Diskuse:Galileo Galilei

Z hesla Galileo Galilei byla v období od 15. do 28. července 2005 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Galileo Galilei měřil rychlost světla pomocí lucerny a okenic?“

Článek týdne

Tento článek byl v 20. týdnu 2006 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Významný, nejvýznamější vědec?

Galileo Glilei je vyznamny vedec vsech dob . Souhlasíte??

Galileo Galilei je jeden z nejvýznamnějších vědců své doby... Cinik 09:45, 8. 5. 2005 (UTC)

Je fascinující, že spor o něj a jeho významnost dosud křesťany neomrzel. Narozdíl od Cinika se domnívám, že právě jeho spor s vládnoucí ideologií překračuje omezení jeho doby--DRobert (diskuse) 14. 4. 2015, 07:07 (CEST)

Já bych Galileiho tak neglorifikoval. Prostě frajer, který se uchyloval k podvodům, aby dosáhl svého, nedržel své slovo, měl nemanželské děti a jednal vědecky neeticky. Suďte sami, zda tvrdit něco před prokázáním je "vědecké". On byl mezi ostatními vědci tehdejší doby první, kdo to porušoval. Možná někdo tvrdí, že dal důkazy heliocentrického systému, ale jeho argumenty z dnešního pohledu pouze budí úsměv. Chybějící důkaz mu poslal sám Kepler. Avšak aristokrat se zřejmě neobtěžoval ani otevřít dopis nějakého obyčejného člověka bez urozeného původu, a tak se sám připravil o chybějící prokázání Koperníkovy teorie. 77.242.93.19 14. 1. 2019, 10:22 (CET) HP

Tedy podvodník, lhář, děvkař, snob. Asi ho měli pro výstrahu jiným takovým frajerům rovnou upálit. Škoda, že to dostatečně nezvážil papež Jan Pavel II., když se 31. 10. 1992 v projevu k Papežské akademii věd veřejně omluvil reprezentantům vědy za to, že církevní autorita tehdy pochybila tím, že zasáhla do oblasti, v níž nebyla kompetentní, totiž do svobody vědeckého bádání. A výnos inkvizice proti Galileovi dokonce zrušil! Útěchou nám však může být skutečnost, že rehabilitace i papežova omluva přišly hodně opožděně, došlo k nim až cca 350 let po vynesení rozsudku inkvizičního soudu. --37.48.3.168 14. 1. 2019, 12:43 (CET)

Slova děvkař a upálení jste pronesl vy, ne já. A dobře, že Jan Pavel II. ten výnos inkvizice zrušil a že se také omluvil. Omluv většinou není nikdy dost, hlavně když dojde ke konfliktu. A co že to byl za konflikt? Bylo by bláhové se domnívat, že v centru problému byl heliocentismus jako takový. Už v období scholastiky byl obrovský důraz kladen na logiku a rozumovou argumentaci. Není proto divné, že Koperník neměl nejmenší problém s inkvizicí, ani Kepler ani Riccioli, který doslovně prohlásil, že "heliocentrismus není hereze". Koperník však měl problém s protestanty, kteří jej obvinili, že jeho poznatky jsou v rozporu s Biblí. Tedy podle nich byl heretik. Katolická církev minimálně od dob Tomáše Akvinského netrvala na doslovném výkladu Bible, která pro ni má váhu morální a teologickou, nikoliv však astronomickou. Za tuhle "svobodomyslnost", že Bible a náboženství nemá fyzice, astronomii a vědě vůbec co kecat do výzkumu, mohla být velmi ostře napadnuta od protestantů a obviněna z hereze. Bylo potřeba velmi silných vědeckých argumentů, které by heliocentrismus prokázaly jako nezvratnou pravdu a zabránilo se tak střetu s protestanty. Jádro problému se tedy motá kolem teologického výkladu Bible a Galileo se stal obětí tohoto pnutí v novověké Evropě. Nebýt tohoto pnutí, asi by se jím nikdo nezabýval. Omluva mu určitě patří, protože ne vše bylo vůči němu správné, ale omluva z jeho strany za urážky a další věci by také byla vhodná. Nyní tedy můžeme začít jmenovat, co udělala špatně církev a co Galileo. Jen bych se obrátil na staré prameny a ne tendenční hodnocení některých autorů, kteří z mnoha kvetoucích období dějin dělají "dobu temna". 77.242.93.19 14. 1. 2019, 16:44 (CET) HP

