CET)Odpovědět
A také, když na základě vašich aktivit lehce upravíme vyjádření: "Mimoto obdivuju Moravany, kteří odmítají Česko (protože v něm není vidět "Morava")" a dáme to vedle zbytku věty "a bojují jen za Česko (protože tam je "Morava" jasně vidět, slyšet a cítit, žejo)." Můžeme se s těmi Moravany nad těmi verši v klidu pousmát. Jasně, někteří bojovníci jsou nám bližší, když jsou naši.--Pavel Fric (diskuse) 8. 1. 2018, 07:41 (CET)Odpovědět

┌─────────────────┘ Asi byste neměl Wikipedii brát jako bitevní pole, tím není. --Valdemar (diskuse) 8. 1. 2018, 07:55 (CET)Odpovědět

První část vaší beru jako projekci vašich představ. V klidu. Chápu to. Slova jsou rychle napsána. Taky si dovedu vykládat věci, jak dovedu, přimýšlet, a ono to tak není.--Pavel Fric (diskuse) 8. 1. 2018, 09:31 (CET)Odpovědět
Takže už s tím moravistickým aktivismem přestanete? --Valdemar (diskuse) 8. 1. 2018, 09:34 (CET)Odpovědět
Odchýlil jste se tím od tématu. Existenci České republiky označujete za cosi jako "moravistický aktivismus". To je dosti nevyvážený pohled. Otazník na konci věty v diskuzi. Otázka bez ohledu na téma, nadhazující projednávání něčeho, co podle tónu nemáte rád. Pak musíte mít něco lepšího, podle čeho jednáte. To by jinak nebylo možné. Ale ať se něčeho dobereme. Když vyjdeme z vaší definice a spojíme ho s tím, o čem se tu diskutuje, pak ti moravisté, jak jim říkáte, jsou všichni ti, co mají svůj stát rádi. Kdo není zasvěcen do vašeho pochodu, řekl by, fajn lidi. A je těžko představitelné, že by dnes ve třetím tisíciletí v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku byl někdo, kdo jej nemá rád, ale chce být zdráv a šťastně živ, mít kopu dětí, rodiče ctít, a je zároveň jeho občanem.--Pavel Fric (diskuse) 8. 1. 2018, 11:57 (CET)Odpovědět
"mají svůj stát rádi" - co je to za logiku? Česko je oficiální zkrácený název a je zcela běžné používat kratší názvy kde netřeba dlouhé naduté politické. Navíc ty politické nejde používat dozadu (no jde, ale pak máte nesmysly jako tady - Středověk v České republice). Hádám že před 30 lety byste do krve obhajoval název Hrazení bystřin v Československé socialistické republice... Chrzwzcz (diskuse) 8. 1. 2018, 19:33 (CET)Odpovědět
"Hrazení bystřin v Československé socialistické republice" - samozřejmě. A pak bych jej, jak by přišel čas změnil na "Hrazení bystřin v České republice". V roce 1910 bych jej zřejmě nazval jako "Hrazení bystřin v Rakousku-Uhersku". A v roce 1867 podle toho, ve které části roku bych na něm pracoval buď tak, jak jsem již uvedl, nebo jako "Hrazení bystřin v Rakouském císařství" (včetně možnosti plynulé úpravy, kdyby šlo nejprve o druhý případ). Mohl bych se ale rozsahem článku omezit na "Hrazení bystřin v českých zemích" nebo podle potřeby stanovit záběr na jednotlivé země. Statisticky by pak byly tři články: : "Hrazení bystřin v Čechách, "Hrazení bystřin na Moravě" a "Hrazení bystřin ve Slezsku". K "Středověk v České republice". To smysl dává taky. Slova je lehké vyložit. Jinak to bude vnímat profesor, který (podle písničky) opakoval: "středověk neskončil, středověk trvá", a jinak občan, úředník, kdokoli, kdo u osob, které se očividně narodily v jiné době, často za 1. republiky, ale i za Rakouska-Uherska, např. v roce 1910, v klidu napíše *1910, České Budějovice, ČR, a jinak ten, kdo uvažuje tak, že zároveň chápe, že "časoprostorová souřadnice" "středověk" již byla odžita, ale stala se na území (dnešní) České republiky (minus určitý počet let). Pro spoustu lidí, to, co považujete za logický problém, žádný problém není. Jejich mysl to (se svou schopností náležité abstrakce) lehce unese.--Pavel Fric (diskuse) 8. 1. 2018, 20:31 (CET)Odpovědět
"Hrazení bystřin v Československé socialistické republice" - samozřejmě, kdo kdy slyšel o Československu, žejo :P S tím Rakouskem-Uherskem jste v tom případě vedle, když si potrpíte na ty pompézní oficiální politické názvy i v absolutně nepolitických tématech, kde to působí úsměvně až naprosto blbě. Jedině správně by bylo Hrazení bystřin v Královstvích a zemích v Říšské radě zastoupených a Zemích svaté Štěpánské koruny uherské. No, pro lidi je právě problém pamatovat si ty desítky oficiálních politických názvů v průběhu let a pak z toho vznikají ty perly typu Hladomory v České republice v 15. století. Od toho jsou nepolitické názvy jako "české země", "Čechy Morava a Slezsko" nebo "Česko". Wikipedie si naštěstí na oficiální politické názvy nehraje, jednak jsou delší a i lidi běžně používají zkrácené nepolitické názvy. Ani neznají oficiální názvy Řecka, Švýcarska, Mexika nebo Brazílie, tak nemá cenu je nutit hledat článek pod názvem Hrazení bystřin v Brazilské federativní republice, protože to je na hlavu. Chrzwzcz (diskuse) 8. 1. 2018, 22:48 (CET)Odpovědět