Nu, když mu předhazujete nemanželské děti, tak musel být ne-li přímo děvkař, tedy alespoň smilník. Váš požadavek, aby se vycházelo z původních pramenů, a ne z apologetických interpretací, které se snaží postavit jednání katolické církve do co nejlepšího světla, je velmi správný. V prvé řadě doporučuji, aby si každý zájemce o tuto problematiku přečetl text rozsudku a text Galileova odvolání bludů. V italském znění jsou tyto dokumenty otištěny (spolu s dalšími materiály z procesu) v XIX. svazku díla: Favaro, Antonio, ed. Le Opere di Galileo Galilei. Edizione Nazionale. Firenze: Barbera. 1907. Dílo je dostupné online zde. Rozsudek je na str. 402–406, Galileovo odvolání a zřeknutí se bludů je na str. 406 až 407. Český překlad obou dokumentů je k dispozici v knize: Émile Namer, Případ Galileo, Praha 1982, str. 145–150.

V rozsudku se mimo jiné dočteme, že podle církevních soudců tvrzení, že Země není středem světa a že není nehybná, nýbrž že se pohybuje každodenním pohybem, je filozoficky absurdní, nesprávné a teologicky přinejmenším pomýlené. Bylo konstatováno, že toto učení je zcela protichůdné svatému a božskému Písmu, a proto ho není možné zastávat ani obhajovat. Galileo byl prohlášen za provinilce, který je vysoce podezřelý z kacířství.

Ve svém odvolání byl Galileo přinucen zcela se zříci svých odsouzených názorů, přísahat, že tyto názory nebude šířit ani ústně, ani jinak. Navíc se musel zavázat, že udá Svatému oficiu nebo jinému inkvizitorovi každého, kdo by z podobného kacířství byl podezřelý. I tak byl odsouzen do vězení Svatého oficia, které jen z milosti mu bylo změněno na vězení domácí. Bylo mu též přikázáno, aby po dobu tří let odříkával jednou týdně sedmero kajících žalmů.

Jen na okraj poznamenávám, že s prosazováním heliocentrické soustavy měl potíže ještě i T. G. Masaryk. V roce 1864 vypomáhal jako mladičký pomocník učiteli obecné školy v Čejkovicích. Mimo jiné dětem zvěstoval tu senzační novinu, že Země není středem světa, ale obíhá kolem Slunce. Děti to řekly doma a vypukl skandál. Dlouhé období církevního tmářství přineslo své ovoce. Pobožné matky se zhrozily a šly si stěžovat, že Masaryk kazí děti, že je učí „věci neslýchané proti Písmu svatému". Pro Masaryka to nakonec dopadlo dobře, v druhé polovině 19. století už církevní představitelé tušili, že geocentrickou soustavu nelze dále prosazovat, takže byl konflikt urovnán. Masaryk tuto příhodu označil jako svůj „první konflikt s církevní vrchností". (Čapek, Hovory s TGM, kapitola „Na školách").

A na závěr: znáte někoho, kdo byl odsouzen za propagování heliocentrické soustavy v protestantských zemích?--89.24.36.221 14. 1. 2019, 21:48 (CET)

A ještě oprava Vámi shora uvedených tvrzení. Kepler byl protestant a jeho spis, v němž obhajoval Koperníkovo učení, zařadila katolická církev již v roce 1619 na Index zakázaných knih. Vypuštěn z Indexu byl až v roce 1835. Ve vydání Indexu z roku 1834 ho ještě najdete → Index librorum prohibitorum sanctissimi Domini Nostri Pii Septimi Pontificis Maximi jussu editus : Tertia editio, auctior atque emandatior. Neapoli : Ex typographia Xaverii Giordano, 1834. - XLVI, 372 s. [Keplerův spis je uveden na str. 181.]

Riccioli se Koperníkem opravdu zabýval, ale sám se klonil k systému Tychona Brahe, podle kterého je středem vesmíru Země, kolem ní obíhá Slunce a Měsíc a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Tento systém byl pro církev přijatelnější, neboť Země v něm zůstala nehybným středem vesmíru a Slunce obíhalo kolem ní. --89.24.50.141 16. 1. 2019, 02:51 (CET)

Jsem rád, že přijímáte myšlenku nenechat se manipulovat tendenčními výklady. Pravda může být tvrdá, ale o tu šlo i zmíněnému Janu Pavlu II v jeho omluvě. Velmi zajímavý paradox také je, že vy hájíte katolíka proti mě. A přiznejme si to na rovinu: Je to ostuda církve, že toto se stalo. Ať byl Galileo jakýkoliv (viz. předchozí diskuze), je to ostuda a nemělo se to stát.

Galileo odvolal... A to byl ještě rok před tím papež jeho ochránce a podporovatel. Pro toto bych musel dohledat prameny, ale bylo by jich více, včetně vřelého přivítání v Římě v roce 1624 a nabídnutí patronátu nad jeho prací. Prací "Dialogy o dvou největších systémech světa", ač vznikla na popud papeže, se bohužel papež cítil zesměšněn. Také Galilei nedostál úkolu, který mu byl zadán: To je shrnout problematiku nestranně. To samozřejmě nezavdává důvod pro to, co se mu následně stalo a je důvodem k omluvě. Zde bych ale rád lépe rozuměl konfliktu, který mezi těmito dvěma muži vznikl v důsledku této knihy - nečetl jsem ji, ale domnívám se, že v ní není nic průlomového oproti dřívější době, kdy byli papež a Galileo přátelé. Z toho vyvozuji, že šlo snad spíše o osobní spor (zmíněné zesměšnění, nesplnění úkolu, atd.).

Ohledně heliocentrismu v pozdější době - můžete mít informace, že se děti ve škole/městě/rodině dozvídají nesmysly. Já je mám i z dnešní doby a z nenáboženských otázek. Z náboženských otázek ještě stále bojuji s lidmi, kteří si myslí, že svět byl stvořen za 7 dní. Je to v Bibli, tak to tak musí být, ne? Ale byl to sám katolický řeholník Mendel, který je považován za zakladatele genetiky. Neodporovala by pak genetika stvoření za 7 dní? Zdá se, že tento člověk přinesl pozitivum i pro vědu dneška. Ale zpět k heliocentrismu. Již například Isaac Newton pracoval s heliocentrismem. Zároveň byl teologem a, domnívám se, byl důležitější osobou vědecké revoluce než Galileo.

Nečekám, že vás přesvědčím. Nepřeme se pravděpodobně o fakta, ale o interpretaci a správnou váhu. Vy tvrdíte asi v celém článku mezi řádky, že církev je anti-vědecká, a já zase tvrdím, že je to ona, která budovala školy po celé Evropě už v 6. a 7. století, nejprve při katedrálách. Vzdělanost a technologie šířily rovněž kláštery - kdo jiný v té době opisoval knihy, včetně spisů antiky? Na půdě katedrálních škol se zrodila univerzita - věc nevídaná v žádné jiné kultuře. Hledejme pak argumenty pro svobodnou diskuzi na univerzitách. Myslím, že jich bude dost, včetně závěrečné bakalářské zkoušky, kdy student musel vlastním rozumem zanalyzovat a rozhodnout problém. Nemusíte souhlasit, ale dokud neuslyším vyvážené argumenty, co pozitivního církev přinesla a co naopak negativního, nebudu mít pocit, že hovoříme o reálné historii. Mimochodem, na Olomoucké teologické fakultě jeden profesor celou jednu přednášku během studií věnoval tomu, co špatného udělala církev v dějinách. Tyto věci tedy nejsou nové a samozřejmě si zaslouží i další historicky přesné studium. Mrzí mne také, že se chlubím prací církve v 6. a 7. století atd., ale táži se, co dělá pro svět církev dnes? 77.242.93.19 17. 1. 2019, 00:07 (CET) HP