┌─────────────────┘ Každý si potrpí na něco jiného. Veřejně anebo skrytě. To samé slovo může mít víc významů. Tak i Česko. Už jste možná slyšel: "Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko", to je "naše Česko". Pěkný kousek, jednoslovný. Zkratka (zkratkovité slovo), která se objevila již dříve (Československo je přece jen pro určité lidi moc dlouhé, a tady bych možná byl i pro), a je tu s námi i v současnosti. Nedávno jsem jej v tom smyslu viděl použít, i když ne tak úplně otevřeně. Kdo by taky po vzoru jiných používal to tzv. Velké Česko, to by nemělo ten zvuk, a hlavně v (republice, provincii) Slovensko? Takto tu myšlenku máme přítomnu v každých televizních zprávách TV XY, každý den. Je to pružné slovíčko, a je připraveno a hlavně, jak byste řekl: "používá se" (někým).--Pavel Fric (diskuse) 10. 1. 2018, 08:04 (CET)Odpovědět

Nojo, to jsou krásné obecné věty. Někdo by zase oslovoval zásadně jen celým jménem a příjmením včetně titulů a ne jinak. V tomhle vám Wikipedie bohužel/naštěstí volnou ruku nedává a používá se buď všude metoda 1 nebo všude metoda 2, ale rozhodně ne náhodně podle toho jak si kdo usmyslel. A proč? Protože to není systematické a očekávatelné, jak jsem popisoval tu gulášovku výše. Jak jsem pochopil, vám by bylo jedno, kdyby se 1. stránka jmenovala Dálnice D1, 2. stránka D2 (dálnice), 3. stránka Česká dálnice č. 3, wikipedie si na to ovšem nepotrpí a buď to přijmete, nebo budete podobně jako s bystřinami u náhodné D56 prosazovat název Dé padesát šestka (Morava). Chrzwzcz (diskuse) 10. 1. 2018, 18:49 (CET)Odpovědět
O názvech jiných článků se tu nebavíme. Zvláštní diskuzi o nich jsem nezačal. Jako příklad mi je dál (nemusíte na odvedení pozornosti těch, co by tohle snad četli) nenavrhujte, protože tím pro mě a pro ně opět odbočujete od zásadního tématu, a tím je, že významná skupina lidí si dlouhodobě (a dál a dál) nechce nechat vnutit (vnucovat) faktické provádění přenesení jednoho z označení (a tím významu) sousední země (Čechy, pro někoho - takže i pro vás Česko) na vlastní zemi (Morava). Jsou ochotní přijímat (a to někteří s výhradou, že nic není dogma - od toho ty pro nás nezvyklé návrhy nesené v hypotetické rovině na skutečné přejmenování státu z Česká republika na "něco jiného", co byste s gustem odmítl - a v tom by na nějakou dobu spočíval váš kompromis) či přijímají bez zvláštních výhrad (s vysvětlením, kdyby se jich na to někdo ptal, že tak to je, není důvod se tím zvlášť zabývat; a přece "Česká republika je přece přijatelná" od