Tato diskuse se začíná zabývat obecnějším problémem vztahu církve a vědy, a proto v ní není možné pokračovat na diskusní stránce k článku Galileo Galilei, překračuje jeho rámec. Nejsem autorem zmíněného článku, kdysi jsem do něj doplnil jen údaj o zanesení Galileova díla na Index zakázaných knih a připojil jsem příslušné zdroje (Český slovník bohovědný a vydání Indexu z roku 1834). K tomu, co jste napsal, bych jen poznamenal, že Isaac Newton nebyl katolík a nepůsobil v katolické zemi. Ač měl značný zájem o teologii (především o biblickou chronologii), nesrovnával se plně ani s učením anglikánské církve a inklinoval ke kacířským názorům, např. soukromě odmítl doktrínu o Trojici. Vztah církve k vědám byl složitý a měnil se podle doby, místa a situace. Církev vědy podporovala, pokud to bylo v souladu s jejími zájmy. Přívětivost se však mnohdy rychle změnila v nevraživost, když nějaké vědecké poznatky nebo hypotézy odporovaly církevnímu učení nebo jinak narušovaly zájmy církve. --37.48.39.185 17. 1. 2019, 10:37 (CET)

Pohybový zákon

Galilei si ještě před Newtonem slavný pohybový zákon vymyslel, k tomu nepotřeboval ani pozorování ani experiment. Tento tzv. přírodní zákon je tak nikoli empirickou, nýbrž geniální metafyzickou tezí; Galilei přímo stanovil: „Mobile super planum horizontale projectum mente concipio omni secluso impedimento, jam constant ex his, quae fusius alibi dicta sunt, illius motum aequabilem et perpetuum super ipso plano futurum esse, si planum in infinitum extendatur.“ („Myslím si těleso vržené po horizontální rovině a každou překážku vyloučenou: pak vyplývá z toho, co bylo obšírně řečeno na jiném místě, že pohyb tělesa po této rovině by byl rovnoměrný a ustavičný, jestliže by se rovina táhla do nekonečna“) V tomto se věda střetává s mýtickou zkušeností, jde o předem stanovenou danost,která je zkušenostně neverifikovaná, nicméně slouží jako implicitní rámec či nadčasové východisko pro vědeckou aktivitu. Toto geniální dogma se stalo nereflektovaným před-porozuměním (paradigmatem) pro mechaniku, techniku, pro další generace vědců a školní výuku. Fyzika opustila "přirozenou" zkušenost, přestala být o zakoušené přírodě a začala zkoumat svůj vyformovaný obraz přírody, který dodnes nereflektuje jako pouhý obraz.

proč to nepřenést do textu? --DRobert (diskuse) 14. 4. 2015, 07:07 (CEST)

Název druhé kapitoly

Navrhuji změnit druhý nadpis z "Astronomie a astrologie" na "Astronomie". Následující odstavec se nezmiňuje o astrologii a nadpis je tak zavádějící. Vrabec1330 (diskuse) 8. 4. 2015, 13:50 (CEST)

Jistě, opravte to sám, tak to tady většinou chodí. --Packa (diskuse) 8. 4. 2015, 13:57 (CEST)

Galileovy × Galileiho

Zdá se mi, že spávné přídavné jméno je odvozené od druhého jména Galilei, tedy „Galileiho“. Nějaké argumenty pro zachování tvaru Galileovy? Články Galileovy měsíce a Galileovy transformace.

--Matěj Orlický (diskuse) 8. 6. 2023, 20:07 (CEST)