toho, že i na Moravě mluvíme česky (=ve škole máme češtinu jako vyučovací předmět, tedy spisovný jazyk, což je jazyk, kterým mluvíme, a dost dobře jazyk, který představuje spisovnou moravštinu, na tom a s tím se dá pracovat)). Česko je váš způsob, jak na "věčné časy" zachovat jednotu státu, "Česká republika" je zase metoda, kterou používají za podobným účelem jiní, a považují ji za zdravější, pokud už jde o udržení vidiny cíle. Takže z tohoto hlediska jsou systémy dva, a slovíčkaření využívající zjednodušující schémata (příměry typu "gulášovka", které mají obsáhnout podstatu problému pro účel "vítězství" na Wikipedii) ty, kteří jsou odmítnuti, neuspokojuje.--Pavel Fric (diskuse) 10. 1. 2018, 22:27 (CET)Odpovědět
Dlouhý text, význam nula. Vy jste si vybral Wikipedii jako bojiště proti oficiálnímu zkrácenému názvu a to ještě u nějakého náhodně vybraného článku o bystřinách. Co Česko je a není se dočtete v článku Česko, toho se Wikipedie drží a není zřejmé, proč by to měl jiný článek jinde na Wikipedii hlásat něco jiného, tím spíš článek o bystřinách. Chrzwzcz (diskuse) 11. 1. 2018, 17:14 (CET)Odpovědět
Tento text a odpověď tu není jen kvůli vám a jen "na výdrž", jak se domníváte. Poskytujete podobně jako já už jen očekávatelné odpovědi, jejichž význam je ale také statistický. Jak už bylo uvedeno, tento článek se zabývá územím České republiky (s nějakým tím přesahem daným uplatňováním zákonů na dobově vymezeném území za Rakouska-Uherska, a pak za ČSR, období protektorátu, pak opět ČSR, od 1960 ČSSR, začátkem 90. let ČSFR, a nakonec ČR, ne Česka. S prozatímní konečnou rozsahu popisu v prostoru České republiky. Proto je název Hrazení bystřin v České republice od 1. 1. 1993 až k dnešnímu datu, a dokud bude Česká republika trvat, výstižný a správný.--Pavel Fric (diskuse) 11. 1. 2018, 18:56 (CET)Odpovědět
"ne Česka" - co podle vás teda Česko je, když se ho tenhle článek netýka? Opět odkážu na článek Česko, co pod ním chápe Wikipedie, co pod ním chápou encyklopedie, mapy, atlasy, noviny, zprávy. Je to, světe div se "uzemí České republiky", tudíž přesně to, co tyhle bystřiny chtějí. Chrzwzcz (diskuse) 11. 1. 2018, 19:24 (CET)Odpovědět
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

Kom[editovat zdroj]

Ten název by mě tolik neštval /i když je lživý, ale s tím jsem se za ta léta na W smířil/ jako ten ne úplně upravený obsah a forma článku--Horst (diskuse) 7. 1. 2018, 19:02 (CET)Odpovědět

Ano zkusím pár základních úprav.--Rosičák (diskuse) 7. 1. 2018, 19:29 (CET)Odpovědět